Dopad neznámého tělesa na Jupiter roku 2009: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 11 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q2075249) |
m uvozovky kolem identifikátoru reference, kosmetické úpravy za použití AWB |
||
Řádek 32:
Americký astronom Paul Kalas se svými spolupracovníky objev potvrdili. Měli zrovna k dispozici pozorovací čas na havajském dalekohledu [[Keckovy dalekohledy|Keck II]], se kterým plánovali pozorovat [[exoplaneta|exoplanetu]] [[Fomalhaut b]], ale část ho operativně věnovali impaktu na Jupiteru.<ref name="keckpr">[http://keckobservatory.org/index.php/news/jupiters_adds_a_feature/ Jupiter adds a feature]. Keck Observatory observations, July 21 2009</ref> Pozorování v [[infračervené záření|infračerveném oboru spektra]] provedená na [[Mauna Kea Observatory|observatoři Mauna Kea]] dalekohledy Keck II a [[NASA Infrared Telescope Facility|IRTF]]<ref name="berkeleypr"/> ukázala jasnou skvrnu naznačující zvýšenou teplotu v oblasti okolo místa impaktu o rozloze 190 milionů km². Souřadnice místa dopadu byly 305 stupňů západní šířky a 57 stupňů jižní délky, poblíž Jupiterova jižního [[Zeměpisný pól|pólu]].<ref name="berkeleypr"/>
Z výrazného zjevu skvrny lze usuzovat, že obsahovala množství [[aerosol]]ů vyvržených do vrchních vrstev atmosféry, podobně jako se stalo i během dopadu komety Shoemaker-Levy 9 v roce 1994.<ref name="keckpr"/> Při pozorování v blízkých infračervených vlnových délkách dalekohledem IRTF detekoval astronom Glen Orton se svým týmem v horních vrstvách jasné stoupající částice a při pozorování ve středních infračervených vlnových délkách možné stopy [[amoniak]]u.<ref name="Martinez">{{Citace elektronické monografie| autor=Martinez, Carolina| titul=New NASA Images Indicate Object Hits Jupiter| url=http://www.nasa.gov/topics/solarsystem/features/jup-20090720.html| datum=July 20, 2009| vydavatel=Jet Propulsion Laboratory| datum přístupu=2009-07-21}}</ref>
Síla výbuchu po dopadu byla tisíckrát větší než jakou vyprodukoval výbuch tzv. [[Tunguská událost|tunguského meteoru]] na [[Sibiř]]i v červnu roku 1908<ref name="hubblesite">{{Citace elektronické monografie | titul=Hubble Captures Rare Jupiter Collision | vydavatel=Hubblesite (STScI-2009-23) | url=http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2009/23/full | datum=2009-07-24 | datum přístupu=2009-07-24}}</ref> a milionkrát silnější než výbuchy [[Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki|atomových bomb svržených na Hirošimu a Nagasaki]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Longo | jméno = Giuseppe | název = The Tunguska event | korporace = Peter T. Bobrowsky | korporace2 = Hans Rickman | titul = Comet/Asteroid Impacts and Human Society, An Interdisciplinary Approach | kapitola = 18 | strany = 303–330 | vydavatel = Springer-Verlag | místo = Berlin Heidelberg New York | datum vydání = 2007 | url = http://www-th.bo.infn.it/tunguska/Asteroids-Chapter-18.pdf | isbn=3-540-32709-6 | rok = 2007}}</ref>
Řádek 39:
Podobné události jsou sice relativně vzácné, ale nikoliv výjimečné. Podle studie z roku 2003 dopadají na Jupiter [[kometa|komety]] o průměru větším než 1,5 kilometru jednou za 90 až 500 let.