Vilém Gabler: Porovnání verzí

Narodil se ve Vartemberku (dnes [[Stráž pod Ralskem]]) v německy mluvící rodině. Studoval gymnázium v [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]], kde se naučil česky, a pokračoval na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|pražské filozofické fakultě]].<ref name="Svet1897">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Ph. Dr. Vilém Gabler | periodikum = Světozor | odkaz na periodikum = Světozor | rok = 1897 | měsíc = 3 | ročník = 31 | číslo = 17 | strany = 202 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=SvetozorII/31.1896-1897/17/202.png | issn = }}</ref> Zde roku 1843 získal titul doktora filozofie.<ref name="Biographien">{{Citace monografie

}}</ref> V Praze se spřátelil s [[Karel Havlíček Borovský|Karlem Havlíčkem Borovským]]. Po dvacet let po získání vysokoškolského titulu působil s přestávkami jako soukromý vychovatel v bohatých rodinách v různých zemích. Roku 1846 podnikl studijní cestu do [[Francie]], aby se seznámil s tamním školstvím a historickými prameny. V letech 1846–50 byl redaktorem německého deníku ''Union''.<ref name="Svet1897" /><ref name="Biographien"/>

}}</ref> Psal také do ''[[Národní noviny|Národních novin]]'', ale spolupráci ukončil v červnu 1849 pro politické neshody s šéfredaktorem Karlem Havlíčkem. Společně s [[František Palacký|Františkem Palackým]] se pokoušel vydat encyklopedii<ref>''Česká společnost 1848-1918''. 125</ref>, ale vláda její publikaci nepovolila. V roce 1852 se odebral do [[Srbsko|Srbska]], kde byl dva roky vychovatelem [[Petr I. Karađorđević|Petra Karađorđeviće]], a pak do [[Vídeň|Vídně]], kde studoval na [[Vídeňská univerzita|Vídeňské univerzitě]]. Odtud posílal příspěvky do řady časopisů – ''Ost und West'', ''[[Památky archeologické]]'', ''[[Politik (noviny)|Politik]]'', ''Pokrok'', ''Osvěta'' nebo ''Hlas národa''.<ref name="Svet1897" />

Roku 1863 mu pražská městská rada nabídla místo prvního ředitele nově zřizované vyšší dívčí školy. Nejprve podnikl tříměsíční studijní cestu do [[Švýcarsko|Švýcarska]] a [[Německo|Německa]]. Po návratu vypracoval organizační statut a 1. října 1863 slavnostně zahajoval výuku.<ref name="ZlPha1897">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Dr. Vilém Gabler | periodikum = Zlatá Praha | odkaz na periodikum = Zlatá Praha (časopis) | rok = 1897 | měsíc = 3 | ročník = 14 | číslo = 17 | strany = 203 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=ZlataPrahaII/14.1896-1897/17/203.png | issn = }}</ref><ref name="SvetSkola1">Více o této škole např.: {{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Městská vyšší dívčí škola v Praze | periodikum = Světozor | odkaz na periodikum = Světozor | rok = 1867 | měsíc = 7 | ročník = 1 | číslo = 2 | strany = 13–14 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8571017 | issn = }}</ref> Ve funkci zůstal do roku 1896, kdy na vlastní žádost odešel do důchodu.<ref name="Svet1897" /> Podle jiného zdroje vedl školu až do roku 1897.<ref name="Biographien"/>

Byl aktivní i v politice. V roce 1877<ref name="ZlPha1897" /> (podle jiného zdroje roku 1876) nastoupil do [[Český zemský sněm|Českého zemského sněmu]] a setrval v něm do roku 1881. Po [[Volby do Říšské rady 1879|volbách do Říšské rady roku 1879]] získal i mandát v [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské radě]] (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval [[Kurie (volby)|kurii]] venkovských obcí, obvod Chrudim, Nasavrky, Hlinsko, Pardubice atd. Poslanecký slib složil 10. prosince 1880 a v parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do roku 1885.<ref name="ZlPha1897" /><ref name="alex.onb.ac.at">Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.</ref><ref name=ZlPha1897 /> Byl přítelem [[František Ladislav Rieger|Františka Ladislava Riegra]] a členem [[Národní strana (1848)|Národní (staročeské) strany]].<ref>{{Citace elektronické monografie

Gabler během života napsal množství článků do časopisů. Vedle již zmiňovaných to byl od roku 1867 ''[[Světozor]]'', kam přispěl například reportáží z cesty do [[Brixen]]u k domku Karla Havlíčka<ref name="SvetBrix">{{Citace periodika | příjmení = Gabler| jméno = Vilém | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Do Brixenu | periodikum = Světozor | odkaz na periodikum = Světozor | rok = 1867 | měsíc = 8 | ročník = 1 | číslo = 7 | strany = 65–66 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8571054 | issn = }}</ref>, cestopisem ze Srbska <ref name="SvetSrb">Vycházel na pokračování počínaje {{Citace periodika | příjmení = Gabler| jméno = Vilém | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Cesta po Srbsku| periodikum = Světozor | odkaz na periodikum = Světozor | rok = 1868 | měsíc = 1 | ročník = 2 | číslo = 1 | strany = 3 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8572920 | issn = }}, dále viz [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8574332 obsah]</ref>, a životopisem [[František Alexandr Zach|Františka Alexandra Zacha]].<ref name="Svet1897" /><ref name="SvetZach">{{Citace periodika | příjmení = Gabler| jméno = Vilém | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = František Zach| periodikum = Světozor | odkaz na periodikum = Světozor | rok = 1867 | měsíc = 8 | ročník = 1 | číslo = 7 | strany = 62 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8571046 | issn = }}</ref><ref name=Svet1897 /> Publikoval také mluvnici francouzštiny a učebnici němčiny pro dívčí školu, kterou vedl.<ref name="Biographien"/> K dalším samostatným pracím patří:

* ''Časové úvahy o revoluci francouzské'' (1894)<ref name="ZlPha1897" />

Byl rovněž spolupracovníkem [[František Ladislav Rieger|Riegrova]] ''Slovníku naučného''.<ref name="ZlPha1897" /> Ve své soukromé knihovně shromáždil několik tisíc knih, které odkázal [[Národní muzeum|Museu království českého]].<ref name="Svet1897" />