Čípek (oko): Porovnání verzí

'''Čípek''' je [[fotoreceptor]]ická [[buňka]] v [[oko|oční]] [[sítnice|sítnici]], která umožňuje barevné vidění. Vyskytuje se v určité podobě u většiny [[obratlovci|obratlovců]], ačkoliv chybí např. u [[paryby|paryb]] či u některých nočních obratlovců.<ref name="kardong">{{citace monografie| titul = Vertebrates: Comparative Anatomy, Function, Evolution| vydání=5| vydavatel=The McGraw−Hill Companies|rok= 2009| příjmení=Kardong| jméno=Kenneth V}}</ref> Čípek je pojmenován podle tvaru buňky, který přibližně zaujímá.<ref name="histology">{{citace monografie| příjmení= Junqueira| jméno=Luiz Carlos | jméno2=Jose |příjmení2=Carneiro|rok= 2005| titul=Basic Histology text and atlas| vydání=11| vydavatel=McGraw Hill}}</ref>

V oku se obvykle vyskytuje hned několik typů čípků, každý specializovaný na vnímání určité barvy, na níž je přizpůsoben maximální citlivostí. Primitivní obratlovci zřejmě měli hned čtyři druhy čípkových buněk, první v fialové oblasti (370 &nbsp;nm), druhý v modré oblasti (445 &nbsp;nm), třetí v zelené (508 &nbsp;nm) a konečně čtvrtý v oranžové oblasti (560 &nbsp;nm). Toto tzv. [[tetrachromické vidění]] přetrvává u mnoha [[ryby|ryb]], [[želvy|želv]], [[ještěři|ještěrů]] a [[ptáci|ptáků]]. Naopak u savců došlo k ztrátě dvou typů čípkových buněk a většina savců má tedy [[dichromatické vidění]] (mají jen buňky specializované na oranžovou a fialovou oblast). U lidoopů však následně vznikl [[trichromatické vidění|třetí typ čípků]], načež jsou obdařeni čípky pro modrofialovou (cca 425 &nbsp;nm), zelenou (cca 530 &nbsp;nm) a oranžovou (cca 560 &nbsp;nm) barvu.<ref name="kardong" />

Čípky jsou protáhlé buňky o rozměrech 60 × 1,5 &nbsp;µm, které vznikly modifikací [[neuron|nervových buněk]]. Skládají se ze dvou částí, vnější (směřující ven z oka) a vnitřní (směřující „do [[sklivec|sklivce]]“). Obě části jsou odděleny konstrikcí (zúženinou). Ve vnější části, která má kónický (čípkovitý) tvar, se nachází samotné centrum vidění. Tato část obsahuje četné disky propojené s membránou (vznikají vchlípením [[cytoplazmatická membrána|cytoplazmatické membrány]]). Disky obsahují velké množství proteinu [[jodopsin]]u (též fotopsin). Ve vnitřní části buňky se nachází velké množství [[mitochondrie|mitochondrií]] a [[glykogen]]u. To naznačuje, že v této části se soustřeďuje [[energetický metabolismus]], který vyživuje zbytek buňky. Nedaleko se také nachází množství [[ribozom]]ů (resp. [[polyribozom]]y) umožňující rychlou [[proteosyntéza|syntézu proteinů]].<ref name="histology" />

V každé lidské sítnici je asi 6 milionů čípků (tedy mnohem méně než [[tyčinka (oko)|tyčinek]]); ovšem existují tři funkční typy. Není možné je rozeznat na základě stavby buňky, ale na základě druhu fotopsinu, jejž obsahují. Každý ze tří druhů buněk totiž obsahuje poněkud jiný jodopsin, jeden je specializován na [[zelená|zelenou]] barvu, druhý na barvu [[modrá|modrou]] a třetí na [[červená|červenou]] barvu spektra. Čípky potřebují ke své práci poměrně hodně velké osvětlení (rozhodně více než [[tyčinka (oko)|tyčinky]]), ale na druhou stranu zajišťují preciznější vidění než tyčinky.<ref name="histology" />