František Alois Šrom: Porovnání verzí

Byl nejstarším synem rolníka Antonína Šroma a švagrem politika [[Adolf Promber|Adolfa Prombera]]. Podle přání otce, který z něj chtěl mít kněze, vystudoval v letech 1838–1846 [[Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži]] a krátce studoval i na arcibiskupském semináři v [[Olomouc]]i. Tam ale nebyl spokojen a po několika týdnech, bez podpory z domova, přestoupil na právnickou fakultu [[Univerzita Palackého v Olomouci|Františkovy univerzity v Olomouci]], kde roku 1852 získal titul doktora práv. Po jejím absolvování pracoval v období let 1852–1855 jako advokátní koncipient u [[Alois Pražák|Aloise Pražáka]] v Brně a [[Jan Kozánek|Jana Kozánka]] v Kroměříži. Roku 1854 (podle jiného zdroje roku 1855<ref name="Biographien"/>) si otevřel vlastní advokátní kancelář v [[Uherské Hradiště|Uherském Hradišti]], kterou vedl až do roku 1879, kdy převzal vedení advokátní praxe po Aloisi Pražákovi v Brně.<ref name=Svet1879>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Dr. Alois František Šrom | periodikum = Světozor | odkaz na periodikum = Světozor | rok = 1879 | měsíc = 5 | ročník = 13 | číslo = 18 | strany = 212-213 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=SvetozorII/13.1879/18/212.png | issn = }}</ref><ref name="Biographien">{{Citace monografie

Poprvé veřejně vystoupil roku 1858 na [[velehrad]]ské slavnosti, kde se vyslovil za práva česky mluvících obyvatel.<ref name="ZlPha1899">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Kronika | periodikum = Zlatá Praha | odkaz na periodikum = Zlatá Praha (časopis) | rok = 1899 | měsíc = 5 | ročník = 16 | číslo = 29 | strany = 348 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=ZlataPrahaII/16.1898-1899/29/348.png | issn = }}</ref>

V roce 1861 byl zvolen do [[Moravský zemský sněm|Moravského zemského sněmu]]; úspěch měl i ve všech dalších volbách až do roku 1896, kdy ze zdravotních důvodů již nekandidoval. Podle jiného zdroje byl poslancem zemského sněmu jen do roku 1887.<ref name="Biographien"/> V prvních přímých [[Volby do Říšské rady 1873|volbách do Říšské rady roku 1873]] získal i mandát v [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské radě]] (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval [[Kurie (volby)|kurii]] venkovských obcí, obvod Valašské Meziříčí, Uherský Brod, Místek atd. Slib složil 23. ledna 1874.<ref name="ZlPha1899" /><ref name="alex.onb.ac.at">Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.</ref><ref name=ZlPha1899 /> Nástup na Říšskou radu byl součástí aktivního zapojení moravských [[Národní strana (1848)|staročechů]], za které kandidoval, do práce celostátního parlamentu, čímž se moravští Češi odklonili od politiky [[pasivní rezistence]], kterou prosazovala česká reprezentace z Čech vedená [[František Ladislav Rieger|Riegrem]] a [[František Palacký|Palackým]]. Moravští staročeši vystupovali dlouhodobě jako specifická politická formace, která již v 60. letech 19. století akcentovala kromě podpory českého státoprávního programu i zájmy Moravy. Už tehdy Šrom vystupoval spolu s Aloisem Pražákem a [[Antonín Mezník|Antonínem Mezníkem]] jako hlavní reprezentant moravských Čechů a hájil moravskou autonomii před centralizačními tendencemi Riegra.<ref>{{Citace monografie

Roku 1879 nahradil ve vedení [[Národní strana (1848)|Moravské národní (staročeské) strany]] dr. Aloise Pražáka, který se stal ministrem ve [[vláda Eduarda Taaffeho|vládě Eduarda Taaffeho]].<ref name="Svet1899">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = A. S.| odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = JUDr. Fr. Al. rytíř Šrom | periodikum = Světozor | odkaz na periodikum = Světozor | rok = 1899 | měsíc = 5 | ročník = 33 | číslo = 29 | strany = 348 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=SvetozorII/33.1898-1899/29/348.png | issn = }}</ref> Nahradil tehdy Pražáka rovněž v předsednictvu [[Český klub|Českého klubu]], střechové české poslanecké frakce na Říšské radě. Čeští poslanci od roku 1879 působili coby provládní síla podporující vládu Eduarda Taaffeho. V listopadu 1879 byl Šrom přítomen v tříčlenné delegaci, která panovníkovi předala pamětní spis shrnující české požadavky související s jejich provládní aktivitou.<ref>''Česká společnost 1848-1918''. 329, 334, 479</ref> Roku 1884 zastával post náměstka [[zemský hejtman|zemského hejtmana]].<ref name="ZlPha1899" /> 18. ledna 1887 se stal doživotním členem [[Panská sněmovna|Panské sněmovny]] (jmenovaná horní komora Říšské rady). Na přelomu let 1886 a 1887 proto rezignoval na mandát poslance Říšské rady.<ref name="alex.onb.ac.at"/> Od roku 1880 působil i u říšského soudu a od roku 1879 jako předseda kontrolní komise státního dluhu.<ref name=ZlPha1899 "Biographien"/><ref name="BiographienZlPha1899" />

Šrom jako vedoucí představitel českého lidu na [[Morava|Moravě]]<ref name="Svet1899" /> hájil práva Čechů i dalších slovanských národů v monarchii.<ref name="Svet1899" /> Ve zastupitelských orgánech se snažil o smírné řešení názorových rozdílů. V nekrologu je popisován jako svědomitý a pracovitý poslanec.<ref name="Svet1899" /> Požíval velkou vážnost, stal se [[Čestné občanství|čestným občanem]] řady obcí.<ref name="Svet1899" /> V rodném Milenově nechal postavit kříž u kaple (1871) a založil chudinský fond (z pozůstalosti).<ref name="www">[http://www.malenik.cz/?c=milenov Milenov na stránkách Malenik.cz]</ref> Od roku 1881 byl předsedou společosti pro české divadlo v Brně. Angažoval se v Moravsko-slezské společnosti pro orbu (zemědělství). Roku 1881 byl povýšen do šlechtického stavu (stal se rytířem).<ref name="Biographien"/>