Ústřední matice školská: Porovnání verzí

[[Vláda Eduarda Taaffeho]], která nastoupila v roce 1879, podnikla některé kroky k vyrovnání práv Čechů a Němců.<ref name="KalZlP1894">{{Citace sborníku | příjmení = Turnovský | jméno = Josef Ladislav | odkaz na autora = Josef Ladislav Turnovský | titul = Ústřední matice školská | příjmení sestavitele = Otto | jméno sestavitele = Jan | odkaz na sestavitele = Jan Otto | sborník = Kalendář Zlaté Prahy 1894 | vydavatel = Jan Otto | místo = Praha | rok vydání = 1893 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/19141980 | strany = 53-54 }}</ref> 19. dubna 1880 zrovnoprávnil ministr [[Karl von Stremayr]] češtinu a němčinu u soudů a politických úřadů (tzv. [[Stremayrova jazyková nařízení]]).<ref name="Horica">{{citace monografie | jméno = Ignát | příjmení = Hořica | odkaz na autora = Ignát Hořica | titul = O poměrech Čechů a Němců v zemích českých i v Rakousku se zřetelem k událostem v roce 1897 | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/11444365 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = Edv. Beaufort | místo = Praha | rok = 1898 | počet stran = 27 | kapitola = | strany = | }}</ref> U německy mluvících obyvatel to vyvolalo znepokojení. V květnu 1880 vznikl [[Deutscher Schulverein]], organizace na podporu německojazyčného školství. Čeští vlastenci nelibě nesli, že tato organizace zakládala své školy i v národnostně českých oblastech a lákala do nich české děti. Uvědomili si přitom, že existuje i opačný problém - české rodiny v německých obcích bez přístupu k české škole.<ref name="KalZlP1894" /> Na přelomu 70. a 80. let 19. století (ale i v dalších letech) se tato menšina rozrůstala. Řada českých dělníků, povzbuzovaných nabídkou vyšších výdělků, se stěhovala za prací do převážně německého pohraničí a měnila tam letité etnické poměry. Občas to vyvolávalo odpor místních Němců, a naopak z hlediska českých národních zájmů hrozilo, že se tito migranti v novém prostředí postupně poněmčí.<ref name="Horica" />

Podnět k založení české organizace, která by se stala protiváhou Schulvereinu, dali V. Vaněk, řídící učitel v [[Bezno|Bezně]], a [[Václav Kredba (učitel)|Václav Kredba]], ředitel obecné školy. Myšlenky se ujal Ústřední spolek jednot učitelských v Praze. Návrh byl schválen v jeho výboru 26. září 1880 a trojice [[Josef Barák]], [[Josef Král]] a [[Josef Kořán]] začala sestavovat návrh stanov. Bylo dohodnuto, že bude založen samostatný spolek, a na návrh V. Kredby byl zvolen název ''Ústřední matice školská''.<ref name="Slovnik">{{Citace sborníku | příjmení = Kredba | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Kredba (učitel) | titul = Ústřední Matice školská v Praze | příjmení sestavitele = Klika | jméno sestavitele = Josef | odkaz na sestavitele = Josef Klika | sborník = Stručný slovník paedagogický | vydavatel = Odbor literárně-paedagogický při Ústředním spolku jednot učit. v Čechách | místo = Praha | rok vydání = 1895 | svazek = Díl 3, Kongressy vychovatelské - Nápodoba | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/20777856 | strany = 861-863 }}</ref> Přívlastek „ústřední“ byl zvolen pro odlišení od podobných organizací, které v té době existovaly na místní úrovni (např. v roce 1873 vznikla Matice školská v [[České Budějovice|Budějovicích]], o pět let později založil [[Bedřich Hoppe]] Matici školskou v [[Brno|Brně]]).<ref name="Slovnik2">{{Citace sborníku | příjmení = | jméno = | autor = | titul = Matice školská v Brně | příjmení sestavitele = Klika | jméno sestavitele = Josef | odkaz na sestavitele = Josef Klika | sborník = Stručný slovník paedagogický | vydavatel = Odbor literárně-paedagogický při Ústředním spolku jednot učit. v Čechách | místo = Praha | rok vydání = 1895 | svazek = Díl 3, Kongressy vychovatelské - Nápodoba | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/20777854 | strany = 860 }}</ref> Stanovy byly projednány na schůzi představitelů českých spolků a předních novinářů v [[Umělecká beseda|Umělecké besedě]] 24. října a úředně schváleny místodržitelstvím 13. listopadu 1880.<ref name="Slovnik" />

