Sociální politika: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m —{{sloučit}} (návrh nikdo nezdůvodnil ani nepodpořil) |
m uvozovky kolem identifikátoru reference, kosmetické úpravy za použití AWB |
||
Řádek 1:
'''Sociální politiku''' lze vymezit dvěma přístupy, předně jako jednání [[
| příjmení = Krebs
| jméno = Vojtěch
Řádek 8:
| rok = 1997
| isbn = 80-85963-33-7}}
</ref> V praxi jde tedy o systém [[Státní sociální podpora|sociálních dávek]], [[Zdravotní pojištění|zdravotního]] a [[sociální zabezpečení v Česku|sociálního pojištění]]. Cílem sociální politiky je tedy vytváření [[Důstojnost|důstojných]] podmínek [[život
==Koncepce sociální politiky==
===Přístupy sociální politiky===
Z hlediska přístupů k řešení sociálních problémů lze rozlišit dva typy sociální politiky. První přístupem je aktivní (perspektivní) sociální politika, která se vyznačuje snahou o předcházení vzniku sociálních problémů a přijímání preventivních opatření. Těch lze dosáhnout jednak systémovou změnou sociální politiky nebo také intervencí. Pasivní (retrospektivní) politika se zaměřuje na řešení již vzniklých sociálních problémů. Její povaha je vždy intervencionalistická.<ref name="Krebs" />
=== Principy ===
==== Princip spravedlnosti ====
{{Podrobně|spravedlnost}}
Český ekonom [[Josef Macek (politik)|Josef Macek]] (1925) definuje sociální spravedlnost jako „největší štěstí největšího počtu“.
| příjmení = Macek
| jméno = Josef
Řádek 26:
| rok = 1925
| isbn = }}
</ref> Nelze hovořit o sociální spravedlnosti jako o absolutní kategorii, jednoznačně vymezitelnou nějakou definicí.<ref name="Krebs" /> Podle své ideologické orientace autoři uplatňují různá dílčí hlediska a přístupy.
[[Liberalismus|Liberálové]] se kloní k zásadě odměňování podle výkonu zásluh daného jednotlivce. Podle významného liberálního ekonoma [[Friedrich August von Hayek|Friedricha Hayeka]] „pojem sociální spravedlnosti nemá smysl, pokud pravidla nikdo nevytvořil, ale jsou přirozená, protože nespravedlnost není komu vytknout; je to jako prohra nebo výhra ve hře“. [[Socialismus|Socialisté]] naopak zdůrazňují [[Sociální nerovnost|společenskou rovnost]], která přispívá ke stabilitě společnosti jako celku. Tomuto přístupu je blízký také koncept sociálních práv britského sociologa [[Thomas Humphrey Marshall|Thomase Marshalla]]. Koncept rovnosti [[Příjem|příjmů]], jako záruky společenského souladu, je v současné době nahrazován zásadou [[rovnost příležitostí|rovnosti příležitostí]], která se projevuje například rozsáhlou [[Diskriminace|antidiskriminační]] legislativou.
Řádek 41:
| rok = 1932
| isbn = }}
</ref> Z hlediska sociální politiky lze rozdělit solidaritu spontánní či dobrovolnou a solidaritu vynucenou, nedobrovolnou.<ref name="Krebs" /> Dobrovolná solidarita je realizována prostřednictvím různých [[Nestátní nezisková organizace|nestátních neziskových organizací]], [[Nadace|nadací]] či [[Charita|charit]] a financována s dobrovolných příspěvků. Tento typ solidarity bude s krizí sociálního státu nabývat na významu. Nedobrovolná neboli vynucená solidarita je realizována státními [[
==== Princip subsidiarity ====
{{Podrobně|subsidiarita}}
Podle principu subsidiarity je každý povinen nejdříve pomoci sám sobě, nemá-li tuto možnost, musí mu pomoci [[rodina]] či jiné společenství. Teprve na posledním místě je k pomoci vyzýván stát. Povinností státu je primárně vytvoření podmínek, aby si každý mohl pomoci sám. Naopak pomoc jednotlivci je na posledním místě až po vyčerpání odstaních možnosti.<ref name="Krebs" />
==== Princip participace ====
Řádek 56:
* '''Preventivní funkce''' spočívá ve snaze předcházet rizikovým situacím. Je zřetelná především ve [[Vzdělávací politika|vzdělávací]] a [[zdravotní politika|zdravotní politice]].
* '''Stimulační funkce''' spočívá ve snaze podněcovat žádoucí sociální jednání skupin a jednotlivců.
