Učení: Porovnání verzí

Odebrány 4 bajty ,  před 8 lety
m
{{Commons}} -> {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
m (napřímení odkazu)
m ({{Commons}} -> {{Commonscat}}; kosmetické úpravy)
 
'''Učení''' je proces získávání a předávání [[zkušenost]]í, [[návyk]]ů, dovedností, [[znalost]]í, hodnot a podobně. Učením se u lidí i u živočichů rozvíjejí a proměňují vrozené schopnosti a vzorce [[chování]], takže může vzniknout i předávaná ([[Tradice|tradovaná]]) [[kultura]], odlišná v různých společnostech. Učení je tak na jedné straně součástí individuálního [[dospívání]], výchovy a [[vzdělávání]], na druhé straně reprodukce kultury. Učením se zabývá celá řada věd: [[etologie]], [[psychologie]], [[pedagogika]], [[antropologie]], [[filosofie]] a [[sociologie]] výchovy, neurovědy a další.
[[Soubor: Classroom in India.jpg|thumb| upright=1.6| Třída v [[Bangalore]] {{Malé|([[Indie]])}} ]]
 
== Typy učení ==
* formalizované učení a vzdělávání v [[Instituce|institucích]] ([[učitel]], [[škola]]).
 
Samovolné učení (se) jako nabývání zkušeností se vyskytuje i u mnoha [[Živočichové|živočichživočichů]]ů, u některých i učení jako předávání [[zvyklost]]í a zkušeností. Teprve v diferencovanějších a složitějších společnostech nestačí předávání v rodině a vzniká potřeba [[učitel]]e. Už ve [[starověk]]u vznikaly školy, ale teprve ve městech pozdního [[středověk]]u vznikla potřeba, aby soustavným vzděláváním prošli pokud možno všichni. Povinné a soustavné školní vzdělávání zavedly absolutistické vlády v průběhu [[novověk]]u.
 
Proces učení jako cílevědomého předávání neobyčejně usnadnil a urychlil šíření kulturních a společenských zkušeností včetně novinek. Jednotlivci šetří čas a energii, které by jinak musel vložit do vlastních pokusů, a šetří mu tak i množství nebezpečných omylů. Na druhé straně zajišťuje alespoň minimální shodu uvnitř společnosti (jazyk, pravidla chování, základní představy o sobě a o světě) a umožňuje tak komunikaci i spolupráci. Díky učení jako soustavnému předávání se velmi urychlil také kulturní a společenský vývoj moderních společností, včetně věd a technologií.<ref>Richerson - Boyd, ''Not by genes alone''.</ref>
 
== Zvláštní významy ==
[[Soubor: Education in Iraq - one laptop per child.jpg|thumb| upright=1.0| [[Irák|Irácké]] děti se učí na počítačích [[OLPC]]]]
* '''Celoživotní učení''' či vzdělávání vyjadřuje požadavek současných společností, aby se člověk dále učil i po ukončení formálního vzdělávání. Je vynuceno jednak rychlými změnami nejen ve vědách, ale i v celé společnosti, jednak potřebou flexibility - schopnosti zapracovat se i v jiných oblastech.
* '''Praktické učení''' (angl. ''learning by doing'') znamená získávání vlastních zkušeností v dané činnosti, obvykle pod vedením zkušeného člověka.
V rámci učení bývá rozlišováno několik způsobů učení se.
 
* [[habituace]] - navykání si na okolní jevy
* [[podmiňování]] - nejjednodušší forma učení běžná u zvířat, dětí a v určité míře i u dospělých
* [[pojmové učení]]- učení poznatkům - osvojování znalostí
* [[senzomotorické učení]] (smyslově pohybové) - rozvíjí se senzomotorické schopnosti a procesy názorného poznávání (dítě se učí chodit, manipulovat s hračkami, apod.)
* učení intelektových činností - rozvíjí se myšlenkové procesy, intelektové dovednosti a schopnosti k řešení složitých problémů
* [[sociální učení]] - učení sociální komunikaci, interakci a percepci, osvojují se sociální dovednosti, formují motivy a charakter. Ve stručnosti lze definovat jako: "učení žít mezi lidmi"
 
== Odkazy ==
{{Sisterlinks|commonscommonscat=Category:Learning|wikt=učení}}
=== Literatura ===
* M.-T. Auger - Ch. Boucharlat, ''Učitel a problémový žák: strategie pro řešení problémů s kázní a učením''. Praha: Portál, 2005 - 121 s. ISBN 80-7178-907-0
1 360 717

editací