Ustavující valná hromada se konala 5. prosince 1880 v Měšťanské besedě. Účastnilo se přes 500 lidí - víc, než se čekalo, takže se ani všichni nevešli do sálu. Schůzi předsedal Josef Král, který v emotivním projevu zdůraznil důvody pro založení organizace: zabránit odnárodňování a zajistit českým dětem kvalitní vzdělání v mateřském jazyce. Na shromáždění byl zvolen 25-členný výbor s osmi náhradníky a třemi přehlížiteli účtů. Předsedou byl v nepřítomnosti zvolen [[František Ladislav Rieger]] (schůze se neúčastnil kvůli politickému jednání ve [[Vídeň|Vídni]]), dalšími členy výboru byli např. [[Josef Barák]] (redaktor [[Národní listy|Národních listů]]), [[Tomáš Černý (politik)|Tomáš Černý]] (náměstek pražského purkmistra), [[Jan Neff]] (obchodník), [[Jan Podlipný]] (advokát a jednatel Národního klubu) a [[Václav Štulc]] (probošt na [[Vyšehrad]]ě).<ref name="UVH">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | titul = Ustavující valná hromada „Ústřední matice školské“| periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 20 | číslo = 293 | datum = 1880-12-07 | strany = 1 (příloha) | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/5400889 | datum přístupu = 2010-08-21 }}</ref>

Již od prvních počátků kladli představitelé Matice důraz na to, aby měla zajištěn příznivý ohlas v tisku. V tom duchu bylo vedeno i jednání o konečném znění stanov 24. října 1880.<ref name="Slovnik" />

* Český národ si nemůže dovolit ztrácet své příslušníky. Je povinností všech Čechů, v rámci možností pomáhat krajanům v nepříznivých podmínkách.<ref name="CMS">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | titul = Čechům, Moravanům, Slezanům! | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum =

* Češi se musí bránit proti poněmčování, ale nemají zájem počešťovat Němce. Do matičních škol mohou být přijaty jen české děti. Školy mají být zakládány především tam, kde by správně měly být veřejné (obecní, státní), ale kvůli obstrukcím místních úřadů tam nejsou.<ref name="KalZlP1894" />

* Děti potřebují vzdělání v mateřském jazyce. Češi vyučovaní v němčině dostatečně nechápou výklad a zaostávají.<ref name="UVH" />

18. prosince 1880 vydal výbor provolání „Čechům, Moravanům, Slezanům!“, které v následujících dnech vyšlo v českých denících. Byla to první velká výzva veřejnosti k finančním sbírkám. Dokument líčí tíživou situaci českých menšin, nucených posílat děti do německých škol. Tisíce dětí jsou tak odnárodňovány a český národ ztrácí obec po obci. Takový vývoj by si nemohl dovolit ani velký národ, natož malý. Je proto povinností všech, postarat se v rámci možností, aby co nejvíc českých dětí získalo vzdělání v mateřském jazyce. Součástí provolání bylo i plné znění stanov, v nichž kromě cílů sdružení (zřizovat a udržovat obecné a mateřské školy s českým vyučovacím jazykem v rakouských zemích, zejména tam, kde toho nelze dosáhnout z veřejných prostředků) byly vyjmenovány i kategorie členství: zakládající (vloží jednorázově nebo do 5 let alespoň 500 zlatých), skutečný (jednorázově nebo do 5 let nejméně 100 zlatých), přispívající (10 zlatých ročně), činný (1 zlatý ročně) nebo čestný (zvolen valnou hromadou na návrh výboru za zásluhy o spolek či školství obecně).<ref name="CMS" />

Spisovatelé podporovali Matici svými díly. [[Eliška Krásnohorská]] v knize ''Matice školská a občanstvo'' (1882) vyzývá Čechy, zejména ty méně majetné a dělníky, aby mysleli na své ještě ubožejší krajany v pohraničí a přispěli jim na české školy. Připomíná, že i císař uznal, že každý národ má právo na vzdělání ve svém jazyce. Už dávno neplatí, že němčina je jazykem pánů a čeština chudiny; nikdo z okolních národů neopovrhuje svým původem tak jako zcela bezdůvodně Češi.<ref name="Eliska">{{citace monografie | jméno = Eliška | příjmení = Krásnohorská | odkaz na autora = Eliška Krásnohorská | titul = Matice školská a občanstvo | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/183267 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = Edv. Grégr | místo = Praha | rok = 1882 | počet stran = 29 | kapitola = | strany = | }}</ref>

