Verze z 13. 7. 2013, 22:05 editovat G3robot (diskuse \| příspěvky) 138 738 editací m uvozovky kolem identifikátoru reference, kosmetické úpravy za použití AWB ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 19. 7. 2013, 08:48 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 601 editací m {{Commons}} -> {{Commonscat}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 13: [[Krajina]] i [[podnebí]] jsou v Antarktidě natolik drsné, že se tu žádní [[Člověk\|lidé]] nikdy neusadili natrvalo. Jedinými obyvateli tohoto kontinentu jsou [[vědec\|vědci]], kteří tu pracují na výzkumných projektech. [[Antarktický smluvní systém]] zmrazuje nároky států na území Antarktidy, zakazuje jakékoliv [[Vojenství\|vojenské aktivity]] a také například zakazuje těžbu [[Nerostné suroviny\|nerostných surovin]] (minimálně do roku [[2048]]). K roku 2012 vzneslo [[územní nároky na Antarktidu]]‎ 7 různých států, jejich požadavky jsou díky Smlouvě o Antarktidě zmraženy. == Poloha == Řádek 35: [[Soubor:Antarctica 6400px from Blue Marble.jpg\|thumb\|Satelitní obrázek Antarktidy]] [[Soubor:Flag of Antarctica.svg\|thumb\|Jeden z návrhů [[Antarktická vlajka\|antarktické vlajky]]]] Antarktida má [[rozloha\|rozlohu]] 13 829 430 [[Kilometr čtvereční\|km²]], a to včetně šelfových ledovců a ostrovů. [[Rozloha]] bez nich činí 12 272 800 [[Kilometr čtvereční\|km²]]. Nejvyšší horou je [[Vinson Massif]] v [[Ellsworthovo pohoří\|Ellsworthově pohoří]] s [[nadmořská výška\|nadmořskou výškou]] 4892 [[m]]. Průměrná [[nadmořská výška]] [[kontinent]]u činí 1958 m včetně šelfových ledovců a 2194 m bez nich. Antarktida je pátým největším [[světadíl]]em na Zemi a je ze všech nejchladnější. Dosud nejnižší zaznamenaná [[teplota]] na světě, –89,2 °C, byla naměřena v roce [[1983]] na ruské vědecké základně [[Vostok (polární stanice)\|Vostok]]. Objem ledu na Antarktidě je 25,4 mil. km<sup>3</sup>. Jediná území bez [[led]]u, která lze v Antarktidě spatřit, tvoří několik horských [[vrchol (topografie)\|vrcholů]] a jiné pusté, skalnaté oblasti. Ledový příkop podél jižního pobřeží během léta taje a odlamují se z něj velké kusy, ledové [[kra\|kry]]. Tyto kry mohou být až 60 metrů vysoké a mnoho kilometrů dlouhé. Pro [[loď\|lodě]], které je míjejí, představují nesmírné nebezpečí. Řádek 42: [[Soubor:AntarcticBedrock.jpg\|thumb\|left\|Mapa skalního podkladu Antarktidy]] [[~~File~~Soubor:Antarctica Without Ice Sheet.png\|thumb\|This is topographic map of Antarctica after removing the ice sheet and accounting for both isostatic rebound and sea level rise. Hence this map suggests what Antarctica may have looked like 35 million years ago, when the Earth was warm enough to prevent the formation of large-scale ice sheets in Antarctica.]] Napříč tímto ledovým kontinentem se táhne [[Transantarktické pohoří]] a dělí jej na [[západní Antarktida\|západní]] a [[východní Antarktida\|východní]] část. Dělení Antarktidy na východní a západní zavedl v roce [[1902]] [[E. S. Balch]]. Východní Antarktida je převážně na východní polokouli. Zahrnuje [[Země královny Maud\|Zemi královny Maud]], [[Enderbyho země\|Enderbyho zemi]], [[země McRobertsona\|zemi Mac Robertsona]], [[Americká vysočina\|Americkou vysočinu]], [[Wilkesova země\|Wilkesovu zemi]] a [[Viktoriina