Jan Nepomuk Langhans: Porovnání verzí

'''Jan Nepomuk Langhans''' ([[9. červenec|9.&nbsp;července]] [[1851]] [[Klášter (Vilémov)|Klášter]] u&nbsp;[[Vilémov (okres Havlíčkův Brod)|Vilémova]] – [[22. březen|22.&nbsp;března]] [[1928]] [[Černošice]]) byl [[Česko|český]] [[portrétní fotografie|portrétní]] [[fotograf]], zakladatel společnosti J.&nbsp;F.&nbsp;Langhans s&nbsp;vlastními [[fotografický ateliér|ateliér]] v Praze<ref>(v&nbsp;současné době se zde nachází [[Langhans Galerie Praha]])</ref>, Jindřichově Hradci, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Náchodě a v Mariánských Lázních.<ref name="osudy">{{Citace elektronické monografie

</ref> Řadí se mezi průkopníky [[portrétní fotografie]] své doby (do roku 1918) jako byli například [[Jozef Božetech Klemens]], [[Bedřich Anděl]], [[Jindřich Eckert]], [[František Fridrich (fotograf)|František Fridrich]], [[Wilhelm Horn]], [[Eduard Kozič]], [[Karol Divald]], [[Alfons Mucha]], [[Vladimír Jindřich Bufka]], [[Anton Trčka]] nebo [[Karel Novák (fotograf)|Karel Novák]].<ref name="zlin">{{Citace elektronické monografie

</ref>

Langhans byl velmi inovativní při své práci, ale také v&nbsp;pojetí [[reklama|reklamy]] a [[grafika|grafiky]]. Měl výrazný firemní automobil, který byl zároveň mobilním reklamním panelem, vyráběl užitkové předměty, [[pohlednice]], a nebránil se tehdejším novinkám – byl jedním z&nbsp;prvních, kdo využíval [[Studiové osvětlení|elektrické osvětlení]].<ref>http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/langhans-slavi-130-let-vystavou-o-dejinach-firmy</ref>

Narodil se do početné rodiny Františka Langhanse, velkostatkáře na pozemcích hraběte [[Jan Rudolf Chotek z Chotkova|Jana Rudolfa Chotka z&nbsp;Chotkova]] v&nbsp;[[Nové Dvory (okres Kutná Hora)|Nových Dvorech]] u&nbsp;Kutné Hory.<ref>Poznámka: Nové Dvory byly o&nbsp;padesát let později také místem dětství [[Josef Sudek|Josefa Sudka]], zdejší „panoramaticky působící“ krajina ho nepochybně velmi ovlivnila.</ref> Svého otce si velmi vážil, z&nbsp;jeho jména použil první písmeno v&nbsp;označení své firmy J.&nbsp;F.&nbsp;Langhans. Kromě úcty k&nbsp;otci to však mohl být vtipný obchodní trik, protože „F.&nbsp;J.“ byly iniciály císaře [[František Josef I.|Františka Josefa&nbsp;I.]], které se všude objevovaly a které každý znal. Ve dvaadvaceti letech dokončil Langhans studium potravinářské chemie na vysoké škole technické v&nbsp;Praze.<ref name="osudy" />

Ve svých pětadvaceti letech (1876) založil fotografický ateliér v&nbsp;Jindřichově Hradci a po dvouletém provozování jej účelově přestavěl. Skromná dřevěná bouda měla částečně prosklenou boční stěnou uprostřed, vlevo temnou komoru a vpravo místo pro operátora.<ref name="osudy" />

V&nbsp;roce 1882 byl Langhans jako jeden z&nbsp;mála českých fotografů členem prestižní [[Fotografická společnost ve Vídni|Fotografické společnosti ve Vídni]]. O&nbsp;čtyři roky později se oženil s&nbsp;devatenáctiletou Pavlou (Paulinou) Holubovou ze Svobody nad Úpou, se kterou měli dvě dcery, Paulinu a Marii.<ref name="osudy" />