<ref>{{Citace elektronické monografie | jméno=Kevin | příjmení=Zahnle | jméno2=Paul | příjmení2=Schenk | jméno3=Harold | příjmení3=Levison | jméno4=Luke | příjmení4=Dones | rok=2003 | měsíc= | titul=Cratering rates in the outer Solar System | periodikum=Icarus | ročník= | číslo=163 | strany=263–289 | url=http://lasp.colorado.edu/~espoclass/homework/5830_2008_homework/Zahnle2003CrateringRates.pdf | formát=pdf |bibcode= |doc=doi: 10.1016/S0019-1035(03)00048-4 | issn= |quote=1.5-km-diameter comets is currently N(d > 1.5 km) = 0.005 +0.006 -0.003 per annum|archiveurl=http://www.webcitation.org/5icdGOsFF|archivedate=2009-07-29|deadurl=no| datum přístupu=2009-07-27}}</ref> Podobnou tmavou skvrnu zaznamenal na své kresbě Jupiteru během jednoho pozorování i italský astronom [[Giovanni Domenico Cassini]] již roku 1690, a není vyloučeno, že právě tohle bylo první pozorování srážky Jupiteru s cizím tělesem.<ref>{{Citace elektronické monografie | jméno=Isshi | příjmení=Tabe | jméno2=Jun-ichi | příjmení2=Watanabe | jméno3=Michiwo | příjmení3=Jimbo | rok=1997 | měsíc=únor| datum přístupu =2012-10-24 | titul=Discovery of a Possible Impact SPOT on Jupiter Recorded in 1690 | periodikum=Publ. of the Astronomical Society of Japan | ročník=49 | číslo= | strany=L1-L5 | url=http://articles.adsabs.harvard.edu//full/1997PASJ...49L...1T/L000001.000.html |bibcode=1997PASJ...49L...1T }}</ref>
Těleso, které zasáhlo Jupiter v červenci 2009, nebylo nikdy spatřeno. Uváží-li se však známé rozměry impaktorů pocházejících z roztrhané komety [[Shoemaker-Levy 9|Shoemaker-Levy 9]],<ref name="sl9-size">{{Citace elektronické monografie | titul=Comet Shoemaker-Levy 9 Fragment Size | vydavatel=Lunar and Planetary Institute | autor=D. A. Crawford | url=http://www.lpi.usra.edu/meetings/lpsc97/pdf/1351.PDF | datum přístupu=2009-07-22}}</ref> pak je velmi pravděpodobné, že mělo průměr pouze několika set metrů.<ref name="hubblesite"/><ref name="gemini">{{Citace elektronické monografie | titul=Surprise Collision on Jupiter Captured by Gemini Telescope | vydavatel=Gemini Observatory | url=http://www.gemini.edu/node/11300 | datum přístupu=2009-07-24}}</ref
Astronomové si také dlouho nebyli jisti, zda se jednalo o kometu, [[planetka|planetku]] či nějaký neznámý malý [[Měsíce Jupiteru|Jupiterův satelit]]. Pravděpodobnější se zdálo, že šlo o kometu, neboť [[oběžná dráha|dráhy]] komet kříží oběžné dráhy [[planeta|planet]] mnohem častěji.<ref name="Hergenrother">{{Citace elektronické monografie | titul=More on the Jupiter Impact | autor=[http://transientsky.wordpress.com/about/ Carl Hergenrother]| url=http://transientsky.wordpress.com/2009/07/21/more-on-the-jupiter-impact/ | datum=2009-07-21 | datum přístupu=2009-07-24}}</ref> V blízkosti oběžné dráhy Jupiteru (asi 5,2 [[astronomická jednotka|astronomické jednotky]] od [[Slunce]]) by tato případná kometa byla ještě příliš daleko na to, aby vlivem slunečního záření zvýšila svou aktivitu, takže by byla jen stěží zachytitelná.<ref name="Hergenrother"/> Ovšem později na základě pozorovaných chemických látek uvolněných po impaktu do Jupiterovy atmosféry došli astronomové k závěru, že těleso při dopadu již neobsahovalo žádné významné množství vody. Velké množství pozorovaného oxidu křemičitého lze také vysvětlit jedině jako produkt chemických reakcí následujících po explozi těleza hluboko v Jupiterově atmosféře. Do takové hloubky však mohlo proniknout jedině silné skalnaté těleso, mnohem slabší jádro komety by toho nebylo schopno. Na základě předpokládané hustoty kamenného objektu kolem 2,5 g/cm³ pak vědci odhadli jeho průměr na 200 až 500 metrů.<ref name="Cook"/>
Řádek 60:
== Další impakt ==
{{Hlavní článek|Dopad neznámého tělesa na Jupiter roku 2010}}
3. června 2010 zaznamenal Anthony Wesley v atmosféře Jupiteru další impakt, ovšem menší než ten z roku 2009.<ref name="impact2010" /> Další amatérský astronom, Christopher Go z [[Filipíny|Filipín]], tuto událost dokonce zaznamenal videokamerou.<ref name="impact2010">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Bakich
| jméno = Michael E.
| |||