Jan Křížek (malíř): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Upřesnění, oprava místa pohřbení
m WPCleaner v1.28 - Opraveno pomocí WP:WCW - Neplatné ISBN-13 - Opravy pravopisu a typografie
Řádek 2:
 
== Život ==
Narodil se v [[Dobroměřice|Dobroměřicích]] u [[Louny|Loun]] v rodině učitele na tamní obecné škole. Roku [[1927]] onemocněl [[paratyfus|paratyfem]].<ref>Státní okresní archiv Louny, pamětní kniha školy v Dobroměřicích, fond Obecná škola Dobroměřice, inv. č. 61, s. 180</ref> V letech [[1930]] [[1932]] studoval na [[Arcibiskupské gymnázium v Praze|Arcibiskupském gymnáziu v Praze]], [[1933]] [[1937]] na státní reálce v [[Louny|Lounech]].<ref>Pravdová, Anna, ''Mně z toho nesmí zmizet člověk. Jan Křížek (1919–1985)'', Národní galerie v Praze, Praha 2012, s. 321, ISBN 978-80-7035-504-6</ref> Po maturitě se zapsal na [[České vysoké učení technické]], kde navázal celoživotní přátelství s [[Václav Boštík|Václavem Boštíkem]]. Po roce přestoupil na [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarných umění]], kde studoval v ateliéru [[Bohumil Kafka|Bohumila Kafky]].<ref>Pravdová, Anna, ''Jan Křížek. Solitér na cestě za pravdou'', Národní galerie v Praze, Praha 2010, s. 1, ISBN 978-80-7035-441-4</ref> Během války, po uzavření vysokých škol, bydlel v [[Praha|Praze]]. Roku [[1946]] studia na Akademii dokončil. O rok později se po desetileté známosti oženil s Jiřinou Batíkovou ([[1919]] [[2010]]). V říjnu [[1947]] odjeli manželé do [[Paříž]]e. Zde je zastihl [[Únor 1948]]. V jeho důsledku se oba rozhodli [[emigrace|emigrovat]]. V roce [[1948]] byla Křížkovi v Paříži uspořádána první samostatná výstava. V září toho roku odjel Křížek na [[Francouzská riviéra|Azurové pobřeží]], kde mohl díky [[Pablo Picasso|Picassově]] intervenci pracovat v keramické dílně ve [[Vallauris]].<ref>Pravdová, A., ''Mně z toho nesmí zmizet člověk'', s. 323.</ref>
V roce [[1949]] se Křížkovi vrátili do Paříže, kde žili s přestávkami až do roku [[1962]]. Bydleli velmi prostě, až do roku [[1957]] v pokojíku pro služky. Zatímco Křížek tvořil, jeho žena byla zaměstnána nejprve u řeckého lékaře, od roku [[1955]] pak v luxusní čajovně v [[Latinská čtvrť|Latinské čtvrti]]. V té době navázali Křížkovi přátelství s [[Toyen]], která bydlela nedaleko odtud. Roku [[1953]] poznal Křížek vlivného kritika [[Charles Estienn|Charlese Estienna]], který ho začal propagovat. V důsledku toho měl Křížek v roce [[1955]] možnost účastnit se hned čtyř kolektivních výstav s takovými umělci, jako byli např. [[Man Ray]], [[Yves Tanguy]] nebo [[Francis Picabia]]. Ke Křížkově samostatné výstavě v roce [[1956]] napsal Estienn úvodní text do katalogu. V témže roce získali Křížkovi statut uprchlíků.[[File:Křížek rodný dům.jpg|thumb|''Křížkův rodný dům v Dobroměřicích čp. 103'']]
 
Řádek 12:
Křížek byl všestranný umělec. Plastická díla vytvářel ze dřeva, z kamene i pálené hlíny. V [[grafika| grafické]] tvorbě se vyjadřoval prostřednictvím [[linoryt]]u. Technikou jeho kreseb byl [[kvaš]], [[akvarel]], [[tuš]], tužka nebo [[tempera]]. Pokud vytvářel olejomalby, nejčastěji byla podkladem pytlovina. Bytostně byl Křížek sochař. Rozsáhlejší sochařskou tvorbu mu však neumožňovaly hmotné podmínky, ve kterých žil, i absence vhodného ateliéru.
 
Základním tématem Křížkovy tvorby byla lidská figura, především v podobě ženy. Zobrazil ji v nesčetných variacích některou z výše uvedených technik. Svá díla zásadně nepojmenovával. Každé z nich bylo dílčí etapou na cestě k poznání po povaze člověka jako takového. Bylo mu blízké pravěké a mimoevropské umění, respektoval [[August Rodin|Augusta Rodina]], v mládí rovněž [[Rudolf Kremlička|Rudolfa Kremličku]]. Křížkovo dílo je nezařaditelné do některého z uměleckých směrů. Jeho kresby jsou spontánní, na plastikách je patrný vliv mimoevropských kultur.<ref>Nádvorníková, Alena, ''Art brut – umění v původním (surovém) stavu'', in: Dějiny českého výtvarného umění VI/1, Academia, Praha 2007, s. 204, ISBN 978-80-200-14871390-X3</ref> Na Křížkova díla není zatím pro Wikipedii uvolněna licence. Je možné se s nimi seznámit na některém z externích odkazů.
 
Velká část Křížkovy písemné i tvůrčí pozůstalosti je v Čechách uložena ve dvou institucích: [[Galerii Benedikta Rejta]] v Lounech a [[Národní galerie v Praze|Národní galerii]]. Jeho dílo se však nedochovalo úplné. Umělec jeho velkou část – plastiky i kresby – zničil, než se odstěhoval z Paříže na venkov.
Řádek 18:
== Výstavy (výběr) ==
=== Samostatné ===
* 1948 ''Sculptures de Krizek'', Foyer de l´'art brut, Galerie René Drouin, Paříž
* 1956 ''Krizek'', A l´'Etoile scellée, Paříž
* 1958 ''Krizek, sculptures et peintures'', Galerie Craven, Paříž
* 1959 ''Krizek, peinture, sculpture'', Galerie Craven, Paříž
Řádek 29:
 
=== Kolektivní ===
* 1947 ''Art brut'', Foyer de l´'art brut, Galerie René Drouin, Paříž
* 1949 ''Céramiques, sculptures et dessins de V. Ivanoff, Jean Krizek, Jacqueline Manou, Maria'', Libraire André Pouget, Paříž
* 1958 ''Sculpture'', Galerie Claude Bernard, Paříž (mj. s [[Marcel Duchamp|Duchampem]], [[Pablo Picasso|Picassem]], [[Joan Miró|Miróem]], [[Georges Braque|Braquem]] [[Max Ernst|Ernstem]])
* 1958 ''Collages, Aquarelles, Gouaches'', Galerie Craven, Paříž (mj. s [[Pablo Picasso|Picassem]], [[Jean Dubuffet|Dubuffetem]], [[Paul Klee|Kleem]], [[Kurt Schwitters|Schwittersem]])
* 1959 ''Sei giovani pittori della scuola di Parigi'', La Medusda studio d´'arte contemporanea, Řím (putovní)
* 1962 ''Phases, peintures, sculptures, objets, collages'', Galerie de l´Université, Paříž (mj. s [[Toyen]])
* 1997 ''Mezi tradicí a experimentem. Práce na papíře a s papírem v českém výtvarném umění'', Muzeum moderního umění – Trojlodí, Olomouc