Slizniční imunitní systém: Porovnání verzí

'''Slizniční [[imunitní systém]]''' (v [[angličtina|angl]]. literatuře '''MALT'''–''mucosa-associated lymphoid tissue'') je souhrnné označení pro prostředky [[imunita (biologie)|imunitní obrany]] nacházející se na povrchu [[sliznice|sliznic]]. Ve sliznicích je vytvořena specifická [[lymfatická tkáň]] zajišťující obranu před [[patogen|chorodoplodnými zárodky]], které přichází do kontaktu s povrchem těla.

Co se týče člověka, sliznice lidského těla mají obrovskou plochu a nachází se například v [[trávicí soustava|trávicí]], [[dýchací soustava|dýchací]] a [[vylučovací soustava|vylučovací]] soustavě, v některých [[žláza|žlázách]] ([[prsní žláza]]), ale v podstatě se to samé týká i [[kůže]] či např. [[spojivka|spojivky]] oka. V dýchací soustavě je používáno konkrétnější označení [[BALT]] (''bronchus-assiciated lymphoreticular tissue''), v trávicí soustavě to je zase [[GALT]] (''gut-associated lymphoreticular tissue''.<ref>{{citace elektronické monografie| url=http://www.sci.muni.cz/ksfz/texty/slizni_is.htm| titul=3.0 Slizniční imunitní systém = MALT|vydavatel=Masarykova univerzita; Přírodovědecká fakulta}}</ref> Někdy je [[lymfatická tkáň]] roztroušená, jindy se organizuje do větších celků (včetně tzv. [[Peyerovy pláty|Peyerových plátů]] a koneckonců i [[mandle (orgán)|mandlí]]).<ref name="janeway" />

Samotný [[epitelová tkáň|epitel]] není dostatečnou obranou před [[patogen]]y ([[bakterie]], [[viry]]), kteří se snaží proniknout do lidského těla. Je proto potřeba rekrutovat [[imunitní systém]]. Přitom musí například ve střevě rozeznat, jaké bakterie jsou [[komenzálismus|neškodné]] či dokonce [[mutualismus|prospěšné]] součásti [[střevní mikroflóra|střevní mikroflóry]] a jaké naopak je třeba ihned zneškodnit. Zřejmě se jedná o velice prastarou část imunitního systému Sliznice obsahují tři čtvrtiny všech [[lymfocyt]]ů v těle a dochází v nich k největší produkci [[protilátka|protilátek]] (imunoglobulinů, hlavně [[imunoglobulin A|IgA]]). Obsahuje velké množství [[paměťová buňka|paměťových T-buněk]], [[plazmatická buňka|plazmatických buněk]] i aktivovaných [[T-lymfocyt]]ů, ale vyskytují se i [[makrofág]]y a [[dendritická buňka|dendritické buňky]]. Stav, kdy je ve sliznicích obrovské množství aktivovaných lymfocytů, připomíná chronickou infekci; není však divu v prostředí, které je neustále vystaveno kontaktu s chorodoplodnými zárodky a jinými [[antigen]]y. Zvláštním typem buněk jsou tzv. [[M-buňka|M-buňky]] v [[Peyerovy pláty|Peyerových plátech]], které ze střeva přenáší různé antigeny a podrobují je podrobnému zkoumání.<ref name="janeway">{{citace monografie| titul=Janeway's Immunobiology| vydání=7| autor= Murphy, K., Travers, P., Walport, M.| vydavatel=Garland Science|rok=2008| místo=New York}}</ref>

I tak na infekce přenášené přes sliznice ročně na světě umírají miliony lidí, [[infekce dýchací soustavy|respiračními infekcemi]] a počínaje a [[tuberkulóza|TBC]] či [[HIV/AIDS]] konče.<ref name="janeway" />