Syrské písmo: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Disambiguated: iso → Mezinárodní organizace pro normalizaci, Jakobité → Syrská pravoslavná církev (2) using Dab solver (-příliš tmavé pozadí) |
m substituce {{PAGENAME}}, kosmetické změny za použití AWB |
||
Řádek 4:
{{Infobox začátek|okraj=2|250px Písmo}}
{{Infobox hlavička|style="text-align:center; color: darkred;"|text='''
[[Soubor:
{| border="1" style="border-collapse:collapse;"
Řádek 16:
| style="text-align: justify;"|'''druh:''' || style="text-align: justify;"|Semitská, aramejská lineární spojná písma levosměrná.<br />Původně souhlásková s dodatečnými způsoby vokalizace.
|-
| style="text-align: justify;"|'''předchůdci:''' || style="text-align: justify;"|[[aramejské písmo|aramejské]] - [[palmyrské písmo|
|-
| style="text-align: justify;"|'''vlastní rodina:''' || style="text-align: justify;"|Z [[Syrské písmo (varianta estrangelo)|Estrangela]] vznikla písma [[Syrské písmo (východní varianta)|nestroriánské]] a [[Syrské písmo (západní varianta)|Serto]].
Řádek 34:
== Písmo ==
[[Soubor:
Původním písmem Syřanů bylo ''[[Syrské písmo (varianta estrangelo)|Estrangelo]]'' (ܐܣܛܪܢܓܠܐ, ř. στρογγυλη, snad z arabského ''satr andžiliyi'' - "písmo evangelií"). Z něho si [[Nestoriáni]] vytvořili své písmo [[Syrské písmo (východní varianta)|východní]], jakož i [[Syrská pravoslavná církev|Jakobité]] své zvané ''[[Syrské písmo (západní varianta)|Serto]]''. Jako všechna semitská písma, také syrská zapisovala původně pouze konsonanty (souhlásky), vokály (samohlásky) byly doplněny později.<br />
Řádek 42:
=== Vokalizace ===
[[Soubor:
Syrština potřebovala zaznamenat samohlásky víc než jiné semitské jazyky, neboť vokalizace často určovala rod, číslo i přesný význam, které mohou být u jiných semitských jazyků dovoditelné ze souvislostí a koncovek. Zvláštností syrštiny je, že se určitý člen (ܐ) připojuje ke slovu jako sufix (přípona). Slova s podobným zápisem byla od sebe v různých číslech a rodech bez vokalizace neodlišitelná. Syrští křesťané proto velmi brzy hledali způsob dodatečného záznamu samohlásek.<br />
V syrštině (stejně jako v [[hebrejština|hebrejštině]]) se vyskytují "''matres lectionis''", tedy souhlásky, které mohou mít význam samohlásek, nebo je mohou prodlužovat. Později se objevily tečky pod písmem, naznačující neznělou výslovnost, a tečky nad znakem, naznačující výslovnost znělou, a dvě tečky vodorovně nad poslední slabikou, označující množné číslo. To pomohlo naznačit zhruba vokalizaci celého slova. Později se z toho vyvinul kompletní samohláskový systém, vyjádřený pomocí teček pod, případně nad znaky. Tento systém užívali hlavně [[Nestoriáni]]. Jakobité začali v 8. stol. užívat i řeckých samohlásek psaných libovolně nad nebo pod znak (pro způsob psaní otočené o 90°). Tento způsob však vystihoval pouze "kvalitu" a ne "kvantitu" samohlásek. V [[Syrské písmo (západní varianta)|Sertu]] se někdy zapisují samohlásky oběma způsoby současně!
Řádek 65:
== Literatura ==
* Carl Brockelmann, SYRISCHE GRAMMATIK, Lipsko 1951, 6. vyd.
* Th. Nöldeke, GRAMMATIK DER NEUSYRISCHEN SPRACHE, Lipsko 1869.
| |||