Buněčná migrace: Porovnání verzí

'''Buněčná migrace''' je aktivní pohyb buněk po pevné podložce v rámci [[mnohobuněčnost|mnohobuněčného]] těla. Je jí teoreticky schopna většina (lidských) buněk, např. [[fibroblast]]y se mohou pohybovat [[rychlost]]í až 1,2 [[mikrometr|µm]]/min, ale např. [[spermie]] dokonce mnohem rychleji (2000 [[mikrometr|µm]]/min).<ref name="atlas">{{citace monografie| titul = Atlas fyziologie člověka| příjmení=Silbernagl| jméno=Stefan| příjmení2= Despopoulos | jméno2=Agamemnon | vydání=6| vydavatel=Grada| isbn = 80-247-0630-X}}</ref> Mechanismem pohybu je cílené přestavování [[cytoskelet]]u - na zadním konci se řízeně rozkládají [[aktinová filamenta]] a [[mikrotubuly]], zatímco na konci předním dochází k polymeraci [[aktin]]u (za pomoci [[profilin]]u. Dále však pohybu buňky vpřed zřejmě napomáhá i [[endocytóza]] váčků na zadní straně buňky a jejich cílené přemísťování na přední stranu a dále také odpovídající [[Ion|iontion]]ovátová výměna (aby docházelo k výdeji vody na zadním konci a příjmu na předním konci).<ref name="atlas" /> Buněčná migrace je zcela zásadní např. pro takové procesy, jako je [[hojení]] ran (díky migraci fibroblastů k ráně), [[embryonální vývoj]] (v rámci kterého dochází k mohutné migraci), [[imunitní reakce|imunitní obrana]] (např. [[neutrofilní granulocyt|neutrofily]] přechází skrz [[endotel|cévní stěnu]] do místa [[Infekční onemocnění|infekce]]). Patologická buněčná migrace však je i příčinou [[metastáza|metastáz]] [[Rakovina|nádor]]ových onemocnění.<ref name="atlas" />