Portréty z&nbsp;Langhansova ateliéru bývaly na přelomu 19. a 20.&nbsp;století v&nbsp;Praze velice oblíbené. V&nbsp;Praze tehdy pracovalo na čtyřicet fotoateliérů, a přesto se Langhans brzy zařadil mezi nejlepší pražské firmy.<ref name="vychazky" /> Jeho pražskému studiu se přezdívalo ''Továrna na fotografie'',<ref>http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1893,rozsireni-atelieru-jana-langhanse,389.html</ref> v&nbsp;roce 1907 tam pracovalo „asi 7&nbsp;negativních a 8&nbsp;pozitivních retušérů, 2&nbsp;operátoři, 4&nbsp;kopisté, 2&nbsp;přijímací dámy, 1&nbsp;účetní, 1&nbsp;knihař a 1&nbsp;sluha“.<ref name="osudy" />

Měl filiálky v&nbsp;Jindřichově Hradci (zal. 1876, podruhé 1885), Plzni, Českých Budějovicích (1898), Hradci Králové (1902) a v&nbsp;Náchodě (1920).<ref name = filialka/> Dne 20.&nbsp;května 1876 založil fotografický ateliér v&nbsp;Jindřichově Hradci a s&nbsp;přestávkami jej provozoval až do roku 1890.<ref>http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1876,jan-langhans-v-jindrichove-hradci,255.html</ref> Dne 24.&nbsp;března 1880 získal povolení k&nbsp;fotografické živnosti v&nbsp;Praze ve Vodičkově ulici čp.&nbsp;707 (č.&nbsp;37), založil v&nbsp;něm ateliér a o&nbsp;dva roky později tento dům koupil.<ref name="vychazky">http://usedlosti.ctrnactka.net/pos13.htm</ref><ref>http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1880,jan-langhans-v-praze,277.html</ref> Dne 29.&nbsp;dubna 1887 otevřel filiálku v&nbsp;Mariánských Lázních, kde osobně portrétoval řadu významných lázeňských hostů, mezi nimi perského šacha a pozdějšího anglického krále Eduarda&nbsp;VII.<ref name = filialka>http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1887,langhansova-vyznamna-filialka,329.html</ref>

Mezi typický Langansův rukopis patřila úprava do ztracena s&nbsp;vymaskovaným okolím, která působila neobvykle dynamicky a bezprostředně.<ref name="osudy" />

V&nbsp;letech [[1910]] až [[1911]] pracoval v&nbsp;ateliéru Jana Langhanse v&nbsp;Praze [[Vladimír Jindřich Bufka]], kde získával praktické zkušenosti, které mu umožnily otevřít si svůj vlastní profesionální ateliér v&nbsp;[[Praha|Praze]].

V&nbsp;roce 1919 převzal prosperující firmu jeho zeť Viktor Meisner a mimo jiné navázal i&nbsp;na tradici portrétů významných osobností a přispěl tak k&nbsp;rozšíření jedinečného fotografického archivu.<ref name="vychazky" />

{{Citát|Jedné zimy na počátku padesátých let vyvezli znárodňovatelé celý archív na skládku v&nbsp;Kyjích. Otec přijel na místo s&nbsp;nadějí, že něco zachrání. Z&nbsp;hory skleněných střepů vybral asi dvacet celých nerozbitých kusů. Ty se pro mne staly v&nbsp;dětství vzpomínkou na tátův fotografický ateliér.<ref name="vychazky" />|Zuzana Meisnerová}}

V&nbsp;roce 1991 byl rodině vrácen dům v&nbsp;restituci a před chystanou renovací paláce na podzim roku 1998 se ve staré skříni našly stovky krabic se skleněnými negativy. Podařilo se zachránit 8000&nbsp;negativů z&nbsp;kategorií herci, zpěváci, spisovatelé, politici, cizinci v&nbsp;Čechách, průmyslníci a šlechta.<ref name="vychazky" />