země\|Viktoriinu zemi]]. Skalní podklad východní Antarktidy leží převážně nad hladinou [[moře]], jedná se tedy o souvislý [[kontinent]]. Téměř celá je překryta [[Východoantarktický ledovcový štít\|Východoantarktickým ledovcovým štítem]] (EAIS) o průměrné mocnosti více než 2200 [[m]]. Na východě se rozkládá vysoká náhorní plošina, již pokrývá led, zatímco západní část tvoří shluk hornatých ostrovů, spojených ledem. Je tu několik sopek, včetně nejaktivnější sopky celého kontinentu [[Mount Erebus]]. Řádek 59: Na nejstudenějším kontinentu byly objeveny pouze tři druhy kvetoucích rostlin a více než 50 druhů [[mech]]ů a [[lišejník]]ů. Zaznamenány byly také některé [[řasy]], [[houby]] a [[bakterie]]. Roku [[1994]] podali vědci zprávu o prudkém nárůstu počtu pobřežních rostlin, což zřejmě podporuje teorii o [[globální oteplování\|globálním oteplování]] Země. V okolních mořích žije spousta drobných korýšů, živočichů s tvrdou ulitou zvaných krill, mnoho obratlovců ([[kytovci]], [[tuleni]], [[rypouši]], některé [[ryby]] a další) i bezobratlých živočichů ([[plankton]], [[hlavonožci]], [[ostnokožci]] a další). Najdeme tu hojnost mořských [[ptáci\|ptáků]], jako jsou např. [[chaluhovití\|chaluhy]] a [[albatrosovití\|albatrosi]]. Faunu také zastupuje osm druhů [[Tučňáci\|tučňáků]], rackovitý pták [[chaluha velká]] a 5 druhů ptáků z [[čeledi burňákovití\|buřňákovitých]]. Vzhledem k drsným klimatickým a přírodním podmínkám je Antarktida obývána pouze vědeckými pracovníky výzkumných polárních stanic mnoha států. V letní sezóně jich je přes 4 000, v zimní kolem 1 000.<ref name="fb">[https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ay.html CIA - The World Factbook - Antarctica]</ref> Řádek 71: Na počátku [[20. století]] bylo vnitrozemí Antarktidy jedním z posledních dosud neprozkoumaných míst na světě. [[Robert Falcon Scott]] sem vedl výpravu v letech [[1900]] až [[1904]] a roku [[1909]] se [[Ernest Shackleton]] dostal do vzdálenosti 150 km od [[jižní pól\|jižního pólu]]. V roce [[1911]] nakonec dosáhl pólu [[Norové\|Nor]] [[Roald Amundsen]]. O měsíc později sem dorazila další expedice, vedená Robert Falcon Scottem, všichni její členové však na zpáteční cestě zahynuli. Pozdější výpravy už používaly [[ledoborec\|ledoborce]], letadla a pásová vozidla. Antarktida nepatří žádnému státu. Má však bohaté zásoby [[Minerál\|~~nerost~~nerostů]]ů a [[Ryby\|ryb]], takže si na ni různé země dělaly nárok. Dvanáct států podepsalo v roce [[1959]] smlouvu na podporu vědeckého výzkumu a míru na Antarktidě. Tuto smlouvu dosud podepsalo osmatřicet zemí. Jako součást úsilí, jež si klade za cíl uchovat tuto divočinu neporušenou činností [[člověk]]a, zde byla roku [[1991]] na dobu 50 let zakázána těžba. == Hospodářství == Řádek 105: == Odkazy == {{Sisterlinks\|~~commons~~commonscat=~~Category:~~Antarctica\|wikt=Antarktida\|s=Smlouva o Antarktidě}} === Reference === Řádek 112: === Literatura === * {{Citace monografie \| příjmení = Prošek \| jméno = Pavel \| odkaz na autora = Pavel Prošek \| spoluautoři = a kol. \| titul = Antarktida \| vydání = 1 \| vydavatel = Academia \| místo = Praha \| rok = 2013 \| edice = \| isbn = 978-80-200-2140-3 \| počet stran = 348 \| strany = }} === Související články ===

Antarktida: Porovnání verzí