Richenza Slezská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 13 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q80692) |
|||
Řádek 19:
V roce 1151 přišla nabídka ovdovělého krále [[Alfons VII. Kastilský|Alfonse VII. Kastilského]], na spojenectví s říší svatbou a nový král Fridrich Barbarossa již roku 1152 vyslal svou sestřenici Richildu ze Špýru na kastilský dvůr.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Opll | jméno = Ferdinand | odkaz na autora = Ferdinand Opll | titul = Fridrich Barbarossa : císař a rytíř | vydavatel = Paseka | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 2001 | počet stran = 354 | isbn = 80-7185-342-9 | strany = 302}}</ref> Svatba se konala koncem roku 1152. O pět let později Alfons Kastilský během války s Maury zemřel.
Zesnulý král rozdělil zemi mezi své dva syny narozené z jeho prvního manželství s [[Berenguela Barcelonská|Berenguelou Barcelonskou]]. [[Sancho III. Kastilský|Sancho]] získal Kastílii a [[Ferdinand II. Leónský|Ferdinand]] obdržel León. Vztah mezi Richenzou a nevlastními syny nebyl dobrý, zvláště když král Sancho vyhlásil válku aragonskému vládci [[Ramon Berenguer IV. Barcelonský|Ramonu Berenguerovi IV.]], potenciálnímu tchánovi její dcery [[Sancha Kastilská
Tam poznala svého druhého manžela, provensálského hraběte [[Ramon Berenguer II. Provensálský|Ramona Berenguera]]. Svatba se konala po půlročním vyjednávání na podzim 1161.<ref>''Fridrich Barbarossa'', str. 81</ref> Manželství bylo čistě politické. Hrabata z Barcelony dostala od Fridricha Barbarossy za podporu v boji s italskými městy roku 1160 lénem provensálské hrabství a sňatkem Ramona a Richildy se vzájemné spojenectví ještě utužilo,<ref>''Fridrich Barbarossa'', str. 205</ref> Ramon Berenguer mohl lépe čelit nárokům Huga z Baux, který byl bývalým císařovým spojencem a také předchozím držitelem provensálského léna.
Řádek 25:
Z manželství se narodila [[Dulce Provensálská (1172)|dcera]], kterou Ramon Berenguer roku 1165 zaslíbil dědici toulouského hraběte [[Raimond V. z Toulouse|Raimonda V.]] Sňatek měl zpečetit smír mezi oběma rody, vyvolaný spory o Provence.<ref>''Fridrich Barbarossa'', str. 303</ref> Roku 1166 byl Ramon Berenguer zabit během obléhání Nice a hraběti z Toulouse se nepodařilo převzít dědictví, kterého se chopil jako bratranec zesnulého aragonský král [[Alfons II. Aragonský|Alfons II.]] a zcela ignoroval nároky nezletilé dědičky.
Richenzin osud po smrti manžela není zcela jistý. Zdá se, že se nejdříve provdala za Raimonda z Toulouse, který se kvůli provensálskému hrabství rozvedl a po sňatku s Richenzou zaujal silně proštaufskou orientaci.<ref>''Fridrich Barbarossa'', str. 115</ref><ref>''Fridrich Barbarossa'', str. 206</ref><ref>''Fridrich Barbarossa'', str. 304</ref> Pak se snad provdala za hraběte Albrechta II. z Eversteinu,<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hallam | jméno = Elizabeth M. | odkaz na autora = | příjmení2 = Everard | jméno2 = Judith | odkaz na autora2 = | titul = Francja w czasach Kapetyngów 987–1328 | vydavatel = Wydawnictwo naukowe PWN | místo = Warszawa | rok = 2006 | vydání = 1 | počet stran = 460 | isbn = 83-01-14861-6 | jazyk = polsky | strany = 92}}</ref><ref name="www.manfred-hiebl.de">[http://www.manfred-hiebl.de/genealogie-mittelalter/piasten_polen/richeza_koenigin_von_leon_1185/richsa_von_polen_koenigin_von_leon_1185.html www.manfred-hiebl.de]</ref> jenž byl také straníkem Fridricha Barbarossy. Je také možné, že se Richenza vrátila k bratrům do jejich nově obnoveného Slezska.{{chybí zdroj}} Zemřela zřejmě roku 1185.<ref
== Potomci ==
| |||