Evoluční psychologie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 33 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q219695)
m tzpo
Řádek 19:
Přírodní výběr, klíčový prvek evoluční teorie zahrnuje tři hlavní momenty:
 
* [[různorodost|variablitavariabilita]] značící stav, v němž existuje celá škála geneticky odlišných variant určitého znaku v populaci
* [[dědičnost]] znamená, že daný znak je geneticky determinovaný a liší se v síle projevu v rámci populace (barva vlasů, inteligence, výška)
* [[výběr]] znamená, že určité dědičné znaky zůstávájízůstávají a šíří se v populaci, protože tyto znaky zvyšují reprodukční zdatnost organismu
 
Později Darwin svoji teorii poupravil po zjištění, že mnohé znaky, které jsou vybírány, ve skutečnosti přežití organismusuorganismu ztěžují. Vezměme si takový klasický příklad pavího chvostu. Je metabolicky náročný, nešikovný a je to doslova „manget„magnet na predátory“. Ale zároveň je to vábnička na samičky. A tak tento druh výběrového procesu nazval Darwin [[pohlavní výběr]]. Pohlavní výběr může být rozdělen do dvou typů:
 
* Intersexuální výběr, který se vztahuje ke znakům, které jedno pohlaví obecně preferuje u druhého (např. paví chvost).
Řádek 32:
=== Inkluzivní zdatnost ===
 
Teorie [[Inkluzivní zdatnost]]i (v orig. inclusive fitness) byla navržena [[William D. Hamilton|Williamem D. Hamiltonem]] v roce 1964 jako revize evoluční teorie a jde o kombinaci přírodního výběru, pohlavního výběru a příbuzenského výběru. I svým názvem se odkazuje k součtu jedincova vlastního reprodukčního úspěchu s dopady jedincových akcí na reprodukční úspěch jeho genetických příbuzných. Obecná evoluční teorie ve své moderní podobně '''je''' v podstatě teorií inkluzivní zdanostizdatnosti.
 
Teorie inkluzivní zdatnosti vyřešila i otázku evoluce „altruismu“. Před-hamiltonovský pohled na altruismus operoval [[skupinový výběr|skupinovým výběrem]]: představou, že se altruismus vyvinul ve prospěch skupiny, druhu. Problém je v tom, že pokud organismus ve skupině způsobí sám sobě náklady ovlivňující jeho zdatnost ve prospěch jiných členů skupiny (tedy např. jedná "altruisticky"), pak tento organismus redukuje vlastní schopnost přežití a reprodukce a tudíž redukuje i pravděpodobnost předání svých vlastních altruistických znaků. A co víc, organismus, který by z altruistického aktu pouze těžil ve prospěch vlastní zdanosti by pravděpodobnost vlastního přežití a reprodukce zvyšoval, tudíž by se zvyšovala pravděpodobnost předání jeho „sobeckého“ chování.
Řádek 38:
Inkluzivní zdanost vyřešila „problém altruismu“ demonstrací toho, že se altruismus může vyvinout příbuzenským výběrem vyjádřeným [[Hamiltonovo pravidlo|Hamiltonovým pravidlem]]:
::::cena < (míra příbuznosti × výhoda)
Jinými slovy, altruismus se může vyvinuoutvyvinout pokud ''cena'' altruistického jednání na straně osoby takto jednající je nižší než ''stupeň genetické příbuznosti'' s příjemcem krát ''výhoda'', jež to příjemci přináší.
 
Tento úhel pohledu odráží to, co je známo jako [[sobecký gen|pohled sobeckého genu]] a ukazuje, že skupinový výběr je velmi slabá selektivní síla. Nicméně v nedávných letech oslavil tento druh výběru svůj návrat (byť kontroverzní) jako víceúrovňová forma výběru, ukazující, že evoluce může fungovat na více úrovních funkční organizace (včetně úrovně skupiny) a nejen na úrovni genu.