Václav Šnajdr: Porovnání verzí

[[Soubor:Vaclav_Snajdr_VilimekVaclav Snajdr Vilimek.jpg|thumb|Václav Šnajdr (cca 1875)]]

Pocházel z rodiny [[obuvnictví|obuvníka]].<ref name="Cleveland">{{citace monografie | jméno = Samuel Peter | příjmení = Orth | odkaz na autora = | titul = A History of Cleveland, Ohio: Biographical | odkaz na titul = | url = http://books.google.com/books?id=H5U6AQAAIAAJ | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = The S.J. Clarke Publishing Co. | místo = Cleaveland | rok = 1910 | počet stran = 800 | kapitola = Vaclav Snajdr | strany = 669-670 | }}</ref> Absolvoval nižší gymnázium v [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]], vyšší gymnázium v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]] a roku [[1867]] začal studovat na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|filozofické fakultě]] v [[Praha|Praze]].<ref name="NarLis19201112">{{Citace periodika | příjmení = Herben | jméno = Jan | autor = | odkaz na autora = Jan Herben |titul = O Václavu Snajdrovi | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 60 | číslo = 311 | datum = 1920-11-12 | strany = 7 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8125845 | datum přístupu = 2011-06-30 }}</ref>

Přelom let [[1867]]-68 byl v Čechách bouřlivý — studenti protestovali proti ministru [[Friedrich Ferdinand von Beust|Beustovi]], konaly se tábory lidu, byl položen základní kámen k [[Národní divadlo|Národnímu divadlu]]. Zároveň narůstala nervozita úřadů, policie zastrašovala opoziční aktivisty (bylo například zatčeno 22 novinářů). Šnajdr v té době přispíval pod svým jménem do [[Josef Barák|Barákova]] radikálního časopisu ''Svoboda''. S ohledem na vývoj událostí dostal obavy z možného pronásledování a v říjnu [[1868]] tajně uprchl z Prahy do [[Berlín]]a. Setkal se tam s [[Josef Václav Frič|J. V. Fričem]] a začal přispívat do jeho exilového časopisu ''Blaník'', který vycházel v [[Budyšín]]ě a byl tajně dopravován do Čech. Po jeho zániku pracoval v redakcích časopisů ''Correspondence Tchéque'' a ''Böhmische Correspondenz''. Zasílal také příspěvky do [[chrudim]]ského časopisu ''Koruna''.<ref name="NarLis19201112" />

Roku [[1869]] požádal Frič Šnajdra, aby se vypravil do [[Spojené státy americké|USA]] a pokusil tam získat peníze pro publikační činnost. Šnajdr tam již zůstal. [[Karel Jonáš]] ho zaměstnal v časopisu ''Slavie'', který vydával v [[Racine, Wisconsin|Racine]] ve [[Wisconsin]]u.<ref name="NarLis19201112" /> Po třech letech se Šnajdr přestěhoval do [[Omaha|Omahy]], kde asi rok redigoval časopis ''Pokrok západu''.<ref name="Cleveland" /> Roku [[1873]] zakotvil ve městě [[Cleveland]]. Převzal řízení časopisu ''Pokrok'' (po [[Jan Vratislav Čapek|J. V. Čapkovi]]) a po třech letech založil vlastní týdeník — ''Dennice novověku''. Ten pak vydával 38 let. Byl to časopis svobodomyslný a radikální, určený zejména pro inteligentní čtenáře. V článcích propagoval [[darwinismus]], [[materialismus]] a [[socialismus]], ostře vystupoval proti [[náboženství]].<ref name="NarLis19201112" /> Hospodaření bylo vždy napjaté — ''Slavie'' měla nejvýše 4000 předplatitelů, ''Dennice novověku'' nejvýše 3000; v pozdější době počty čtenářů klesaly kvůli silné konkurenci týdenních příloh k dennímu tisku. Sazeči byli placeni včas, ale na majitele málokdy zbyl nějaký zisk. Velkou zásluhu na udržení českých periodik měli podnikatelé Severa z [[Cedar Rapids]] a Triner ze [[Chicago|Chicaga]] (pozdější zaměstnavatel spisovatele [[Pavel Albieri|Pavla Albieriho]]), kteří do nich pravidelně umísťovali svou inzerci.<ref name="Bohemians">{{citace monografie | jméno = Thomas | příjmení = Capek | odkaz na autora = | titul = The Čechs (Bohemians) in America | odkaz na titul = | url = http://books.google.com/books?id=sHEqAAAAYAAJ | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = Houghton Mifflin Company | místo = Hartford CT | rok = 1920 | počet stran = 293 | kapitola = Journalism and Literature | strany = 177-181 | }}</ref>