[[Karolina Světlá]] věnovala ÚMŠ výtěžek z knihy ''Na bludné cestě'' (1882).<ref name="Svetla">{{citace monografie | jméno = Karolina | příjmení = Světlá | odkaz na autora = Karolina Světlá | titul = Na bludné cestě | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/11946329 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = J. Otto| místo = Praha | rok = 1882 | počet stran = 107 | kapitola = | strany = | }}</ref>

Učitel a odborný spisovatel [[Jan Tykač]] v projevu na národní slavnosti v [[Hory (Česká Třebová)|Horách]] u [[Česká Třebová|České Třebové]] 22. července 1883 zdůraznil nutnost vyučování dětí v mateřském jazyce, bez kterého nemohou dosáhnout kvalitního vzdělání. Výklad učitele nechápou, nedokáží se vyjádřit česky ani německy. Jestliže mají uvědomělé rodiče, naučí se německy a získají vzdělání, ale stanou se z nich Němci. Použil biblická přirovnání - když pastýř každou ovečku shání, neměli bychom my opouštět tisíce. Povinností křesťana je, neumělé učiti a zarmoucené těšiti - a Matice školská přináší příležitost, jak to činit.<ref name="Tykac">{{Citace periodika | příjmení = Tykač | jméno = Jan | titul = O významu a účelu Ústřední Matice školské | periodikum = Posel z Budče | odkaz na periodikum =

O Matici se zmiňuje i [[Svatopluk Čech]] v knize ''Pestré cesty po Čechách'' (1892). Komický hrdina, pan Brouček (známý z výletu na Měsíc a do 15. století) přichází na [[Jubilejní zemská výstava v Praze 1891|Jubilejní výstavu 1891]], kde uvidí stánek s pokladnou ÚMŠ. Jako typický měšťák odmítne přispět, činnost Matice ho obtěžuje (byť ne zrovna na výstavě, kde se nijak nevnucují) a ve svém omezeném rozhledu by byl nejraději, kdyby měla jen podobné výstavní kiosky pokud možno na odlehlých místech. S jeho dalším argumentem - proč má Matice zakládat české školy, když to může dělat vláda; na plat ministra se také nevybírá do pokladny - ale nejspíš souhlasil i autor.<ref name="Broucek">{{citace monografie | jméno = Svatopluk | příjmení = Čech | odkaz na autora = Svatopluk Čech | titul = Pestré cesty po Čechách Díl II. | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/19320102 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = F. Topič | místo = Praha | rok = 1892 | počet stran = 183 | kapitola = Ústřední Matice. - Ochutnávárny. - Balón | strany = 107-118 | }}</ref>

[[Alfons Bohumil Šťastný]] (1866-1922) se zaměřil na děti. V povídce ''Mařenčina panenka'' (1900) líčí příběh osmileté Mařenky Horné, dcery cukrovarského úředníka, která se ve třídě setkala s novou spolužačkou Kopřivovou. Ta za ostatními žáky zaostává, protože strávila předchozí ročníky na německé škole, kde nerozuměla výkladu a skoro nic se nenaučila. Rodiče povědí Mařence, že podobným případům brání Ústřední matice školská. Mařenka je, podobně jako rodiče, myšlenkou této organizace nadšená, daruje jí drobné peníze a nakonec s velkým váháním věnuje oblíbenou panenku do dobročinné aukce (která dopadne tak, že ji koupí opět její rodiče za 10 korun pro Matici, k radosti všech).<ref name="Marenka">{{citace monografie | jméno = Alfons Bohumil | příjmení = Šťastný | odkaz na autora = | titul = Doby radosti i žalu | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/19320102 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = Alojs Hynek | místo = Praha | rok = 1900 | počet stran = 93 | kapitola = Mařenčina panenka | strany = 15-22 | }}</ref>

