Nikolaus Harnoncourt: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 22 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q78526)
Řádek 6:
Od začátku 70. let se začal prosazovat jako dirigent klasických symfonických orchestrů. Vrcholem v této oblasti bylo navázání spolupráce s [[Vídeňští filharmonikové|Vídeňskými filharmoniky]] v roce [[1984]] a s [[Berlínští filharmonikové|Berlínskými filharmoniky]] roku [[1991]]. Harnoncourt je i vyhledávaným operním dirigentem. Ve [[Vídeňská státní opera|Vídeňské státní opeře]], [[Salcburský festival|Salcburském festivalu]] či [[Opera Zürich|Opeře Zürich]] inscenoval díla od baroka po 20. století. Na Salcburském festivalu se ovšem prosadil teprve počátkem 90. let, po smrti [[Herbert von Karajan|Herberta von Karajan]].<ref>Lebrecht, Norman, ''Mýtus jménem maestro'', vyd. Polyart Prague, Praha 2003, s. 278-279</ref> Harnoncourt byl rovněž pedagogicky činný. V letech [[1972]]-[[1992]] vyučoval na hudební akademii [[Mozarteum]] v Salcburku interpretaci staré hudby. Hornecourt pravidelně vystupuje ha hudebním festivalu [[Styriarte]], který se každoročně koná ve [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]]. V roce [[2009]] zde dirigoval [[George Gershwin|Gershwinovu]] operu [[Porgy and Bess]].
 
V roce [[1968]] vytvořil Harnoncourt filmovou roli prince Anhaltsko-Cöthenského ve filmu ''Kronika Anny Magdaleny Bachové''.<ref>http://www.imdb.com/title/tt0062804/fullcredits#cast</ref> O Harnouncourtovi byl v roce [[19052005]] natočen televizní dokumentární film ''Jede Note ist ein Kuss'' (Každá nota je políbení), kde spoluúčinkovaly hudební soubory Concentus musicus Wien a Vídeňští filharmonikové.<ref>http://www.imdb.com/title/tt0958155/</ref>
 
== Vyznamenání (výběr) ==