Předložka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Konflikt vyřešen |
více příkladů z různých jazyků |
||
Řádek 29:
{{Pahýl část}}
==
Předložka stojí před podstatným jménem, [[zájmeno|zájmenem]] nebo [[číslovka|číslovkou]], ke kterým se vztahuje. Je-li podstatné jméno rozvito přívlastky, předložka se klade před celý takto rozvitý větný člen. Příklady:▼
* '''''o''' městě, '''o''' něm, '''o''' pěti''▼
* '''''o''' velmi starém městě''▼
V některých jazycích je pociťována silná vazba mezi předložkou a slovesem. Proto např. v [[angličtina|anglické]] [[vedlejší věta|vedlejší větě]] nebo [[otázka|otázce]] obvykle nestojí předložka před vztažným/tázacím zájmenem, ale za slovesem na konci věty:▼
* ''What is it '''about'''? – '''O''' čem to je?''▼
* ''the house I live '''in''' / the house '''in''' which I live – dům, '''ve''' kterém bydlím''▼
V některých jazycích (např. v [[maďarština|maďarštině]]) existují tzv. '''záložky''' (postpozice), které plní stejnou funkci jako předložky, ale stojí až za podstatným jménem: ''sampon korpásodás '''ellen'''
== Vazby předložek a záložek ==
Ve [[flektivní jazyk|flektivních jazycích]] (např. v [[čeština|češtině]]) se předložka obvykle pojí s určitým [[Mluvnický pád|pádem]]:
* '''''na''' ulici, '''v''' domě, '''do''' města, '''z''' okna''
Řádek 36 ⟶ 48:
* '''''na''' stůl ([[akuzativ|ak.]], kam?) x '''na''' stole ([[lokál|lok.]], kde?)''
Obdobně například i v [[němčina|němčině]]:
Volba předložky primárně závisí na [[sloveso|slovese]], tj. sloveso se může pojit jen s určitými předložkami: ''počítat '''s''' něčím, spoléhat '''na''' něco, uvažovat '''o''' něčem''.▼
* '''''in''' der Stadt ([[dativ|dat.]]) – '''ve''' městě x '''in''' die Stadt (ak.) – '''do''' města''
V maďarštině se záložky pojí nejčastěji se základním pádem ([[nominativ]]em). Se systémem pádů se zpravidla nekombinují. Záložky plní podobnou funkci jako pádové koncovky, avšak s tím rozdílem, že nepodléhají samohláskové harmonii (mají pouze jeden tvar) a v písmu stojí samostatně:
=== Typografické neoddělování ===▼
* ''az asztal'''on''' – '''na''' stole, a szék'''en''' – '''na''' židli'' (pádové koncovky [[superessiv]]u; místo)
Jedním z [[typografická pravidla|typografických pravidel]] je neponechávání neslabičných (jednoznakových) předložek na konci řádku, ale jejich spojení s následujícím slovem [[nezlomitelná mezera|nezlomitelnou mezerou]].▼
* ''az asztal'''ra''' – '''na''' stůl, a szék'''re''' – '''na''' židli'' (pádové koncovky [[sublativ]]u; směr)
* ''az astal '''alatt''' – '''pod''' stolem, a szék '''alatt''' – '''pod''' židlí'' (záložka; místo)
* ''az astal '''alá''' – '''pod''' stůl, a szék '''alá''' – '''pod''' židli'' (záložka; směr)
V některých jazycích ([[angličtina]], [[švédština]], [[francouzština]]) systém předložek zcela nahrazuje systém pádů. Příklad z angličtiny:
* '''of''' a house – domu, '''to''' the house – '''k''' domu, '''about''' a house – '''o''' domě, '''with''' a house – '''s''' domem, '''by''' a house – domem
▲Volba předložky primárně závisí na [[sloveso|slovese]], tj. sloveso se může pojit jen s určitými předložkami: ''počítat '''s''' něčím, spoléhat '''na''' něco, uvažovat '''o''' něčem''.
▲Předložka stojí před podstatným jménem, [[zájmeno|zájmenem]] nebo [[číslovka|číslovkou]], ke kterým se vztahuje. Je-li podstatné jméno rozvito přívlastky, předložka se klade před celý takto rozvitý větný člen. Příklady:
▲* '''''o''' městě, '''o''' něm, '''o''' pěti''
▲* '''''o''' velmi starém městě''
▲V některých jazycích je pociťována silná vazba mezi předložkou a slovesem. Proto např. v [[angličtina|anglické]] [[vedlejší věta|vedlejší větě]] nebo [[otázka|otázce]] obvykle nestojí předložka před vztažným/tázacím zájmenem, ale za slovesem na konci věty:
▲* ''What is it '''about'''? – '''O''' čem to je?''
▲* ''the house I live '''in'''/the house '''in''' which I live – dům, '''ve''' kterém bydlím''
▲V některých jazycích (např. v [[maďarština|maďarštině]]) existují tzv. '''záložky''' (postpozice), které plní stejnou funkci jako předložky, ale stojí až za podstatným jménem: ''sampon korpásodás '''ellen''' - šampón '''proti''' lupům''. V latině mohou mít některé záložky formu přípony, například ''nobiscum'' (s námi) jako alternativa k ''cum nobis'', podobně i v turečtině, finštině atd.
▲Jedním z [[typografická pravidla|typografických pravidel]] v češtině je neponechávání neslabičných (jednoznakových) předložek na konci řádku, ale jejich spojení s následujícím slovem [[nezlomitelná mezera|nezlomitelnou mezerou]].
== Související články ==
| |||