Evoluční psychologie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 33 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q219695) |
m tzpo |
||
Řádek 19:
Přírodní výběr, klíčový prvek evoluční teorie zahrnuje tři hlavní momenty:
* [[různorodost|
* [[dědičnost]] znamená, že daný znak je geneticky determinovaný a liší se v síle projevu v rámci populace (barva vlasů, inteligence, výška)
* [[výběr]] znamená, že určité dědičné znaky
Později Darwin svoji teorii poupravil po zjištění, že mnohé znaky, které jsou vybírány, ve skutečnosti přežití
* Intersexuální výběr, který se vztahuje ke znakům, které jedno pohlaví obecně preferuje u druhého (např. paví chvost).
Řádek 32:
=== Inkluzivní zdatnost ===
Teorie [[Inkluzivní zdatnost]]i (v orig. inclusive fitness) byla navržena [[William D. Hamilton|Williamem D. Hamiltonem]] v roce 1964 jako revize evoluční teorie a jde o kombinaci přírodního výběru, pohlavního výběru a příbuzenského výběru. I svým názvem se odkazuje k součtu jedincova vlastního reprodukčního úspěchu s dopady jedincových akcí na reprodukční úspěch jeho genetických příbuzných. Obecná evoluční teorie ve své moderní podobně '''je''' v podstatě teorií inkluzivní
Teorie inkluzivní zdatnosti vyřešila i otázku evoluce „altruismu“. Před-hamiltonovský pohled na altruismus operoval [[skupinový výběr|skupinovým výběrem]]: představou, že se altruismus vyvinul ve prospěch skupiny, druhu. Problém je v tom, že pokud organismus ve skupině způsobí sám sobě náklady ovlivňující jeho zdatnost ve prospěch jiných členů skupiny (tedy např. jedná "altruisticky"), pak tento organismus redukuje vlastní schopnost přežití a reprodukce a tudíž redukuje i pravděpodobnost předání svých vlastních altruistických znaků. A co víc, organismus, který by z altruistického aktu pouze těžil ve prospěch vlastní zdanosti by pravděpodobnost vlastního přežití a reprodukce zvyšoval, tudíž by se zvyšovala pravděpodobnost předání jeho „sobeckého“ chování.
Řádek 38:
Inkluzivní zdanost vyřešila „problém altruismu“ demonstrací toho, že se altruismus může vyvinout příbuzenským výběrem vyjádřeným [[Hamiltonovo pravidlo|Hamiltonovým pravidlem]]:
::::cena < (míra příbuznosti × výhoda)
Jinými slovy, altruismus se může
Tento úhel pohledu odráží to, co je známo jako [[sobecký gen|pohled sobeckého genu]] a ukazuje, že skupinový výběr je velmi slabá selektivní síla. Nicméně v nedávných letech oslavil tento druh výběru svůj návrat (byť kontroverzní) jako víceúrovňová forma výběru, ukazující, že evoluce může fungovat na více úrovních funkční organizace (včetně úrovně skupiny) a nejen na úrovni genu.
| |||