* '''[[Přerozdělování|Přerozdělovací funkce]]''' jde o nejvýznamnější funkci sociální politiky. Uskutečňuje se výběrem daní a rozdělováním [[Státní sociální podpora|dávek]] a [[
* '''Homogenizační funkce''' spočívá ve snaze o zmenšování [[Sociální nerovnost|společenské nerovnosti]] v dané společnosti. Směřuje ke společnosti, která poskytuje stejné šance na vzdělání, práci a zdravotní péči všem občanům bez výjimky.
== Realizace sociální politiky ==
===Objekty sociální politiky===
[[Objekt
Podle převažující cílové skupiny lze vymezit tři formy sociální politiky:
*'''Objektem sociální politiky jsou [[Chudoba|chudí]]:''' Jde o [[Liberalismus|liberální]] pojetí sociální politiky. Státní pomoc je v tomto systému určena pouze pro ty, kteří nemohou uspět na [[trh práce|trhu práce]] a má především vytvářet podmínky, které brání jejich [[sociální vyloučení|vyloučení ze společnosti]] a motivují k návratu na trh práce. V současné době je toto zaměření sociální politiky realizováno pomocí adresných dávek sociální pomoci vycházejících z testování příjmů a majetku.
*'''Objektem sociální politiky jsou pracující:''' Tento přístup je založen na systému [[Sociální zabezpečení v Česku|sociálního pojištění]]. Hlavním cílem je náhrada příjmu v případě jeho ztráty. Tento systém předpokládá rozhodující roli průmyslu v národním hospodářství a zaměstnanosti.
*'''Objektem sociální politiky jsou [[Občanství|občané]]:''' Vychází z koncepce sociálního občanství [[Spojené království|britského]] sociologa [[Thomas Humphrey Marshall|Marshalla]] (1950), které do kontextu lidských práv zařazuje i práva sociální. V systému [[Sociální zabezpečení v Česku|sociálního zabezpečení]] je status občana zabezpečován formou univerzálních dávek, které jsou určeny specifickým sociálním skupinám (např: rodinám s dětmi). Podstatným rysem tohoto systému je také uplatňování všeobecného přístupu k [[vzdělání]], [[Zdravotní péče|zdravotní péči]] a sociálnímu bydlení.
===Aktéři sociální politiky===
Aktéři (subjekty) sociální politiky vymezují a řídí sociální politiku. Nejdůležitějším aktérem sociální politiky je [[stát]], dalšími aktéry jsou územně správní celky v [[Česko|Česku]] jde o [[
====Stát====
{{Podrobně|Sociální stát}}
Stát je významným aktérem sociální politiky, který určuje prostor pro působení obstaních subjektů. Významný vliv na jeho politickou koncepci mají jednak mezinárodní ekonomická situace a ekonomická úroveň země, politická a demografická situace a také tradice a hodnoty dané země.
Sociální politika státu je realizována [[Zákonodárná moc|mocí zákonodárnou]] a [[výkonná moc|mocí výkonnou]]. Parlament tvoří koncepci a legislativní rámec sociální politiky, který reguluje ostatní aktéry sociální politiky. [[Vláda]] a správní orgány zodpovídají za realizaci konkrétní sociální politiky v daném čase.<ref name="Krebs" /> V [[Česko|České republice]] je ústředním orgánem zodpovídajícím za realizaci sociální politiky [[Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky|Ministerstvo práce a sociálních věcí]].
=====Typy sociální politiky=====
V každé konkrétní zemi je sociální politika mixem níže zmíněných typů sociálního státu, některé země mají ke zmíněnému typu politiky blíže než k ostatním. Každý s těchto typů charakterizuje určitý ideologický koncept. Následující typologie států veřejných služeb bere v potaz vyspělé kapitalistické země z 80 let 20. století.<ref name="Potůček">{{Citace monografie
| příjmení = Potůček
| jméno = Martin
Řádek 102:
====Odbory a profesní svazy====
{{Podrobně|Odborová organizace|profesní svazy}}
Odborové organizace hrají významnou roli při kolektivním vyjednávání odměňovaní zaměstnanců. V některých zemích vedou odbory vlastní [[
====Občanská společnost====
{{Podrobně|Občanská společnost|Nestátní nezisková organizace|Církve}}
Sociální politika realizovaná skrze tyto subjekty je založena na nevynucené [[Solidarita|solidaritě]] a vyplňuje prostor, v němž stát nemůže úspěšně zasahovat. Také církve mají významnou roli v oblasti mravní, v péči o zdraví, o hendikepované obyvatelstvo, v oblasti výchovné, vzdělávací a [[
=== Obce===
Řádek 115:
=== Ekonomika ===
Z hlediska ekonomie existují dva hlavní pohledy na sociální politiku. Zatímco liberálové vnímají sociální politiku jako [[
==Oblasti sociální politiky==
Řádek 139:
{{Portály|Politika}}
[[Kategorie:Sociální politika]]
[[Kategorie:Veřejná politika]]
|