Udržování řady veličin – například stupně [[Kyselina|pH]] tělních tekutin, vlhkosti, tělesné [[teplota|teploty]] aj. – ve velmi úzkých mezích je pro mnoho organismů nutná podmínka života. Podobně udržují živé buňky, tkáně i organismy více méně stálou hladinu různých látek ve svém těle, zbavují se přebytečných a přijímají ty, jichž se nedostává. Tak živočich reguluje hladinu [[glukóza|glukózy]] v krvi, ledviny odvádějí přebytečnou vodu a další látky. Poruchy homeostatických mechanismů jsou příčinou řady nemocí ([[Diabetes mellitus|cukrovka]], [[hypoglykemie]] aj.). Organické homeostaty jsou ve skutečnosti velmi složité a biolog [[Humberto Maturana]] proto navrhl, aby se pro ně pojem „homeostáze“ nepoužíval, protože skutečnost příliš zjednodušuje. Ve skutečnosti nejde o pouhé udržování či trvání, nýbrž o dynamické vyvažování; Maturana proto navrhl pojem ''homeodynamiky''.
