138 738
editací
m (→Další osudy: +rozlišovač) |
m (uvozovky kolem identifikátoru reference, kosmetické úpravy za použití AWB) |
||
[[Soubor:Jan Langhans dama v klobouku.jpg|thumb|J. F. Langhans: Portrét neznámé dámy]]
'''Jan Nepomuk Langhans''' ([[9. červenec|9. července]] [[1851]] [[Klášter (Vilémov)|Klášter]] u [[Vilémov (okres Havlíčkův Brod)|Vilémova]] – [[22. březen|22. března]] [[1928]] [[Černošice]]) byl [[Česko|český]] [[portrétní fotografie|portrétní]] [[fotograf]], zakladatel společnosti J. F. Langhans s vlastními [[fotografický ateliér|ateliér]] v Praze<ref>(v současné době se zde nachází [[Langhans Galerie Praha]])</ref>, Jindřichově Hradci, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Náchodě a v Mariánských Lázních.<ref name="osudy">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Scheufler
| jméno = Pavel
| jazyk =
}}
</ref> Řadí se mezi průkopníky [[portrétní fotografie]] své doby (do roku 1918) jako byli například [[Jozef Božetech Klemens]], [[Bedřich Anděl]], [[Jindřich Eckert]], [[František Fridrich (fotograf)|František Fridrich]], [[Wilhelm Horn]], [[Eduard Kozič]], [[Karol Divald]], [[Alfons Mucha]], [[Vladimír Jindřich Bufka]], [[Anton Trčka]] nebo [[Karel Novák (fotograf)|Karel Novák]].<ref name="zlin">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Ateliér reklamní fotografie
| jméno =
| jazyk =
}}
</ref>
Langhans byl velmi inovativní při své práci, ale také v pojetí [[reklama|reklamy]] a [[grafika|grafiky]]. Měl výrazný firemní automobil, který byl zároveň mobilním reklamním panelem, vyráběl užitkové předměty, [[pohlednice]], a nebránil se tehdejším novinkám – byl jedním z prvních, kdo využíval [[Studiové osvětlení|elektrické osvětlení]].<ref>http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/langhans-slavi-130-let-vystavou-o-dejinach-firmy</ref>
== Životopis ==
Narodil se do početné rodiny Františka Langhanse, velkostatkáře na pozemcích hraběte [[Jan Rudolf Chotek z Chotkova|Jana Rudolfa Chotka z Chotkova]] v [[Nové Dvory (okres Kutná Hora)|Nových Dvorech]] u Kutné Hory.<ref>Poznámka: Nové Dvory byly o padesát let později také místem dětství [[Josef Sudek|Josefa Sudka]], zdejší „panoramaticky působící“ krajina ho nepochybně velmi ovlivnila.</ref> Svého otce si velmi vážil, z jeho jména použil první písmeno v označení své firmy J. F. Langhans. Kromě úcty k otci to však mohl být vtipný obchodní trik, protože „F. J.“ byly iniciály císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]], které se všude objevovaly a které každý znal. Ve dvaadvaceti letech dokončil Langhans studium potravinářské chemie na vysoké škole technické v Praze.<ref name="osudy" />
Ve svých pětadvaceti letech (1876) založil fotografický ateliér v Jindřichově Hradci a po dvouletém provozování jej účelově přestavěl. Skromná dřevěná bouda měla částečně prosklenou boční stěnou uprostřed, vlevo temnou komoru a vpravo místo pro operátora.<ref name="osudy" />
V roce 1882 byl Langhans jako jeden z mála českých fotografů členem prestižní [[Fotografická společnost ve Vídni|Fotografické společnosti ve Vídni]]. O čtyři roky později se oženil s devatenáctiletou Pavlou (Paulinou) Holubovou ze Svobody nad Úpou, se kterou měli dvě dcery, Paulinu a Marii.<ref name="osudy" />
=== Dílo ===
Portréty z Langhansova ateliéru bývaly na přelomu 19. a 20. století v Praze velice oblíbené. V Praze tehdy pracovalo na čtyřicet fotoateliérů, a přesto se Langhans brzy zařadil mezi nejlepší pražské firmy.<ref name="vychazky" /> Jeho pražskému studiu se přezdívalo ''Továrna na fotografie'',<ref>http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1893,rozsireni-atelieru-jana-langhanse,389.html</ref> v roce 1907 tam pracovalo „asi 7 negativních a 8 pozitivních retušérů, 2 operátoři, 4 kopisté, 2 přijímací dámy, 1 účetní, 1 knihař a 1 sluha“.<ref name="osudy" />
Měl filiálky v Jindřichově Hradci (zal. 1876, podruhé 1885), Plzni, Českých Budějovicích (1898), Hradci Králové (1902) a v Náchodě (1920).<ref name = filialka/> Dne 20. května 1876 založil fotografický ateliér v Jindřichově Hradci a s přestávkami jej provozoval až do roku 1890.<ref>http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1876,jan-langhans-v-jindrichove-hradci,255.html</ref> Dne 24. března 1880 získal povolení k fotografické živnosti v Praze ve Vodičkově ulici čp. 707 (č. 37), založil v něm ateliér a o dva roky později tento dům koupil.<ref name="vychazky">http://usedlosti.ctrnactka.net/pos13.htm</ref><ref>http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1880,jan-langhans-v-praze,277.html</ref> Dne 29. dubna 1887 otevřel filiálku v Mariánských Lázních, kde osobně portrétoval řadu významných lázeňských hostů, mezi nimi perského šacha a pozdějšího anglického krále Eduarda VII.<ref name = filialka>http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1887,langhansova-vyznamna-filialka,329.html</ref>
Mezi typický Langansův rukopis patřila úprava do ztracena s vymaskovaným okolím, která působila neobvykle dynamicky a bezprostředně.<ref name="osudy" />
V letech [[1910]] až [[1911]] pracoval v ateliéru Jana Langhanse v Praze [[Vladimír Jindřich Bufka]], kde získával praktické zkušenosti, které mu umožnily otevřít si svůj vlastní profesionální ateliér v [[Praha|Praze]].
