Veltlínské zelené: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 14 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q180175)
G3robot (diskuse | příspěvky)
m oprava dvěmi → dvěma, kosmetické změny za použití AWB
Řádek 1:
[[Soubor:GV-HK-Kontr-zu-Minim-002_2002 2.JPG|thumb|Hrozen Veltlínského zeleného]]
'''Veltlínské zelené''' (zkratka '''VZ''', název dle VIVC ''[[Veltliner Grün]]'') je stará odrůda [[Réva vinná|révy vinné]] (''Vitis vinifera''), určená k výrobě bílých vín. [[Autochtonní]] odrůda, pocházející z regionu [[Dolní Rakousko]], z oblasti vrchoviny [[Manhartsberg]], patrně z okolí města [[Retz]], vznikla samovolným křížením odrůd ''[[Tramín]]'' a ''[[St. Georgen]]''.
 
''[[St. Georgen]]'' je nově objevená, nicméně starobylá odrůda, jejíž jediný keř byl nalezen v obci St. Georgen, která je čtvrtí města [[Eisenstadt]], pnoucí se po křovinách na pastvině, která byla ve středověku využívána jako vinice. Po roce 2007, kdy bylo zjištěno, že se jedná o dlouho hledaného „otce“ odrůdy ''Veltlínské zelené'', byla tato odrůda namnožena, nyní probíhá klonová selekce. Původní, asi 400 let starý keř révy, byl v únoru roku 2011 silně poškozen vandaly a posléze zachráněn vinařem Hansem Moserem.<ref>[http://derstandard.at/1304551163933/Burgenland-Historische-Veltliner-Rebe-ueberlebte-Vandalen-Akt Historische Veltliner-Rebe überlebte Vandalen Akt] Der Standard, 5. května 2011</ref>
 
Otcovskou odrůdu určil genovou analýzou a důkladnou studií Prof. Dr. Ferdinand Regner ve výzkumném ústavu v Klosterneuburgu.<ref>[http://bundesamt.weinobstklosterneuburg.at HBLAuBA Klosterneuburg]</ref> Výsledky studie byly publikovány roku 2007. <ref>[http://www.sigihiss.com/files/eno/Pressemappe%20Alte%20Rebe_1.pdf Vater (-rebe) des Grünen Veltliner gefunden, PDF]</ref>
 
== Popis ==
[[Réva vinná]] (''Vitis vinifera'') odrůda ''Veltlínské zelené'' je jednodomá dřevitá pnoucí [[liána]], dorůstající v kultuře až několika metrů. Kmen tloušťky až několik centimetrů je pokryt světlou [[Borka|borkou]], která se loupe v pruzích.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kovář
Řádek 23:
List středně velký až velký, okrouhlý až pentagonální, pětilaločnatý s hlubokými výkroji. [[Čepel listová|Čepel]] listu má slabě zvlněný, lehce vrásčitý povrch, spodní strana je jemně plstnatá. Řapíkový výkroj je buď uzavřený s průsvitem, s ostrým dnem, nebo otevřený, klínovitý. [[Řapík]] je středně dlouhý, stejně dlouhý, jako medián listu, jemně narůžovělý, žilnatina je takřka bez antokyaninové pigmentace.
 
Oboupohlavní pětičetné květy v [[hrozen|hroznovitých]] květenstvích jsou žlutozelené, [[samosprašnost|samosprašné]]. Plodem je středně velká (15 mm, 1,7 g), kulatá [[bobule]], která je zelenožlutá až žlutavá, s hnědými tečkami. Bobule jsou nejednotné velikosti. Slupka je středně silná, pevná, průměrně ojíněná, dužnina šťavnatá, chuť sladce kořenitá, někdy až jemně muškátová. Semeno je poměrně velké, lahvicovitého tvaru, hnědé, zobáček je dlouhý. Stopečka bobule je středně dlouhá, lehce oddělitelná. [[Hrozen]] středně velký až velký (150 mm, 140-180 g), válcovitě-kuželovitý, křídlatý (často s dvěmidvěma křidélky), hustý až průměrně hustý, s krátkou až průměrně dlouhou, středně lignifikovanou stopkou.
 
== Původ a rozšíření ==
''Veltlínské zelené'' je stará [[mošt]]ová odrůda [[Réva vinná|révy vinné]] (''Vitis vinifera''). Některé indicie nasvědčují, že byla pěstována již v dobách Římské kolonizace země, ale v literatuře je o ni první, ne zcela jistá zmínka až roku 1766 (Sprenger 1766, Grünen Muskateller, Oedenburg). [[Autochtonní]] odrůda, pocházející z regionu [[Dolní Rakousko]], z oblasti vrchoviny [[Manhartsberg]], patrně z okolí města [[Retz]], vznikla samovolným křížením odrůd ''[[Tramín]]'' a ''[[St. Georgen]]''.
 
Řádek 65:
 
=== Choroby a škůdci ===
Odrůda je středně odolná vůči [[Padlípadlí révové|padlí révovému]]mu (''Uncinula necator''), náchylná na [[Plíseň révy vinné|plíseň révovou]] (''Plasmopara viticola''), hlavně na hroznech, rovněž na [[Červená spála|červenou spálu]] (''Pseudopeziza tracheiphila'') a [[Černá skvrnitost|černou skvrnitost]] (''Phomopsis viticola''). Netrpí vadnutím třapiny. Z virových chorob je silně napadána svinutkou (až 80 % keřů). Má běžnou odolnost vůči škůdcům révy bez zvláštních výkyvů.
 
=== Poloha a půdy ===
Řádek 78:
Nejlepší vína VZ pocházejí z oblasti Wachau, jsou tělnatá, suchá, s výraznou kořenitou příchutí, vhodná ke zrání. Typický VZ má světle zelenou až zelenožlutou barvu, svěží, pronikavou vůni, střední tělo, svěží, vyváženou chuť s ovocnými tóny a s vyšším obsahem příjemných kyselin. Ve vůni a chuti můžeme hledat lipový květ, jemně hořké mandle, muškátové tóny, pepř, chřest, zelený hrášek, u vyzrálých vín exotické ovoce. Jen u výjimečných ročníků najdeme střední potenciál zrání na láhvi, víno je nejlepší pít jako mladé.
=== Stolování ===
Vína VZ jsou vhodná pro denní stolování. Ředěna vodou jako vinný střik tiší žízeň. Lze je kombinovat se širší škálou pokrmů. Mladá jsou vhodná ke studeným masům, omáčkám a slaným předkrmům, vyzrálá k hovězímu, filé z mořských ryb a k neutrálním omáčkám.