Články o Matici, často se statistickými údaji o činnosti, se pravidelně objevovaly v kalendářích.<ref name="Has1899">Např. {{Citace sborníku | příjmení = | jméno = | autor = | titul = Ústřední Matice školská | příjmení sestavitele = Otto | jméno sestavitele = Jan | odkaz na sestavitele = Jan Otto | sborník = Hasičský kalendář rodinný na obyčejný rok 1899 | vydavatel = Jan Otto | místo = Praha | rok vydání = 1898 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/20729269 | strany = 106 }}</ref>

Členové a příznivci si mohli za 1 zlatý a 20 krejcarů ročně předplatit ''Věstník Ústřední Matice školské'', který vycházel měsíčně.<ref name="Krat1893">Např. {{Citace sborníku | příjmení = | jméno = | autor = | titul = Kratochvilný slabikář a veselý kalendář obrázkový na obyčejný rok 1894 | příjmení sestavitele = Fuchs | jméno sestavitele = Hynek | odkaz na sestavitele = | sborník = Hasičský kalendář rodinný na obyčejný rok 1899 | vydavatel = U Hynka Fuchse | místo = Praha | rok vydání = 1892 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/23525762 | strany = 98 }}</ref> Spolek také roku 1889 vydal obrázkovou knihu ''Našim dětem'' (sestavil [[František Táborský]], ilustroval [[Mikoláš Aleš]])<ref name="NasimD">{{citace monografie | jméno = | příjmení = | odkaz na autora = | titul = Našim dětem | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/980705 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = Ústřední matice školská | místo = Praha | rok = 1889 | počet stran = 218 | kapitola = | strany = | }}</ref> a prodával propagační předměty (gratulační archy, národní navštívenky, dopisní papíry s citáty spisovatelů apod.)<ref name="Katalog">{{Citace sborníku | příjmení = | jméno = | autor = | titul = Ústřední Matice Školská v Praze | příjmení sestavitele = Lorenz | jméno sestavitele = Jindřich | odkaz na sestavitele = | sborník = Adresář českých knihkupců a nakladatelů, dále českých knihtiskáren, knihařů a papírníků | vydavatel = Jindřich Lorenz | místo = Třebíč | rok vydání = 1900 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/19555099 | strany = 36 }}</ref>

Ústřední matice školská byla v 80. a 90. letech 19. století pokládána za druhou nejdůležitější českou národní instituci po [[Národní divadlo|Národním divadle]]. Obě posilovaly českou kulturu pomocí veřejných sbírek.<ref name="Koleda">{{Citace sborníku | příjmení = | jméno = | autor = | titul = Ústřední Matice Školská | příjmení sestavitele = | jméno sestavitele = | odkaz na sestavitele = | sborník = Koledníček. Národní kalendář katolický na obyčejný rok 1898 | vydavatel = B. Stýblo | místo = Praha | rok vydání = 1897 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/24135100 | strany = 89 }}</ref>

V prvním roce činnosti, na podzim 1881, se podařilo otevřít tři školy [[Základní škola|obecné]] a tři [[mateřská škola|mateřské]] (opatrovny), a to v [[Liberec|Liberci]], [[Prachatice|Prachaticích]], [[Znojmo|Znojmě]], [[Brno|Brně]] a [[Nýřany|Nýřanech]]. Dohromady do nich chodilo 643 dětí a iniciativa vedla k povzbuzení národního života v těchto městech. Matice také vyzvala k zakládání místních odborů na podporu těchto aktivit. Do začátku srpna 1882 se vybralo 142 tisíc zlatých.<ref name="Koruna">{{Citace sborníku | příjmení = | jméno = | autor = | titul = Ústřední Matice Školská | příjmení sestavitele = | jméno sestavitele = | odkaz na sestavitele = | sborník = Kalendář koruny české na obyčejný rok 1883 | vydavatel = Ed. Grégr | místo = Praha | rok vydání = 1892 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/19244311 | strany = 137 }}</ref> Nemilou událostí byl naopak požár Národního divadla 12. srpna 1881, protože řada potenciálních dárců věnovala své omezené prostředky raději na jeho obnovu.<ref name="Slovnik" /><ref name="Plzen">{{Citace sborníku | příjmení = | jméno = | autor = | titul = Ústřední Matice školská | příjmení sestavitele = | jméno sestavitele = | odkaz na sestavitele = | sborník = Plzeňský kalendář na obyčejný rok 1882 | vydavatel = J.R. Port | místo = Plzeň | rok vydání = 1882 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/24072929 | strany = 132 }}</ref>

