Některé prameny vyvěrají přímo do [[vodní tok|vodního toku]], [[jezero|jezera]], [[moře]], označují se jako '''utajené prameny'''. Z některého pramene se může stát utajený pramen i lidskou činností (vyvěrá na dně [[rybník]]a).
V [[Česko|České republice]] je pozorovací síť pramenů. U pozorovaných pramenů se provádí měření vydatnosti, [[teplota|teploty]] a [[Kyselina|pH]]. Jednotkou vydatnosti pramenů je [[litr|l]]·[[sekunda|s]]<small><sup>−1</sup></small>, při velkých vydatnostech [[metr krychlový|m<small><sup>3</sup></small>]]·s<small><sup>−1</sup></small><ref name="(Netopil, R. 1984)">Netopil, Rostislav a kolektiv: ''Fyzická geografie I.'' 1. vyd. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1984. 273 s. <!-- strana 209 až 210 --></ref>. K měření vydatnosti pramenů se používají objemové a hydraulické metody. Objemové měření vydatnosti je přímé, voda je zachycována do měrných nádob. Hydraulické metody jsou postaveny na základě hydraulických rovnic a empirických vztahů<ref name="(Kříž, V. 1988)">Kříž, Vladislav a kolektiv: ''Hydrometrie.'' 1. vyd. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1988. 176 s. <!-- strana 142 až 144 --></ref>.
