Neutronové záření: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 18:
Neutrony snadno procházejí přes většinu materiálů, ale dosti s nimi interagují, tak aby mohli způsobit biologické škody. Nejefektivněji stínící materiály jsou uhlovodíky, jako např. polyethylen, tuhý parafín nebo voda. Beton (kde je značné množství molekul vody chemicky svázáno s cementem) a štěrk se používají jako levné, ale efektivní biologické stínění pro jejich kombinované stínění, jak paprsků gama, tak i neutronů. Vynikajícím absorbérem neutronů je bór (stejně tak určitého neutronového rozptylu), který se rozpadá na uhlík a hélium a neprodukuje prakticky žádné gama záření. Karbid bóru se obvykle použije ke stínění tam, kde betonové stínění je příliš nákladné. Komerčně, díky vodě, naftě, betonu, štěrku a B<sub>4</sub>C jsou k dispozici běžná stínění, která obklopují plochy s velkým neutronovým tokem. Bórem impregnované silikonové sklo, vysoce bórová ocel, parafín a plexisklo mají ochranné užití.
Protože neutrony, které zasáhnou vodíkové jádra (protony nebo deuterony), předají těmto jádrům energii, tak tato jádra se pak oddělí ze svých chemických vazeb a putují malou vzdálenost než se zastaví. Tato vodíková jádra jsou vysoce urychlenými částicemi a jsou pak zastavena ionizací materiálu, kterým procházejí. Dále v živé tkáni mají neutrony poměrně vysokou relativní účinnost a jsou přibližně desetkrát účinnější v biologickém poškození ve srovnání s gama zářením nebo beta zářením při stejném ozáření. Neutrony jsou zvlášť nebezpečné pro měkkou tkáň, jako jsou například koutka oka.
[[Kategorie:Záření]]
| |||