Virový obal: Porovnání verzí

'''Virový obal''' je [[Lipidová dvouvrstva|membrána]] (lipidová dvouvrstva), která obaluje [[virion|virové částice]] některých [[viry|virů]]. Viry, které mají virový obal, se označují jako '''obalené viry'''.

Virový obal vzniká vypučením [[kapsida|virové kapsidy]] z [[buněčná membrána|buněčné membrány]], zpravidla v pozdních fázích dozrávání virionů. K obalení virů může docházet v době, kdy je už kapsida zcela sestavená, nicméně někdy sestavení kapsidy a virového obalu probíhají zároveň (u [[Orthomyxoviridae|ortomyxovirů]]). Virový obal navíc může vzniknout prakticky z jakékoliv buněčné membrány. Velmi často jí je přímo [[cytoplazmatická membrána]] ([[Arenaviridae]], [[Filoviridae]], [[Orthomyxoviridae]], [[Paramyxoviridae]], [[Retroviridae]], [[Rhabdoviridae]], [[Togaviridae]]). Jindy se viriony obalují membránou původem z [[endoplazmatické retikulum|endoplazmatického retikula]] ([[Flaviviridae]], [[Hepadnaviridae]]), z [[Golgiho aparát]]u ([[Bunyaviridae]]) či z váčků mezi Golgi a ER ([[Coronaviridae]], [[Poxviridae]]) či dokonce z membrány [[jaderná membrána|jaderného obalu]] ([[Herpesviridae]]).<ref name="encyviro">{{citace sborníku| sestavitel=Mahy, Brian W. J.; Regenmortel, Marc H. V. | sborník = Encyclopedia of Virology| vydání=3| isbn = 978-0-12-373935-3| rok=2008| vydavatel=Elsevier| titul=Assembly of Viruses: Enveloped Particles| autor=C K Navaratnarajah, R Warrier, R J Kuhn}}</ref>

V membráně ([[lipidická dvouvrstva|lipidické dvouvrstvě]]), která je tvořena převážně [[fosfolipid]]y a dalšími lipidy, jsou přítomny četné virové [[membránový protein|membránové proteiny]] (nejčastěji [[glykoprotein]]y).<ref name="encyviro" />

Fosfolipidové složení virových membrán je poměrně proměnlivé a závisí zejména na tom, z jaké [[buněčná membrána|buněčné membrány]] pochází virový obal (jiné fosfolipidy jsou typické pro [[plazmatická membrána|plazmatickou membránu]], jiné pro [[endoplazmatické retikulum]], …). Viry zřejmě tolerují široké spektrum různých membrán s odlišným zastoupením jednotlivých fosfolipidů. Studie ukazují, že celá řada virů pučí ze zvláštních okrsků membrány, známých jako [[lipidový raft|lipidové rafty]]. Tyto oblasti mají vysoké zastoupení tzv. [[sfingolipid]]ů ([[sfingomyelin]], [[sfingoglykolipid]]y) a [[cholesterol]]u. Bylo prokázáno, že příslušné viry jsou opravdu obohacené těmito typy membránových lipidů.<ref name="desk">{{citace monografie| titul = Desk Encyclopedia of General Virology| jméno=Brian W J| příjmení= Mahy| jméno2=Marc H V | příjmení2=van Regenmortel| isbn = 978-0-12-375146-1| rok=2010| vydavatel=Elsevier}}</ref>

Membránové proteiny umožňují virům např. vazbu na povrchové [[receptor]]y, fúzi s membránou buňky, jíž se chystají infikovat, dále jsou významné pro skládání virových částic a rovněž umožňují vazbu na kapsidu či na [[matrixový protein|matrixové proteiny]].<ref name="encyviro" /> Může se jednat jak o membránové proteiny [[integrální membránový protein|integrální]] uvnitř lipidické dvouvrstvy, tak i o [[periferní protein|proteiny periferní]]. Často jsou [[glykosylace|glykosylované]] a mají [[Disulfidický můstek|SS můstky]], což naznačuje, že prošly enzymatickou mašinérií uvnitř endoplazmatického retikula a Golgiho aparátu. V membráně virového obalu dokonce mohou být i [[kanál (biologie)|kanály]], např. [[M2 kanál]] [[virus chřipky|chřipkového viru]].<ref name="desk" />