Chiralita: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m )
→‎Chiralita v chemii: Cahn-Ingold-Prelogova pravidla
Řádek 10:
 
==Chiralita v chemii==
Chiralita je běžná zejména u molekul [[organická látka|organických látek]]. Chirální molekula obsahuje jeden nebo více tzv. '''středů chirality''' ('''chirálních atomů'''), což je atom, který má své sousedy navázány zrcadlově asymetricky. Většinou se jedná o [[atom]] [[uhlík]]u se čtyřmi různými [[substituent]]y. Tam [[Stereodeskriptor|stereodeskriptor]] ''R'' označuje pravotočivou [[konfigurace|konfiguraci]] na chirálním centru. Postavíme-li model molekuly tak, aby nejlehčí radikál směřoval dozadu, potom v popředí podle velikosti od nejtěžšího k nejlehčímu jsou zbylé radikály seřazeny ve směru hodinových ručiček (doprava) a naopak stereodeskriptor ''S'' označuje pravotočivou konfiguraci (zbylé radikály jsou seřazeny proti směru hodinových ručiček (doleva)). Při posuzování "hmotnosti" má přednost nejbližší (sousední) atom před celkovou "hmotností". Při rovnosti sousedních atomů se zohledňuje "hmotnost" v následné sféře porovnávaných radikálů. při výskytu násobné vazby se posuzuje tak jakoby místo jednoho atomu, vázaného dvojnou vazbou byly dva stejné atomy vázané jednoduchou vazbou (fantomové atomy) atd. <ref>[http://tigger.uic.edu/~kbruzik/text/chapter5.htm Cahn-Ingold-Prelogova pravidla pro určování R/S]</ref>
 
Základní stavební látky organismů ([[sacharidy]], [[Bílkovina|bílkoviny]] i [[nukleové kyseliny]]) mají chirální molekuly, tedy existují ve formě alespoň dvou [[optický izomer|optických izomerů]] (platí, že má-li molekula ''n'' středů chirality, je počet optických izomerů roven 2<sup>''n''</sup>).