V následujících letech se činnost Matice rozšiřovala. Za 18 let, do roku 1898, se podařilo založit 124 škol, z toho dvě střední (gymnázia v [[Mendelovo gymnázium|Opavě]] a [[Gymnázium Uherské Hradiště|Uherském Hradišti]]), 66 obecných a 56 mateřských. 26 škol se postupně podařilo převést na veřejné, tři byly pro nedostatečný zájem zrušeny, několik mateřských škol bylo předáno jiným institucím nebo obcím. Matice také podporovala některé cizí školy finančně (např. Komenského školu ve Vídni). V roce 1888 měla ve správě 88 škol, do kterých chodilo asi deset tisíc žáků. Do škol, původně zřízených Maticí a pak předaných jiným institucím, chodilo v témže roce asi 5000 dětí.<ref name="Has1899" /> V roce 1897 zaměstnávala 195 učitelů, 30 katechetů a 65 dalších zaměstnanců (školníků, opatrovnic apod.)<ref name="Koleda" /> Vznikaly i místní odbory na její podporu. Například v [[Hradec Králové|Hradci Králové]] byl založen mužský odbor roku 1883, do jeho čela se postavil starosta Karel Collino. Roku 1888 pak v témže městě vznikl i dámský místní odbor.<ref name="HK">{{Citace sborníku | příjmení = | jméno = | autor = | titul = Hradec Králové Ústřední Matici školské | příjmení sestavitele = | jméno sestavitele = | odkaz na sestavitele = | sborník = Pomněnka na velikou slavnosť národní pořádanou v Hradci Králové v měšťanských sadech dne 3. července 1892, po případě dne 10. července 1892 ve prospěch Ústřední Matice Školské | vydavatel = Mužský odbor Ústřední Matice Školské | místo = Hradec Králové | rok vydání = 1892 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/23633625 | strany = 55 }}</ref>

Německé místní úřady zpočátku nekladly Matici překážky, protože odchodem českých dětí do matiční školy jim odpadly povinnosti i výdaje.<ref name="NarL19301209">{{Citace periodika | příjmení = Kapras | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Kapras |titul = Vývoj našeho matičního školství I. | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 70 | číslo = 337 | datum = 1930-12-09 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6667831 | datum přístupu = 2010-11-13 }}</ref> Po roce [[1901]] se ale národnostní rozpory vyhrotily, úřady se mnohde snažily vznik nových škol zkomplikovat, německé organizace vyvíjely nátlak na české rodiče. V téže době naopak zesílil příliv finančních příspěvků od českých dárců. Během [[První světová válka|1. světové války]] hrozilo, že by vláda mohla nadaci rozpustit. Obezřetným vedením k tomu ale Matice nedala příležitost. Uhájila všechny předválečné školy, ale také bránila učitelstvo před podezíravostí vlády a v provolání k českým matkám z roku 1917 zdůraznila nedělitelnost Českého království.<ref name="NarL19301210">{{Citace periodika | příjmení = Kapras | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Kapras |titul = Vývoj našeho matičního školství II. | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 70 | číslo = 338 | datum = 1930-12-10 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6668094 | datum přístupu = 2010-11-13 }}</ref>

V roce 1919 měla Matice 35 mateřských škol, 67 obecných (základních) škol, jedno reálné gymnázium (v [[Orlová|Orlové]]) a jednu průmyslovou školu (v [[Prachatice|Prachaticích]]).<ref name="NarL19300519">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = |titul = Jubilejní rok Ústřední Matice Školské | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 70 | číslo = 115 | datum = 1930-05-19 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6645326 | datum přístupu = 2010-11-13 }}</ref>

Po vzniku Československa byl přijat tzv. Metelkův zákon (podle tehdejšího starosty ÚMŠ [[Jindřich Metelka|Jindřicha Metelky]], který převedl většinu matičních škol pod správu Ministerstva školství. Matici tím odpadla velká část starostí; další svou činnost prováděla ve spolupráci se státem. Protože odpovědnost za základní školství převzal stát, zaměřila se především na [[mateřská škola|mateřské]], rodinné a živnostenské školy, [[obchodní akademie]], internáty a jazykové kursy. V některých případech poskytovala podporu veřejným školám.<ref name="NarL19301210" />

