Embryonální kmenová buňka: Porovnání verzí

'''Embryonální kmenová buňka''' ('''ESC''' – z [[angličtina|angl]]. ''embryonic stem cell'') je [[pluripotentní]] [[kmenová buňka]] nacházející se ve [[embryoblast|vnitřní buněčné mase]] raného [[embryo|embrya]] ve stadiu tzv. [[blastocysta|blastocysty]].<ref name="stemcell">{{citace monografie| titul = Stem Cells in Clinic and Research| editor = Ali Gholamrezanezhad| vydavatel=InTech| rok=2011| isbn=978-953-307-797-0| url = http://www.intechopen.com/books/show/title/stem-cells-in-clinic-and-research}}</ref> To, že je embryonální kmenová buňka „pluripotentní“, znamená, že se může vyvinout v jakýkoliv [[buněčný typ]] přítomný v dospělém těle. Tento proces, probíhající během [[embryonální vývoj|zárodečného vývoje]], se označuje jako [[buněčná diferenciace]] a u člověka je zodpovědný za více než 200 různých typů buněk,<ref>{{citace elektronické monografie| vydavatel=Garland Science| titul=Cells of the Adult Human Body: A Catalogue| url = http://www.garlandscience.com/textbooks/0815341059/images/Cells%20of%20the%20Adult%20Human%20Body%20-%20A%20Catalog.doc}}</ref> které společně vytváří dospělé tělo.

V osmdesátých letech 20. století byly vyvinuty metody získávání embryonálních kmenových buněk z [[myš]]ích zárodků, tyto buňky jsou následně využívány ve výzkumu. První úspěšná izolace a kultivace lidských embryonálních kmenových buněk byla provedena v roce 1998. V budoucnu by embryonální kmenové buňky mohly být použity v lékařství k opravě poškozených tkání – kmenové buňky by se diferencovaly na požadovaný buněčný typ a obnovily by funkčnost dané tkáně, např. [[mícha|míšní]] [[nervová tkáň|nervové tkáně]] či [[srdeční svalovina|srdeční svaloviny]]. V současné době však stále nejsou vyřešeny problémy s možným nekontrolovaným růstem podaných kmenových buněk (tzv. [[teratom]]), navíc se experimenty s lidskými zárodky potýkají s řadou etických problémů.<ref name="stemcell" /> Řešením by mohly být [[Indukovaná pluripotentní kmenová buňka|indukované pluripotentní kmenové buňky]].