České předložky: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Přenesení informací z článku Předložka. Text asi bude potřebovat ještě nějaké úpravy. |
+vokalizace |
||
Řádek 28:
== Vazby předložek se jmennými pády ==
České předložky se pojí vždy s určitými pády jmen. Nikdy se nepojí s [[nominativ]]em (1. pádem), který se primárně používá k vyjádření [[podmět]]u. Výjimku tvoří [[předložky]] cizího původu (''kontra, versus'' atd.)
=== [[Genitiv]] (2. pád) ===
Řádek 86:
:nad – viset nad pohovkou
:mezi – nacházet se mezi póly
== Vokalizace předložek ==
Z důvodu snadnější výslovnosti se někdy předložky [[vokalizace|vokalizují]], tj. za předložku se vkládá [[samohláska]] ''-e'' (případně ''-u''). Přítomnost či nepřítomnost vokalizace je poměrně složitý a málo pravidelný jev, který ovlivňuje řada jazykových i mimojazykových faktorů - např. hlásková skladba, ustálenost spojení, pád slova, ale i věk, vzdělání či lokalita mluvčího.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kučera
| jméno = Karel
| titul = K vokalizaci neslabičných předložek v současné češtině
| datum_vydání = 1984
| datum_přístupu = 2013-07-24
| periodikum = Naše řeč
| lokace = Praha
| ročník = 67
| číslo = 5
| url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6494
}}</ref>
Vokalizace předložek má následující funkce:
* snadnější výslovnost celku
* lepší srozumitelnost
* zdůraznění
Na základě toho lze vysledovat určitá pravidla, či spíše tendence, které se ve voklizaci projevují:
* neslabičné předložky se vokalizují častěji než slabičné - ''přes zahradu'', ale ''se zahradou''. Vokalizace se týká pouze předložek vlastních.
* čím méně je slovo obvyklé (a může tedy snadněji dojít k nedorozumění), tím častěji dochází k vokalizaci předložky
* v ustálených spojení se obvykle ustálí i vokalizace či nevokalizace předložky - srv. ustálené spojení ''ve prospěch'' a neustálené spojení ''v prospěchu''
* k vokalizaci častěji dochází na začáktu věty a v [[réma]]tu
* čím delší souhlásková skupina stojí na začátku slova, tím častěji dochází k vokalizaci
* pokud slovo začíná samohláskou, k vokalizaci nedochází - ''z očí, přes úval''
* pokud na začátku slova stojí souhláska, která je shodná s poslední hláskou předložky, nebo s ní tvoří [[Fonologie češtiny#Asimilace znělosti|znělostní pár]]:
** u neslabičných předložek dochází k vokalizaci vždy - ''se sedmou, ze sadů, ke gekonovi, ve váze''. Jedinou výjimkou je spojení ''s sebou'' (které se ovšem vyslovuje bez předložky). Přitom pokud slovo začíná na ''š-, ž-'' a částečně i ''ř-'', předložky ''s'' a ''z'' projevují rovněž tendenci k vokalizaci (jako kdyby slovo začínalo hláskou znělostního páru) - ''se šunkou, se životem, utržený ze řetězu''. To platí zejména v případech, kdy by nevokalizovaná podoba z důvodu asimilace znělosti znejasňovala význam spojení - ''z šesti'' zní stejně jako ''s šesti''.
** u slabičných k vokalizaci obvykle nedochází - ''od doktora, přes sad''; vokalizace se může objevovat u složitějších souhláskových skupin - ''bez zvuku'' i ''beze zvuku'', ''pod dvorem'' i ''pode dvorem''.
* pokud na začátku slova stojí souhlásková skupina o třech a více souhláskách (přičemž první z nich není shodná s poslední hláskou předložky, ani s ní netvoří znělostní pár):
** neslabičné předložky se obvykle vokalizují. To platí zejména tehdy, pokud součástí souhláskové skupiny není slabikotvorné ''-r-'' či ''-l-'' - ''ve stromě'', ale ''v zrcadle'', ''ke skřetům'', ale ''k vlkům''
** slabičné předložky se obvykle nevokalizují - ''přes prsa, před pstruhem''.
* pokud slovo začíná souhláskovou skupinou o dvou souhláskách, je vokalizace značně rozkolísaná, často lze užít obě varianty. K vokalizaci dochází u neslabičných i slabičných předložek pravidelně před zájmeny ''všechen'' a ''já'' - ''přese všechno'', ''pode mnou''. Obvyklá je vokalizace také v případě, že druhá hláska souhláskové skupiny je shodná se zakončením předložky - ''ve dveřích'', ''ke skoku''. Ostatní případy jsou nepravidelné - ''k studentům'' i ''ke studentům'', ''v tváři'' i ''ve tváři'', ''v třetí'' i ''ve třetí'', ''z hrachu'', ale ''ze hry'', ''před dvojicí'', ale ''přede dveřmi'', ''bez zábran'', ale ''beze studu''.
=== Forma vokalizace ===
Vokalizace se realizuje pomocí hlásky ''-e''. Jedinou výjimkou je předložka ''k'', která se může objevovat také v podobě ''ku'', a sice v následujících případech:<ref>[http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=770&dotaz=vokalizace Internetová jazyková příručka]</ref>
* pokud vyjadřuje poměr - ''pět ku jedné''
* u některých slov, začínajích na ''p'' - ''blížil se ku Praze, bude mi to ku prospěchu''
* v některých dalších ustálených spojeních - ''sportem ku zdraví''
== Typografické neoddělování ==
| |||