Roku [[1873]] se v Clevelandu oženil s Cilií Kořízkovou (Cilie Korizek). Měli spolu šest dětí (Slavie, Míla, Robert G., Cilie, Lada a Charles). Bydleli na 7505 Lawnview Avenue.<ref name="Cleveland" /> Manželka byla příbuznou [[Karel Jonáš|Karla Jonáše]], její otec [[František Kořízek]] (1820-1899) založil roku [[1860]] časopis ''Slovan americký''.<ref name="NarLis19201112" />

Šnajdr byl uznávaný v obchodních kruzích a v české komunitě. Byl členem řady organizací (Československé podpůrné spolky, Grand Lodge ([[svobodné zednářství|svobodní zednáři]]), Knights of Pythias, Bohemian Turners). Roku [[1903]] se stal ředitelem Pilsener Brewing Company. Byl zvolen za člena školní rady.<ref name="Cleveland" /> Kandidatura do zákonodárného sboru státu [[Ohio]] roku [[1893]] pro něj ale skončila neúspěchem — kvůli protináboženským názorům ho nevolila ani řada Čechů.<ref name="NarLis18940104">{{Citace periodika | příjmení = Herites | jméno = František | autor = | odkaz na autora = František Herites |titul = Listy z Ameriky. Volby | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 34 | číslo = 3 | datum = 1894-01-04 | strany = 2 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7676642 | datum přístupu = 2011-06-30 }}</ref>

V roce [[1910]] rezignoval z funkce šéfredaktora, o čtyři roky později časopis ''Dennice novověku'' zastavil, prodal tiskárnu a odešel ze zdravotních důvodů do důchodu.<ref name="NarLis19201112" /> Zemřel po dlouhé nemoci ve svém domě na 545 North Michigan Avenue, [[Pasadena]], [[Kalifornie]].<ref name="NarLis19201112" />

Zpočátku byl Šnajdr známý jako básník z kruhu [[Ruchovci|ruchovců]]. Měl talent pro moderní poezii. Jeho práce vyjadřovaly lásku k vlasti a cit pro současné události.<ref name="HumL">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Václav Šnaidr | periodikum = Humoristické listy | odkaz na periodikum = Humoristické listy | ročník = 27 | číslo = 25 | datum = 1885-06-19 | strany = 200 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=HumL/27.1885/25/200.png | datum přístupu = 2011-06-30 }}</ref> Známé byly například básně ''Žebrák'' a ''Dudák'', které otiskla [[Josef Barák|Barákova]] ''Svoboda''.<ref name="NarLis19201112" />

Po odjezdu do USA přestal psát básně, pro něž tam nebyla poptávka, a věnoval se plně žurnalistice. Ve svých příspěvcích vycházel z Barákova novinářského přístupu — budit nadšení čtenářů a jejich odpor k tyranii poukazem na slavné události z historie. Ostře vystupoval proti církvím a [[náboženství]] obecně, přičemž vycházel z učení amerického [[agnosticismus|agnostického]] filosofa [[Robert G. Ingersoll|Roberta G. Ingersolla]].<ref name="NarLis19201112" />

K jeho samostatným pracím, vydaným v USA, patří:<ref name="NarLis19201112" />