Termohalinní výměník: Porovnání verzí

Počátek cyklu se nachází v [[Subtropický podnebný pás|subtropické]] oblasti jižního [[Atlantský oceán|Atlantiku]] - zde dochází k velkému [[výpar]]u a voda je nahrazována studenou vodou proudící středním patrem směrem od [[Antarktida|Antarktidy○3]. V [[Zemský rovník|rovníkrovníkové]]ové oblasti se tato voda otepluje, ale díky výparu se zvětšuje její [[salinita]]. Proto se noří do hloubek kolem 800 m a putuje Atlantikem dál až k [[Island]]u. V oblasti severního Atlantiku totiž dochází ke ztrátám vody díky západnímu atmosférickému proudění, které směřuje nad Evropu . A právě díky této ztrátě sem směřuje voda od Antarktidy. [[Teplo]] odevzdá výměník u [[Island]]u (někteří vědci soudí, že součástí Termohalinního výměníku je také [[Severoatlantský proud]]), tím ztěžkne a putuje v hloubce zpět podél dna Atlantiku, až opět narazí na [[Cirkumantarktické proudění]].

Při svém proudění překonává výměník několik kritických míst. Příkladem může být právě Agulhaský kruh - oblast silného proudění v jižním Atlantiku a [[Indický oceán|Indickém oceánu]]. Tento proud za normální situace plyne jako teplý proud z Indického oceánu ( zdrojovou oblastí je [[Mosambický průliv]]), ovšem vlivem otáčení [[Země]] a okolní [[hydrologie|hydrologické]] situace mění čtyřikrát až šestkrát za rok svůj směr a otáčí se zpět do Indického oceánu. Tím vznikají obrovské (průměr kolem 300 km) víry, které se pohybují směrem do Atlantiku k pobřeží Jižní Ameriky. Tato pouť jim trvá asi 2 roky a ztratí na ní většinu své vodní hmoty, která potom směřuje na sever.