V ateliéru fotografického závodu ve Vodičkově ulici v Praze nebo na jeho zahradě se natáčela celá řada filmů. Řadu z nich natáčel jeden z průkopníků české kinematografie [[Max Urban]] a hlavní role vytvořila jeho manželka a herečka [[Divadlo na Vinohradech|Vinohradského divadla]] [[Andula Sedláčková]]. V roce 1912 tam byl natáčen český němý film ''[[Dáma s barzojem]]''. Protože měl ateliér skleněnou střechu, Urban natáčel za normálního denního světla, přisvětloval pouze čtyřmi lampami, tzv. jupiterkami. Ve stejném roce se na stejném místě točil film ''[[Záhadný zločin]]'' (někdy uváděn jako ''Sensační případ''), o rok později film ''[[Idyla ze staré Prahy]]''.
V roce 1919 převzal prosperující firmu jeho zeť Viktor Meisner a mimo jiné navázal i na tradici portrétů významných osobností a přispěl tak k rozšíření jedinečného fotografického archivu.<ref name="vychazky" />
==Další osudy==
V roce 1949 provozovna připadla družstvu Fotografia Praha, na což Langhansova vnučka vzpomíná takto:
{{Citát|Jedné zimy na počátku padesátých let vyvezli znárodňovatelé celý archív na skládku v Kyjích. Otec přijel na místo s nadějí, že něco zachrání. Z hory skleněných střepů vybral asi dvacet celých nerozbitých kusů. Ty se pro mne staly v dětství vzpomínkou na tátův fotografický ateliér.<ref name="vychazky" />|Zuzana Meisnerová}}
V roce 1991 byl rodině vrácen dům v restituci a před chystanou renovací paláce na podzim roku 1998 se ve staré skříni našly stovky krabic se skleněnými negativy. Podařilo se zachránit 8000 negativů z kategorií herci, zpěváci, spisovatelé, politici, cizinci v Čechách, průmyslníci a šlechta.<ref name="vychazky" />
V květnu 2000 se při natáčení reportáže pro [[švýcarsko]]u televizi podařilo objevit v pražském ateliéru další část archivu ''„Galerie osobností“''. Například portréty výtvarníků [[Josef Václav Myslbek|Josefa Václava Myslbeka]], [[Vojtěch Hynais|Vojtěcha Hynaise]], [[Alfons Mucha|Alfonse Muchy]], prezidentů [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]] a [[Emil Hácha|Emila Háchy]] či hudebníků [[Jan Kubelík|Jana Kubelíka]] a [[Josef Suk|Josefa Suka]], lékařů [[Josef Thomayer|Josefa Thomayera]], zakladatele české [[radiologie]] a léčebné [[rehabilitace]] [[Rudolf Jedlička (lékař)|Rudolfa Jedličky]] a zakladatele české [[endokrinologie]] [[Josef Charvát (lékař)|Josefa Charváta]].<ref>http://www.radio.cz/cz/rubrika/zpravy/zpravy-utery-27-cervna-2000</ref>
{{Portály|Fotografie}}
{{DEFAULTSORT:Langhans, Jan Nepomuk}}▼
▲{{DEFAULTSORT:Langhans, Jan Nepomuk}}
[[Kategorie:Narození 1851]]
[[Kategorie:Úmrtí 1928]]
|
editací