Antihmota: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 59 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q83197)
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Přebírání commonscat z Wikidat; kosmetické úpravy
Řádek 2:
'''Antihmota''' je druh hmoty, který je složen z [[Antičástice|antičástic]] k běžným částicím, tzn. například antiprotonů a pozitronů místo protonů a elektronů a antineutronů místo neutronů. Projevy antihmoty lze studovat ve vesmíru nebo ve specializovaných experimentech. Dnes je dokonce možné ji vyrobit (např. v urychlovači částic [[Evropská organizace pro jaderný výzkum|CERN]], ale podle novodobých studií se také tvoří v blesku), přičemž se otevírají nové možnosti fyzice, chemii a technice.
 
== Historie ==
Existenci antihmoty předpověděl v roce 1928 britský fyzik [[Paul Dirac]]. Brzy poté (v roce 1932) Američan [[Carl David Anderson]] antihmotu skutečně objevil ve srážkách vysokoenergetických částic kosmického záření. Pokud víme, žádná volná antihmota dnes ve vesmíru neexistuje. Věříme však, že těsně po [[Velký třesk|velkém třesku]], kdy vesmír vznikl, hmota a antihmota existovaly v rovnováze, tedy že bylo stejně antihmoty jako hmoty. Co se s antihmotou stalo, je hádankou, která také čeká na konečné vyřešení. Dnešní popis částic hmoty a částic – nosičů síly, se nazývá standardní model; tento model není bez slabin a ačkoli už po více než 20 let úspěšně prochází všemi experimentálními testy, není standardní model úplným popisem přírody. Antihmota v minulosti zničila velkou část vesmíru,a proto dnes pozorujeme jen malý zbytek vesmíru.
 
== Vlastnosti ==
Kdyby se antihmota střetla s běžnou hmotou, došlo by k velké explozi. Antihmota má opačný elektrický náboj a [[spin]] než běžná hmota, ale má stejnou hmotnost a její chování (např. vůči [[Gravitace|gravitaci]]). [[Obecná teorie relativity|Obecnou teorií relativity]] se předpokládá, že antihmota se bude gravitačně přitahovat a totéž platí pro interakci hmoty a antihmoty. Teorie však připouští i možnost, že hmota a antihmota se mohou vzájemně gravitačně odpuzovat, zahrne-li se do teorie princip [[CPT symetrie]], mohlo by tím být alternativně vysvětleno zrychlené rozpínání vesmíru bez hypotézy temné energie. Experimentální rozhodnutí dosud nebylo možné, první indicie o gravitační interakci protonů a antiprotonů by měl poskytnout experiment AEGIS připravovaný v Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN).
Řádek 29:
 
== Význam ==
Při současných znalostech lidstva ji zatím nelze využít jako nejúčinnější ze známých zdrojů energie, i když při reakci s hmotou uvolňuje energii se stoprocentní [[Účinnost (fyzika)|účinností]] jaderné reakce je účinné pouze na 1,5  %. Je to dáno naprosto zanedbatelnou účinností lidstvu doposud známé metody výroby antihmoty v laboratorních zařízeních typu FERMILAB Evropská organizace pro jaderný výzkum CERN. Antihmotu je možné uchovávat v tzv. Penningově pasti, která ve vakuu udržuje elektricky nabité částice v soustavě magnetických polí v bezpečné vzdálenosti od standardní hmoty. Takto lze ovšem uchovávat pouze samostatně antiprotony, anebo pozitrony. Uchování kompletně sestavené antihmoty (jádro s obalem) není tímto způsobem s ohledem na její celkovou elektrickou neutralitu možné.
 
Další zajímavostí je, že na rozdíl od hmoty mají atomy antihmoty částice kladně nabité v obalu a částice záporně nabité v jádru. Může být vytvořen protiklad na jakýkoliv prvek, na jakoukoliv látku, z antihmoty by mohl být zkonstruován celý vesmír. Problémem antihmoty je, že může zreagovat s hmotou, což může mít fatální následky. Kdyby totiž reagovala s hmotou, nastala by exploze. Navíc je velmi těžké antihmotu udržovat v chodu.
Řádek 41:
 
=== Externí odkazy ===
{{Commonscat}}
{{commonscat|Antimatter}}
* [http://www.osel.cz/index.php?clanek=5399 Jak zachytit neutrální atomy antihmoty] článek na serveru Osel.cz