Bígl: Porovnání verzí

Odebráno 99 bajtů ,  před 7 lety
-vandalismus
(Portál)
(-vandalismus)
'''Tělo''' je porostlé krátkou hrubou srstí. Hrudník je klenutý s dobře klenutými [[Žebro|žebry]]. Zadní nohy jsou silné, dobře přizpůsobené ke skoku, tlapky mají odolné polštářky, jsou poněkud strmé avšak kompaktní.
'''Srst:''' je krátká, hustá a přilehlá, s hustou a jemnou podsadou. Srst má zajistit dobrou odolnost proti nepřízni počasí. Zbarvení je povoleno jakékoli uznané pro honiče, s výjimkou játrově hnědé barvy (barva vařených jater). Bígl se vyskytuje nejčastěji ve zbarvení tricolor v kombinaci černé, hnědé a bílé barvy a bicolor, což bývá kombinace hnědé a bílé barvy s dalšími variantami odstínů hnědé: lemon and white, či red and white. Trikolorní bígl se rodí černobílý s tím, že černá místa na hlavě a na končetinách začínají postupně hnědnout. Bikolorní bíglové se rodí celí bílí a časem srst na hlavě a trupu zhnědne. Srst bígla může být i melírovaná (harepied) a vzácně se vyskytuje zbarvení blue mottled, což je zbarvení modře skvrnité. Ať už je zbarvení bígla jakékoli, špička ocasu by měla vždy být bílá. Výška by měla být ideální od 33 cm do 40 cm v kohoutku.
 
--[[Speciální:Příspěvky/83.208.235.245|83.208.235.245]] 24. 3. 2013, 16:07 (UTC)== Povaha ==
 
''Povaha'' je milá, přátelská k lidem i psům, bez agresivity či bázlivosti. Výborně zastane roli domácího společníka a kamaráda pro děti, naopak jeho hlídací schopnosti končí vítáním nově příchozího, v lepším případě nedůvěřivým, nejčastěji však radostným štěkotem. Je to pes mimořádně nekonfliktní, což plyne z jeho smečkového původu; jinak tomu ani být nemohlo. Psi spolu byli 24 hodin denně a museli se výborně snášet s ostatními. Nesnášenliví nebo dokonce agresívní jedinci neměli ve smečce místo. Touto selekcí a následnou plemenitbou se tato žádoucí vlastnost u bígla upevnila a je dnes pro toto plemeno typická. Bígl bude vděčný za každou společnost, čím větší tím lepší. Bohužel z toho pramení i některé problémy, jimiž je bígl také známý. Jakmile je odsouzený k životu o samotě v kotci nebo na zahradě, začne upoutávat pozornost a krátí si dlouhou chvíli po svém. Hlasitým štěkáním, ničením, útěky. Většinou proto, že člověk nevzal v úvahu právě jeho smečkové založení a nechal ho o samotě. Lidé, kteří si to ale uvědomí a bíglovi vytvoří jeho "náhradní" smečku, s ním nemají nejmenší problém. S tím souvisí i způsob ustájení. Bígl je odolný a díky husté podsadě by snesl ustájení venku v kotci s vyteplenou boudou. Psychicky tam ale sám bude strádat. Venku by měl bígl být vždy nejméně ve dvou. Dobře vychovaný bígl s ujasněnou pozicí v hierarchii "náhradní smečky" (rodiny), může bez problémů žít v bytě jakékoliv velikosti.
Neregistrovaný uživatel