V roce [[1930]] se konaly oslavy 50. výročí vzniku Matice, s řadou článků v tisku. V té době (statistika za rok 1929) měla 134 mateřských škol, jeden studentský konvikt (Švehlova kolej v [[Karlovy Vary|Karlových Varech]]), dvě [[obchodní akademie]] (v [[Teplice|Teplicích]] a [[Jablonec nad Nisou|Jablonci n. N.]]), 5 rodinných škol, jedna občanská škola, 34 jazykových kursů, 80 pokračovacích škol, 6 hudebních a 68 škol podporovaných. Všechny obecné (základní) školy i gymnázium v Orlové byly již po válce předány státu. Do budoucna se chtěla zaměřit na [[Slovensko]], [[Hlučínsko]] a menší obce.<ref name="NarL19300519" /> V neděli 7. prosince 1930 proběhla slavnostní valná hromada za účasti politiků, úředníků i zástupců občanských organizací. S projevy vystoupil starosta matice [[Vincenc Dewetter]], profesor [[Jan Kapras]], profesor [[Bohumil Němec]] a další. Prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk]] zaslal zdravici, v níž ocenil přínos Matice k vzniku samostatného státu a vyzdvihl svépomocnou obětavost, která může pomáhat tam, kde státní moc nestačí.<ref name="NarL19301209">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = |titul = Slavnostní valná hromada Ústřední Matice Školské | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 70 | číslo = 282 | datum = 1930-12-09 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6668058 | datum přístupu = 2010-11-13 }}</ref> Z původních zakladatelů žil v té době už jen novinář [[Adolf Srb]].<ref name="NarL19300430">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = |titul = Padesát let Ústřední matice školské | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 70 | číslo = 118 | datum = 1930-04-30 | strany = 3 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6666487 | datum přístupu = 2010-11-13 }}</ref>

[[Mnichovská dohoda]] ze září 1938 znamenala ztrátu téměř všech matičních škol, protože zůstaly na území předaném Německu. Krátce před Mnichovem měla Matice 340 škol se 13 tisíci žáky. Během října 1938 ztratila všechny střední školy, živnostenské školy a internáty. Zbyla jí jen jedna obecná škola (v [[Hrádek (Manětín)|Hrádku u Manětína]]) z původních 31 a 25 mateřských škol z 202. Většina škol byla v pronajatých budovách, zčásti rekonstruovaných na náklady Matice; na odstoupeném území ale také zůstalo 126 nemovitostí a další majetek, o jehož záchranu vedení Matice v říjnu 1938 usilovalo. Na některých školách na německém území nadále probíhala určitou dobu výuka s tím, že je provozovali dosazení správci na náklad ÚMŠ. Místní odbory, které z větší části zajišťovaly financování, naopak zůstaly z 90 % v ČSR.<ref name="NarL19301209">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = |titul = Z 31 matičních obecných škol zůstala jen jedna | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 56 | číslo = 296 | datum = 1938-10-27 | strany = 4 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/18046124 | datum přístupu = 2010-11-13 }}</ref>

Během [[Protektorát Čechy a Morava|nacistické okupace]] zprávy v tisku o Matici ustávají. V lednu [[1940]] oznámil tisk plánované připomenutí osmdesátého ''([[sic]])'' výročí Matice, které výbor [[Národní souručenství|Národního souručenství]] plánoval využít k oživení hesel, pod nimiž tato organizace kdysi vznikla.<ref name="NarL19301209">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = |titul = Národní souručenství v roce 1939 | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 80 | číslo = 3 | datum = 1940-01-04 | strany = 2 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7427696 | datum přístupu = 2010-11-13 }}</ref> Tím zprávy v daném roce končí.

