Wenzel Salomon: Porovnání verzí

'''Wenzel Salomon''' (1874 Jiřetín pod Jedlovou – 1953 Rumburk) se narodil do chudé tkalcovské rodiny, žijící v domě čp. 111 v Jiřetíně pod Jedlovou. Než nastoupil vojenskou službu u 42. pěšího pluku, v níž pílí a schopnostmi dosáhl postavení poddůstojníka, tedy do svých dvaceti let, pracoval jako medailér. Vojenští nadřízení si nemohli nevšimnout jeho výtvarného nadání a doporučili jej čestnému majiteli pluku vévodu Ernstu Augustovi z Cumberlendu. Povzbuzen tímto zájmem poslal Salomon své malířské práce k posouzení profesoru mnichovské Akademie výtvarných umění Franzi von Defregger, který mu odpověděl: ''„kdyby nebyly tak zlé časy, poradil bych Vám, abyste se stal umělcem“''. Salomon se svých uměleckých ambicí přes to nevzdal a díky materiální podpoře vévody z Cumberlendu nakonec odešel do Mnichova studovat figurální nástěnnou malbu. Po návratu do Jiřetína se věnoval především krajinomalbě a portrétnímu malířství. Cizí mu nebylo ani psané vyjádření, dopisoval do regionálních periodik, varnsdorfského Abwehru a rumburských novin Rumburger Zeitung. S manželkou a dcerou, která nešťastně zemřela ještě v dětském věku na tyfus, žili v čp. 32, na rohu náměstí a dnešní Vinařské ulice. Pro náměty svých děl se vydával nejraději do okolí Tolštějna, maloval zříceninu hradu, zvoničku pod ním, Jedlovou i Křížovou horu. Často ztvárňoval své rodné městečko, a to jak na celkových pohledech, tak i v detailech ulic, uliček a domů. Ve vlastnictví obecního úřadu v Jiřetíně pod Jedlovou se nachází na příklad obraz kostela sv. Máří Magdalény a náměstí v Krásné Lípě, který je kopií originálu krásnolipského malíře Augusta Frinda. Salomon zachytil v roce 1923 také podobu kaple sv. Jana Křtitele na Strážném vrchu u Rumburka. Pracoval většinou olejovými barvami, ale známa je i celá řada akvarelů. Ve dvacátých letech se stal spoluzakladatelem uměleckého spolku Svaz umělců Českého Nizozemí (Künstlerbund Niederland).▼