Věcný katalog: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Nová stránka: '''Věcný katalog''' je druh sekundárního informačního zdroje, v němž jsou řazeny katalogizační záznamy… značka: možné problémové formulace |
Překlepy. Nahrazení slova "bývalo" slovem "je". |
||
Řádek 1:
'''Věcný katalog''' je druh [[sekundární informační zdroj| sekundárního informačního zdroje]], v němž jsou řazeny [[katalogizační záznam|katalogizační záznamy]] dokumentů dané knihovny nebo knihoven (v případě [[souborný katalog|souborných katalogů]]) dle obsahových, věcných hledisek. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy TDKIV definuje věcný katalog (subject catalogue) jako ''„lístkový katalog, v němž jsou pro řazení záznamů určující věcné údaje o dokumentech.“''<ref name="věc.katalog" /> Avšak v současné době, kdy je většina
== Předmětový katalog ==
Řádek 7 ⟶ 6:
V předmětovém katalogu jsou záznamy dokumentů řazeny abecedně dle prvního slova [[předmětové heslo| předmětového hesla]] (PH). Tvorba předmětových hesel vychází z normy ČSN ISO 5127-2003. Podle této normy je PH ''„záhlaví užívané k uspořádání záznamů dokumentů s podobným obsahem.“''<ref name="před.heslo" /> Výstižnější definici nabízí databáze TDKIV. Dle ní je PH ''„jednoslovný nebo víceslovný formálně upravený výraz používaný pro vyjádření obsahu, popř. i formy dokumentu.“''<ref name="před.heslo" />
Předmětové heslo může být buď jednočlenné, např. ''rodina'', nebo vícečlenné, např. ''sociálně ohrožené rodiny''. Tato vícečlenná hesla tvoří tzv. ''řetězec předmětového hesla''. V prostředí manuálně zpracovávaných katalogů bylo nezbytným pravidlem při vytváření těchto hesel zachovávání [[substantivní inverze]], kdy byl kladen maximální důraz na slovo v řadicí pozici.<ref name="řadpoz" /> V současné době (21. stol.) se však díky možnostem strojového zpracování a fulltextového vyhledávání od užívání substantivní inverze upouští a je preferován přirozený pořádek slov. Předmětová hesla nemohou být tvořena volně, pouze na základě obsahové analýzy dokumentu, ale
==== Soubor autorit ====
Řádek 28 ⟶ 27:
V Česku je nejčastěji užívanou systematickou klasifikací MDT. MDT bylo u nás uplatňováno již v předpočítačové éře při tvorbě lístkových katalogizačních záznamů a katalogů. Jednalo se tehdy ještě o využívání plné notace MDT. V roce 1989 došlo k nahrazení této notace její zjednodušenou verzí obsahující pouze vybrané znaky MDT (v rozsahu přibližně 61.000 znaků). Garantem za zpracování v národním jazyce a za agendu MDT v ČR se po dohodě s Konsorciem v Haagu stala [[Národní knihovna ČR]]. Na základě této dohody došlo ke zpracování souboru znaků MDT (UDC Master Reference File – MRF), jež je užíván do současnosti. ''„Znaky MDT jsou určeny k systematickému zařazení tématu publikace do příslušného vědního oboru.“''<ref name="MDT" /> Rovněž systematické selekční jazyky patří k prekoordinovaným selekčním jazykům.
== Reference ==
|