'''Starosta:'''<ref name="NarL19301206">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = |titul = Padesát let Ústřední matice školské | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 70 | číslo = 335 | datum = 1930-12-06 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6667528 | datum přístupu = 2010-11-13 }} Letopočty uvedené u ředitele J. L. Turnovského jsou nespolehlivé; viz alternativní odkazy.</ref><ref name="NarL19330403">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = |titul = Valná hromada Ústřední matice školské | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 73 | číslo = 14 | datum = 1933-04-03 | strany = 2 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6156189 | datum přístupu = 2010-11-13 }}</ref>

* [[1933]] — ? [[Jan Kapras]]

'''Ředitel kanceláře''' (funkce zřízena 1887):<ref name="NarL19301206" />

* [[1887]]<ref name="NarPol18871118">{{Citace periodika | příjmení = Čelakovský | jméno = Jaromír | autor = | odkaz na autora = Jaromír Čelakovský |titul = Veřejné prohlášení | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 5 | číslo = 318 | datum = 1887-11-18 | strany = 5 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17662003 | datum přístupu = 2011-06-18 }}</ref> — [[1899]]<ref name="NarLis18990303">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Dosavadní ředitel kanceláře Ústř. Matice školské | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 39 | číslo = 62 | datum = 1899-03-03 | strany = 3 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/5089423 | datum přístupu = 2011-06-18 }}</ref> [[Josef Ladislav Turnovský]]

Za prvních třináct let ÚMŠ vybrala 2.170.000 zlatých a vydala 1.905.000 zlatých.<ref name="KalZlP1894" /> Příjmy získávala z členských příspěvků (viz výše), drobných darů, charitativních akcí<ref name="HK" /> a [[dědictví]]. K největším mecenášům se zařadil [[Bedřich Schnell]] (1808-1897), c. k. policejní komisař ve výslužbě, který jí v závěti odkázal téměř celý svůj majetek, zčásti rovněž získaný dědictvím, v hodnotě 170 tisíc zlatých.<ref name="ZlPhaSchnell">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | titul = Velkomyslný skutek českého vlastenectví | periodikum = Zlatá Praha | odkaz na periodikum = Zlatá Praha (časopis)

| ročník = 14 | číslo = 28 | datum = 1897-5-21 | strany = 334 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=ZlataPrahaII/14.1896-1897/28/334.png | datum přístupu = 2010-08-20 }}</ref> Veřejné ocenění si již dříve posmrtně vysloužil [[pilník]]ář Antonín Chvojka (1833-1884), který odkázal ÚMŠ svou usedlost v [[Jablonec nad Nisou|Jablonci]] č. 404 s odhadní cenou asi 20 tisíc zlatých; byl dáván za příklad nezištného českého dělníka, z něhož by si měli brát příklad i bohatí.<ref name="HumLChvojka">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | titul = Antonín Chvojka | periodikum = Humoristické listy | odkaz na periodikum = Humoristické listy | ročník = 26 | číslo = 48 | datum = 1884-11-29 | strany = 406 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=HumL/26.1884/48/406.png | datum přístupu = 2010-08-21 }} Nutno ovšem doplnit, že Chvojka nebyl zcela typický dělník - oženil se s dcerou soukenického továrníka a jejich manželství zůstalo bezdětné. Dům stojí v Jablonci n. N. na rohu ul. Kamenné a Ant. Chvojky, podle [http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberBudovu.aspx?typ=Budova Katastru nemovitostí] je současným vlastníkem (srpen 2010) [[Liberecký kraj]] a uživatelem Vyšší odborná škola mezinárodního obchodu v Jablonci.</ref>

Roku [[1895]] se v Praze konala [[Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895|národopisná výstava]]. Jednou z velmi propagovaných atrakcí se stal „Milionový pavilon“, v němž jeho majitelka Emanuela Geitlerová předváděla ve skleněné vitrině milion dvouhaléřových mincí ve 2500 sloupcích po 400 mincích. Články v tisku jej spojovaly s ÚMŠ, protože se prý majitelka rozhodla věnovat této organizaci značnou část vlastního výtěžku a vybírat do oddělené pokladny dobrovolné příspěvky. Paní Geitlerová byla uváděna jako významná vlastenka a její nápad s milionem jako záslužný počin.<ref name="NarLis18950526">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Million! | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 35 | číslo = 144 | datum = 1895-05-26 | strany = 6 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7639073 | datum přístupu = 2011-06-18 }}</ref><ref name="Svet18950927">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Pavillon s milionem dvouhaléřů | periodikum = Světozor | odkaz na periodikum = Světozor | ročník = 29 | číslo = 46 | datum = 1895-09-27 | strany = 552 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=SvetozorII/29.1894-1895/46/552.png | datum přístupu = 2011-06-18 }}</ref>

