Jindřich Vaníček: Porovnání verzí

Narodil se 1. ledna [[1862]] v [[Praha|Praze]] na [[Hradčany|Hradčanech]] v domě [[Číslo popisné|čp.]] 67 ([[Martinický palác]]) v chudé rodině jako nejmladší z pěti dětí, jeho otec byl sluha.<ref name="NarPol19340603">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = JUDr. Jindřich Vaníček,… | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 52 | číslo = 151 | datum = 1934-06-03 | strany = 3 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/16983812 | datum přístupu = 2012-02-04 }}</ref> Vystudoval [[Malá Strana|malostranské]] gymnázium a [[Právnická fakulta Univerzity Karlovy|právnickou fakultu]] a v roce [[1898]] získal titul [[Doktor práv|JUDr]].<ref name="NarLis19340603">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Dr. Jindřich Vaníček | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 74 | číslo = 151 | datum = 1934-06-03 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9487556 | datum přístupu = 2012-02-04 }}</ref> Roku [[1910]] si otevřel vlastní [[advokát]]ní kancelář ve [[smíchov]]ské sokolovně.<ref name="NarPol19340603" />

V šestnácti letech vstoupil do smíchovského [[Sokol (spolek)|Sokola]], o dva roky později byl přijat mezi cvičitele. Pořádal výlety na Moravu a do slovanských zemí, v roce [[1889]] pořádal zájezd do [[Paříž]]e, kde české družstvo získalo třetí cenu.<ref name="NarPol19340603" /> Roku [[1890]] byl zvolen náčelníkem Středočeské župy, o rok později náčelníkem Sokola Pražského<ref name="NarLis19340603" /> a nakonec 25. března 1892 náčelníkem České obce sokolské. V této funkci, kterou vykonával téměř čtyři desetiletí až do 22. listopadu [[1930]], byl odpovědný za tělovýchovnou péči o žáky, dorost a členstvo. Připravoval a vedl šest sokolských sletů — III. (1895), IV. (1901), V. (1907), VI. (1912), VII. (1920) a VIII. (1926).<ref name="NarPol19340603" /> Úzce spolupracoval se starostou Sokola [[Josef Scheiner|Josefem Scheinerem]]; Scheiner zastupoval organizaci navenek, Vaníček byl odpovědný za vnitřní provoz a jednání se členskou základnou.<ref group="p">Pro Sokola bylo typické, že na všech úrovních vedení stála v čele vždy dvojice funkcionářů: starosta a náčelník. Například prvním starostou byl [[Jindřich Fügner]], prvním náčelníkem [[Miroslav Tyrš]]. Podobně sehranou dvojicí byl i Scheiner s Vaníčkem; měli rozdělené úkoly a vzájemně se respektovali. Viz {{Citace periodika | příjmení = Očenášek | jméno = Augustin | autor = | odkaz na autora = |titul = Dva sokolští mužové | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 80 | číslo = 12 | datum = 1940-01-14 | strany = 12 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7427242 | datum přístupu = 2012-02-04 }}</ref>

Byl všestranně sportovně aktivní: pěstoval [[veslování]], hrál [[tenis]], [[plavání|plaval]], jezdil na [[cyklistika|kole]] a [[jezdectví|koni]], věnoval se [[šerm]]u<ref name="NarLis19400114">{{Citace periodika | příjmení = Očenášek | jméno = Augustin | autor = | odkaz na autora = |titul = Dva sokolští mužové | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 80 | číslo = 12 | datum = 1940-01-14 | strany = 12 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7427242 | datum přístupu = 2012-02-04 }}</ref> a rohování ([[box]]u).<ref name="NarLis19340603" /> Studoval rovněž na škole vojenských učitelů tělocviku v Joinville ve [[Francie|Francii]].<ref name="NarPol19340603" />

Po [[Vznik Československa|vzniku ČSR]] se zapojil do budování československé branné moci jako přednosta výchovného odboru Ministerstva národní obrany. Podílel se na vzniku názvosloví a organizaci tělocvičných, jazykových a praktických škol pro vojáky. Roku 1928 byl jeho odbor zrušen a Vaníček odešel do výslužby.<ref name="NarPol19340603" /> V červnu [[1919]] vydal společně s Josefem Scheinerem výzvu všem členům Sokola, aby podpořili boj Československé armády proti Maďarům na Slovensku. Organizoval odvod branců a 5. června promluvil na [[Masarykovo nádraží|Masarykově nádraží]] ke sboru 379 mužů, kteří odtud odjeli přes [[Brno]] do [[Bratislava|Bratislavy]].<ref name="NarPol19340606">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Sokolstvo na obranu Slovenska | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 52 | číslo = 154 | datum = 1934-06-06 | strany = 2 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/16983932 | datum přístupu = 2012-02-04 }}</ref>

V posledních letech trpěl chronickou nemocí. Roku [[1930]] se ze zdravotních důvodů vzdal všech funkcí,<ref name="NarPol19340603" /> IX. sletu v roce [[1932]] se účastnil už jen jako divák. Zemřel 2. června [[1934]] ve svém [[smíchov]]ském bytě na [[infarkt myokardu]].<ref name="NarLis19340603" /> Jeho pohřeb byl veden dlouhým průvodem přes celou Prahu z [[Palác Michny z Vacínova|Tyršova domu]] do [[Strašnice|strašnického]] krematoria. S projevem vystoupil starosta České obce sokolské [[Stanislav Bukovský]], dále se účastnili např. předseda vlády [[Jan Malypetr]], ministr obrany [[Bohumír Bradáč]], předseda senátu [[František Soukup]] a zástupci polských, jugoslávských a ruských sokolů.<ref name="NarPol19340607">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Poslední cesta vůdce sokolstva JUDr. Jindřicha Vaníčka | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 52 | číslo = 155 | datum = 1934-06-07 | strany = 3 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/16983680 | datum přístupu = 2012-02-04 }}</ref>

Vaníček měl v sokolském hnutí velkou autoritu. Jako náčelník dokázal udržet kázeň a získat si přízeň členů na všech úrovních. Byl oceňovaný pro obětavou, nadšenou a poctivou práci ve prospěch organizace i českého národa.<ref name="NarPol19340603" /> Roku 1934 byla na jeho počest pojmenována Sokolská župa Dr. Jindry Vaníčka v [[Brno|Brně]].<ref>[http://www.vanickovazupa.cz/ Sokolská župa Dr. Jindry Vaníčka (www.vanickovazupa.cz)]</ref>