Jakub Bursa: Porovnání verzí

'''Jakub Bursa''' ([[21. červenec|21. července]] [[1813]], [[Dolní Nakvasovice]] – [[19. srpen|19. srpna]] [[1884]], [[Vlachovo Březí]]) byl [[Jižní Čechy|jihočeský]] lidový [[umělec]], [[zedník]] a [[stavitel]], představitel tvorby tzv. [[selskéšráfuňků baroko|selskéhoneboli baroka]]profilovaných štuků. Na [[okres Prachatice|Prachaticku]] a [[okres Strakonice|Strakonicku]] vytvořil na zemědělských usedlostech honosné a výrazně tvarované [[štít (architektura)|štíty]]. Jeho práce najdeme ve [[Vlachovo Březí|Vlachově Březí]], [[Libotyně|Libotyni]], [[Šumavské Hoštice|Šumavských Hošticích]], [[Lipovice|Lipovici]], [[Dvory (okres Prachatice)|Dvorech]], [[Lštění (Radhostice)|Lštění]], [[Předslavice|Předslavicích]] a jinde. JePracoval známo,především žejako nepoužívalfasádník. plányKdyž akoncem tvořil50. pouzelet podle19. svéstoletí fantazievyšla –jeho cotvorba stavbaz módy zaměřil se na vedení stavební dílny /práce v Lipovici, toTvrzicích originál.a ÚsměvnéBuku/, jsoudrobné takémelouchy gramatickéa chybytaké namistroval nápisechstavby, kterénapř. vytvořilv Konopišti. Jeho tvorba je prostá, ale velice přitažlivá. Novinkou je masivní využití písma jako sdělení i kompoziční prvek. Byl jedním z prvních lidových umělců, kteří podepisovali svá díla.

Narodil se roku 1813 v Dolních Nakvasovicích. Školní docházku absolvoval ve Vlachově Březí, kde se také vyučil zedníkem v letech 1828-31 u mistra Kárneta. V roce [[1831]] zde byl také přijat jako tovaryš do zednického cechu. NejdřívePo úmrtí Kárneta pracoval zapod hranicemimistrem ČechJosefem jakoRysem. „světák“,Jako tovaryš absolvoval vandr do Podunají a Bavor v letech 1837-38. Po návratu se oženil. Od roku 1854 žije ve Vlachově Březí. Měl celkem čtrnáct dětí a postupně přežil své tři manželky Čech. odOd roku [[18421840]] stavěl v širokém okolí, poslední jeho známé dílo je z  roku [[18621870]]. Zemřel opuštěnýnáhle na ulici ve vlachovobřezskémVlachově [[chudobinec|chudobinci]]Březí 19. srpna 1884.

Ve své tvorbě vycházel z venkovského domu s nízkou [[valba|valbou]] ve vrcholu a vypracoval se k výzdobě štítu, pro něho příznačné. Štít pod vlivem městského baroka pojal dynamicky. Vedle baňatého sloupku, který se objevil prvně na kapličce v [[Libotyně|Libotyni]], používal basovitě tvarovaných okének a mušle ve vrcholu štítu. Od domu čp. 4 v [[Jiřetice (Čepřovice)|Jiřeticích]] má štít domu tvar [[voluta|voluty]]. Pro Bursu je též typický polokruhový [[tympanon]] nesený [[pilastr]]y, které člení plochu štítu, například štít hospody v [[Miloňovice|Miloňovicích]]. Ke známým pracím patří štít na čp. 6 v Libotyni – Bursovo výtvarně nejlepší dílo (s obrazy, průpovídkami i se štukovými [[reliéf (sochařství)|reliéfy]]).Bursa také komponoval fronty zdí budov ve dvorech, např. v Jiřeticích čp 4 nebo ve Dvorech čp. 8. Upravoval či stavěl též drobné církevní stavby ve Škarezu, Libotyni, Dvorech či ve Vlachově Březí.