Následujícího roku vyšel ve 40. čísle časopisu ''Česká stráž'' nepodepsaný článek (k autorství se přiznal [[Gustav Jaroš-Gamma|Gustav Jaroš]]), který na základě konkrétních údajů dokládal zištné pohnutky paní Geitlerové a zpochybňoval výhodnost spolupráce s ní pro Matici. Paní Geitlerová se tímto článkem cítila poškozena a podala na jeho autora žalobu pro urážku na cti.<ref name="NarLis18960418">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = „Millionový pavillon“ na výstavě Národopisné | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 36 | číslo = 107 | datum = 1896-04-18 | strany = 5 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7350729 | datum přístupu = 2011-06-18 }}</ref>

U soudu Gustav Jaroš nejprve vylíčil snahu paní Geitlerové, získat slevu z částky 500 zlatých, kterou se zavázala zaplatit Matici,<ref name="NarLis18960418" /> poté pokračoval doložením nesrovnalostí při vykazování počtu návštěvníků a příklady agresívní reklamy, v níž se naznačovalo, že návštěva atrakce znamená příspěvek pro Matici. Vyslovil rovněž pochybnost o správném předání přeplatků na vstupném, které měly podle dohody plně připadnout Matici. Smlouva byla podle něj jednostranně výhodná pro paní Geitlerovou. Výslechem svědků (představitelů ÚMŠ) se prokázalo, že prakticky nebyla prováděna kontrola a navíc její ředitel [[Josef Ladislav Turnovský]] umístil portrét paní Geitlerové na titulní stranu Věstníku, kam se obvykle dávaly jen podobizny zasloužilých mecenášů.<ref name="NarLis18960419">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = „Millionový pavillon“ na výstavě Národopisné | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 36 | číslo = 108 | datum = 1896-04-19 | strany = 3 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7350667 | datum přístupu = 2011-06-18 }}</ref> Soud rozhodl ve prospěch novináře, čímž zároveň padlo špatné světlo na představitele Matice, kteří do té doby činnost paní Geitlerové naivně podporovali.<ref name="NarLis18960420">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = „Millionový pavillon“ na výstavě Národopisné | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 36 | číslo = 109 | datum = 1896-04-20 | strany = 3 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7350849 | datum přístupu = 2011-06-18 }}</ref> Aféra otřásla důvěryhodností představitelů Matice, o níž G. Jaroš prohlásil, že touto událostí nepadne, jen je potřeba ji provětrat. [[Jan Herben]] v časopise ''[[Čas (časopis)|Čas]]'' Turnovskému v té souvislosti později „doporučil“, aby po této blamáži raději odešel do ústraní.<ref name="Cas18971217">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Demonstrace v Národním divadle | periodikum = Čas | odkaz na periodikum = Čas (časopis) | ročník = 11 | číslo = 51 | datum = 1897-12-17 | strany = 813 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=Cas/11.1897/51/813.png | datum přístupu = 2011-06-18 }}</ref>

Na konci 19. století se ÚMŠ stala univerzální dědičkou manželů Neumannových, majitelů domu v Husově ul. 238 v Praze. S dědictvím byl přijat i závazek, vyplatit dalším osobám částku 44.200 [[rakousko-uherský zlatý|zlatých]]. Po převzetí domu se ale zjistilo, že hodnota všech závazků (cca 52.000 zlatých včetně bankovních úvěrů) převyšuje odhadní cenu (cca 43.000 zlatých). Matice se dům snažila tři roky bezvýsledně prodat. Další dědici ale nebyli ochotni tak dlouho na svůj podíl čekat a podali na ni žalobu u soudu. Soud rozhodl r. 1898 v jejich neprospěch — povinnost k výplatě nastane podle rozsudku až po prodeji. Roku 1900 podala na Matici další žalobu finanční prokuratura s argumentem, že prodej v běžné dražbě je nemožný, proto je nutné nařídit dražbu exekuční, a Matice její provedení zdržuje. Soud však dal za pravdu Matici — ke zdržení došlo pouze vinou dalších dědiců, kteří nebyli ochotni snížit vyvolávací cenu, ač bylo zřejmé, že s celou slíbenou hodnotou nemohou počítat. Finanční prokuratura byla odsouzena k náhradě nákladů řízení.<ref name="NarLis19000415">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Spor o odkaz Ústřední Matici školské | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 40 | číslo = 104 | datum = 1900-04-15 | strany = 21 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/5138089 | datum přístupu = 2011-07-03 }}</ref>