|
'''Despocie''' (z [[řečtina|řec.]] ''despotés'', hospodář, pán, panovník) je krajní forma nebo způsob absolutní vlády, která poddaným nepřiznává žádná práva a zachází s nimi jako se svým majetkem.<ref name="A">Ritter-Gründer, ''Historisches Wörterbuch der Philosophie''. Bd. 2., Col. 132nn.</ref>
{{různé významy|redirect=despot|tento=formě vlády|druhý=titulu|stránka=despot (titul)}}
'''Despocie''' (z [[řečtina|řeckého]] ''despotés'', hospodář, pán, panovník){{Fakt/dne|20130715130255}} je [[forma vlády]] ve které jedinec nebo skupina vládne [[absolutismus|absolutní]] [[moc]]í. Může jít o [[autokracie|autokracii]] nebo [[oligarchie|oligarchii]].<ref>[http://www.archive.org/details/Despotis1946 Encyclopædia Britannica]</ref> Despocie je spíše způsob výkonu [[politická moc|moci]] než určitá forma vlády.<ref>K. Žaloudek, ''Encyklopedie politiky'', str. 88.</ref>
== Historie ==
''Despotés'' je původně pán domu, hospodář. [[Aristotelés]] ov něm"Politice" pojednávávysvětluje, vže oddíleobec o(''polis'') se skládá z správějednotlivých hospodářství ('' oikonomiaoikos'') . aV vysvětluje,úplném žehospodářství zde(''oikonomia'') je trojí různý vztah: "manželský" vztah otce a matky, "otcovský" vztah rodičů k dětem a "despotický" vztah čili vláda hospodáře nad otroky. To je legitimní, protože otrok je jeho majetek a jakýsi "oživený nástroj", který je třeba ovládat , aby sloužil ke svému účelu.<ref>Aristotelés, ''Politika'' 1253b.</ref> Pokud se ale někteří domnívají, že v obci je to podobně, takže i vladař v obci má nad svobodnými panovat "despoticky" jako nad otroky, je to podle něho chyba. "Jedno je totiž vláda nad otroky, druhé nad přirozeně svobodnými a sobě rovnými."<ref>Aristotelés, ''Politika'' 1252a .</ref> Na jiném místě říká, že [[Tyrannis|tyranie]] jako zvrhlá forma království je despotická samovláda nad obcí (''polis'').<ref>Aristotelés, ''Politika'' 1279b.</ref> Tak je tomu v asijskýchu tyraniíchPeršanů, kde jsou i vztahy v domě všechny "despotické" a i synové slouží jako otroci, kdežto u Řeků se rozlišuje vláda nad svobodnými od vlády nad otroky.<ref>Aristotelés, ''Etika Nikomachova'' 1160b.</ref> Také [[Platón]] na jednom místě ztotožňuje tyranii a despocii.<ref>Platón, ''Zákony'' 859a.</ref> ▼
{{pahýl část}}
== Despocie v antické filosofii ==
{{upravit část}}
▲[[Aristotelés]] o něm pojednává v oddíle o správě hospodářství (''oikonomia'') a vysvětluje, že zde je trojí různý vztah: "manželský" vztah otce a matky, "otcovský" vztah rodičů k dětem a "despotický" vztah čili vláda hospodáře nad otroky. To je legitimní, protože otrok je jeho majetek a jakýsi "oživený nástroj", který je třeba ovládat.<ref>Aristotelés, ''Politika'' 1253b.</ref> Pokud se ale někteří domnívají, že v obci je to podobně, takže i vladař v obci má nad svobodnými panovat "despoticky" jako nad otroky, je to podle něho chyba.<ref>Aristotelés, ''Politika'' 1252a.</ref> Tak je tomu v asijských tyraniích, kde jsou i vztahy v domě všechny "despotické", kdežto u Řeků se rozlišuje vláda nad svobodnými od vlády nad otroky.<ref>Aristotelés, ''Etika Nikomachova'' 1160b.</ref>
Na jiném místě říká, že [[Tyrannis|tyranie]] je despotická samovláda nad obcí (''polis''), což může platit i o oligarchii.<ref>Aristotelés, ''Politika'' 1279b.</ref> Také [[Platón]] na jednom místě ztotožňuje tyranii a despocii.<ref>Platón, ''Zákony'' 859a.</ref> Původně neutrální označeníOznačení ''despotés'' a ''despoina'' (hospodyně, paní domu) tak dostalose vpozději západníužívalo tradicijako hanlivý{{Fakt/dne|20130713092631}}panovnický politický význam "despota"titul, kdežtov byzantští[[Byzantská císařové je užívaliříše|Byzanci]] jako svůj titul císaře až do 12. století,. pozdějiPozději byl '''despotés''' nebo [[despot (panovnický titul)|despot]]'''despota''' titul podřízenýchmístních vládců provincií, které se na Balkáně a v Turecku nazývaly "despotáty" až do 19. století.<ref>Ritter-Gründer, ''HistorischesNaopak Wörterbuchv derřeckých demokratických obcích dostalo hanlivý politický Philosophie''.význam Bd"despota", podle C. 2L. von Hallerse patrně kvůli tyranům, Col."kteří si 132nnsvěřenou moc přivlastnili a chtěli obec proměnit v jakousi domácnost".</ref name="A"/>
V tomto smyslu se o despocii hojně diskutovalo už od 17. století. Podle [[Montesquieu]]a je rozdíl mezi [[absolutní monarchie|absolutní monarchií]] a despotismem jev tom, že v případě monarchie panovníkmonarcha vládne s absolutní mocí založenou na zákonech, kdežto despota vládne jen podle své vůle a rozmaru.<ref>Montesquieu, "''Duch zákonů "'' II.1.[http://www.fordham.edu/halsall/mod/montesquieu-spirit.html]</ref> [[Immanuel Kant]] definuje despocii jako "zřízení, v němž poddaní nemají žádná práva a žádnou svobodu".<ref>I. Kant, ''Über den Gemeinspruch...'', ''Werkausgabe'' XI., str. 146.</ref> ▼
=== Rozdíl oproti absolutní monarchii ===
▲Podle [[Montesquieu]]a rozdíl mezi [[absolutní monarchie|absolutní monarchií]] a despotismem je, že v případě monarchie panovník vládne s absolutní mocí založenou na zákonech, kdežto despota vládne jen podle své vůle a rozmaru.<ref>Montesquieu, "Duch zákonů" II.1.[http://www.fordham.edu/halsall/mod/montesquieu-spirit.html]</ref>
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|en|Despotism|501114381}}
<references />
=== Literatura ===
* Aristotelés, ''PolitikaPolitik''. PrahaTr. O. Gigon. München: RezekDTV 1996
* Aristotelés, ''EtikaNicomachean NikomachovaEthics''. PrahaTr. H. Rackham. Cambridge: RezekHarvard UP 1996
* I. Kant, ''Werkausgabe'' XI. Frankfurt a/M: Suhrkamp 1977
* Platón, ''Zákony''. Praha: Oikumené
* Ritter-Gründer, ''Historisches Wörterbuch der Philosophie''. Basel 1981ff.
* K. Žaloudek, ''Encyklopedie politiky''. Praha: Libri
{{Autoritářské formy vlády}}
[[Kategorie:Formy státu a vlády]]
[[Kategorie:Politologické pojmy]]
|
