Elektronový transportní řetězec: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 16 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q211016)
G3robot (diskuse | příspěvky)
m uvozovky kolem identifikátoru reference, kosmetické úpravy za použití AWB
Řádek 1:
[[Soubor:Mitochondrial electron transport chain—Etc4.svg|thumb|upright=1.7|Elektronový transportní řetězec v mitochondriích - [[dýchací řetězec]]]]
[[Soubor:Thylakoid membrane.png|thumb|upright=1.7|[[Fotosyntetický elektronový transportní řetězec]]]]
'''Elektronový transportní řetězec''' je kaskáda molekul, skrz něž jsou přenášeny [[elektron]]y za postupného poklesu jejich [[energie]]. Tento pokles energie může být následně spřažen s celou řadou významných biochemických procesů – elektronové transportní řetězce v [[mitochondrie|mitochondriích]] a v [[tylakoid]]ech [[chloroplast]]ů jsou využívány k tvorbě [[protonový gradient|protonového gradientu]] napříč membránou, což následně umožňuje [[ATP syntáza|syntézu ATP]].<ref name="alb">{{citace monografie | příjmení = Alberts| jméno = Bruce , et al.| rok=2002|titul= The Molecular Biology of the Cell | edice=4th. ed|vydavatel = Garland Science | isbn=0-8153-3218-1 | url =}}</ref>
 
== Evoluce ==
Prabuňky se zřejmě dokázaly obejít bez elektronových transportních řetězců a veškeré své energetické požadavky pokrývaly např. [[kvašení]]m jednoduchých organických látek. Díky tomu si mohly vytvářet dostatek [[adenosintrifosfát|ATP]] i redukčních činidel typu [[NADH]]. Byly vytvořeny hypotézy týkající se vzniku elektronového transportního řetězce. V prostředí kvašení například mohla vznikat celá řada kyselých zplodin - těchto látek se musely buňky zbavit a vznikly proto [[protonová pumpa|protonové pumpy]] vynášející kyselé částice H<sup>+</sup> z buňky. Nejprve na tuto činnost bylo potřeba hydrolyzovat ATP a celý proces byl tedy poměrně energeticky náročný. Buňky si tedy vyvinuly mechanismy, jak pohánět pumpování protonů jinak – a to přenosem elektronů mezi nějakými dvěma molekulami s rozdílnými [[redoxní potenciál|redoxními potenciály]]. Bakterie využívající takových jednoduchých elektronových transportních řetězců známe i z dnešní doby (některé např. přenáší elektrony z [[kyselina mravenčí|mravenčí kyseliny]] na [[fumarát]]).<ref name="alb" />
 
Časem tedy vznikly tak účinné systémy, že umožňovaly nejen se zbavit nadbytečných protonů, ale dokonce vytvářely velmi silný gradient protonů napříč membránou díky jejich aktivnímu pumpování ven. Tento gradient umožnil syntézu ATP tak, jak je známa z [[dýchací řetězec|dýchacího řetězce]].<ref name="alb" /> Dalším milníkem byl vznik [[fotosyntetický elektronový transportní řetězec|fotosyntetického elektronového transportního řetězce]], kde vysokoenergetické elektrony vznikají pohlcováním světla a vytvářený gradient protonů je opět využíván k syntéze ATP.<ref>{{citace monografie| titul = Bioelectrochemistry: fundamentals, experimental techniques and applications| jméno= P. N.| příjmení= Bartlett| vydavatel=John Wiley and Sons|rok= 2008 |počet stran= 478| url=http://books.google.com/books?id=iuRmZE084FIC&lpg=PP1&hl=cs&pg=PP1#v=onepage&q&f=false}}</ref> Oba dva tyto základní elektronové transportní řetězce, známé u eukaryot, mají přitom celou řadu společných rysů jež naznačují jejich paralelní vývoj.<ref>{{citace monografie| titul=Plant biochemistry|
autor=Hans-Walter Heldt, Fiona Heldt| vydavatel=Academic Press | rok=2005 | počet stran = 630| url = http://books.google.com/books?id=qHCzrDHajtoC&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_atb#v=onepage&q&f=false}}</ref>