Jakub Bursa: Porovnání verzí

'''Jakub Bursa''' ([[21. červenec|21.&nbsp;července]] [[1813]], [[Dolní Nakvasovice]]<ref>[http://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs&menu=3&id=8384&page=17 Matriční záznam narození] (2.&nbsp;shora)</ref> – [[19. srpen|19.&nbsp;srpna]] [[1884]], [[Vlachovo Březí]]<ref>[http://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs&menu=3&id=8376&page=176 Matriční záznam úmrtí] (4.&nbsp;shora)</ref>) byl [[Jižní Čechy|jihočeský]] lidový [[umělec]], [[zedník]] a představitel tvorby tzv. šráfuňků neboli profilovaných štuků. Na [[okres Prachatice|Prachaticku]] a [[okres Strakonice|Strakonicku]] vytvořil na zemědělských usedlostech, hospodách i řemeslnických dílnách honosné a výrazně tvarované [[štít (architektura)|štíty]]. Jeho práce najdeme ve [[Vlachovo Březí|Vlachově Březí]], [[Libotyně|Libotyni]], [[Šumavské Hoštice|Šumavských Hošticích]], [[Dvory (okres Prachatice)|Dvorech]], [[Lštění (Radhostice)|Lštění]], [[Předslavice|Předslavicích]] a jinde. Pracoval především jako fasádník. Když koncem 50. &nbsp;let 19. století vyšla jeho tvorba z módy, zaměřil se na vedení stavební dílny /(práce v Lipovici, Tvrzicích a Buku/), drobné melouchy a také mistroval stavby, např. v Konopišti. Jeho tvorba je prostá, ale velice přitažlivá. Novinkou je masivní využití písma jako sdělení i kompozičníkompozičního prvekprvku. Byl jedním z prvních lidových umělců, kteří podepisovali svá díla.

Narodil se roku 1813 v&nbsp;Dolních Nakvasovicích. Školní docházku v letech 1821-271821–27 absolvoval ve Vlachově Březí, kde se také vyučil zedníkem v letech 1828-311828–31 u mistra Kárneta. V&nbsp;roce [[1831]] zde byl také přijat jako [[tovaryš]] do zednického cechu. Po úmrtí Kárneta pracoval pod mistrem Josefem Rysem. Jako tovaryš absolvoval vandr do Podunají a Bavor v letech 1837-381837–38. Po návratu se oženil. Od roku 1854 žije ve Vlachově Březí. Měl celkem čtrnáct dětí a postupně přežil své tři manželky -– Annu, Klotildu a Kateřinu. Od roku [[1840]], kdy se stal zednickým mistrem /(mistrovským dílem je kovárna ve Vlachově Březí čp. &nbsp;21/), stavěl v&nbsp;širokém okolí, poslední jeho známé dílo je z roku [[1870]]. Ve stáří žil střídavě u svých dětí a byl majitelem stavebního pozemku ve městečku. Zemřel náhle na ulici ve Vlachově Březí 19.&nbsp;srpna 1884.

Ve své tvorbě vycházel z&nbsp;venkovského domu s&nbsp;nízkou [[valba|valbou]] ve vrcholu a vypracoval se k&nbsp;výzdobě štítu, pro něho příznačné. Štít pod vlivem městského baroka pojal dynamicky. Vedle baňatého sloupku, který se objevil prvně na kapličce v&nbsp;[[Libotyně|Libotyni]], používal basovitě tvarovaných okének a motiv božího oka ve vrcholu štítu. Od domu čp.&nbsp;4 v&nbsp;[[Jiřetice (Čepřovice)|Jiřeticích]] má štít domu tvar [[voluta|voluty]]. Pro Bursu je též typický polokruhový [[tympanon]] nesený [[pilastr]]y, které člení plochu štítu. Ke známým pracím patří štít na čp.&nbsp;6 v&nbsp;Libotyni – Bursovo výtvarně nejlepší dílo (s&nbsp;obrazy, průpovídkami i&nbsp;se štukovými [[reliéf (sochařství)|reliéfy]]). Bursa také komponoval fronty zdí budov ve dvorech, např. v Jiřeticích čp .&nbsp;4 nebo ve Dvorech čp. &nbsp;8. Upravoval či stavěl též drobné církevní stavby ve Škarezu, Libotyni, Dvorech či ve Vlachově Březí. Většinu nesprávných a zastaralých poznatků, čerpaných z narativní práce J. Brože, překonal současný výzkum týmu pracovníků Nakladatelství Hrad Strakonice, Muzea ve Volyni a Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.

== Externí odkazyOdkazy ==

* Vladimír Braun, Jakub Bursa 1982 -– rukopis

* Ivana ŘadndováŘandová, Ondřej Fibich: ''Život a dílo mistra zednického Jakuba Bursy'', 2013

/(Archivní a stavební průzkum z let 2005-13/2005–13)