Gruzínská písma: Porovnání verzí

'''Gruzínské písmo''' ([[Gruzínština|gruzínsky]]: ქართული დამწერლობა - ''Kartuli damcerloba'') je hláskové [[písmo]], které se v současné době užívá k zápisu [[Gruzínština|gruzínského jazyka]], některých dalších [[Jihokavkazské jazyky|jihokavkazských jazyků]] ([[mingrelština]], [[svanština]] a [[lazština]]) a příležitostně i [[Osetština|osetštiny]] a [[Abcházština|abcházštiny]],<ref name="omn">[http://www.omniglot.com/writing/georgian2.htm www.omniglot.com] - writing systems and languages of the world (informace o gruzínském písmu)</ref> které se však většinou zapisují upravenou [[cyrilice|cyrilicí]].

Nejstarším gruzínským písmem je '''''Asomtavruli''''' (ასომთავრული; ''Velká písmena''), známé také jako '''''Mrgvlovani''''' (მრგვლოვანი; ''Zakulacený'').<ref name="omni">[http://www.omniglot.com/writing/georgian.htm www.omniglot.com] - historická písma Asomtavruli a Nuschuri; (Simon Ager; 2008)</ref>

Jeho vznik je spojen s příchodem [[křesťanství]] na území [[Gruzie]] (do tehdejšího království [[Iberské království|Iberie]]) počátkem [[4. století]]. Gruzínští duchovní se totiž usnesli na vytvoření speciálního písma, které by umožnilo snadnější rozšíření křesťanského učení mezi prostý lid. Počátkem [[5. století]] již písmo ''Asomtavruli'' prokazatelně existovalo, protože se z té doby dochovaly nástěnné nápisy v [[betlém]]ském gruzínském kostele zbudovaným roku [[430]] a v kostele [[Bolsini Sioni]] poblíž [[Tbilisi]]. Jeho autoři jsou však neznámí. Nejvýznamnější zmínka o původu gruzínského písma se nachází v díle [[Arménie|arménského]] kronikáře a historika [[Koryun]]a z 5. století, který tvrdil, že autorem gruzínského písma byl armén [[mistr]] [[Mesrop Maštoc]], který je mimochodem autorem [[arménské písmo|arménského písma]].<ref>{{ru}} - ruský překlad [http://www.vehi.net/istoriya/armenia/korun/intro.html www.vehi.net] - Koryun, Život Maštotsův", Sh.V.Smbatyan and K.A.Melik-Oghajanyan, Moskva, 1962, stránky 15-21</ref> Někteří gruzínští vědci se ale domnívají, že písmo vytvořil už ve [[3. století]] legendární starověký iberský král [[Parnavaz I.]]. Písmo se nakonec přestalo používat v [[9. století|9.]] až [[10. století]].<ref name="omni" /> Dnes se používá už jenom výjimečně jako ozdoba nebo na obalu knih.

Současné písmo '''''Mchedruli''''' (მხედრული, ''sekulární'' nebo ''vojenské písmo'') bylo vytvořeno na základě předešlých typů v [[11. století]] a využívalo se výhradně k nenáboženským účelům. Od [[18. století]], když už chucuri přestalo vyhovovat i v náboženství, se mchedruli používá ve všech oblastech literatury<ref name="omn" />. Písmo obsahuje celkem 40 písmen, z toho sedm se dnes již nepoužívá (v tabulce vyznačeny červeně). Písmo nerozlišuje malá a velká písmena; někteří novodobí gruzínští spisovatelé [[19. století]] sice rádi přidávali jako velká písmena do svých děl písmo ''asomtavruli'', ale způsobili tím jen zmatky při čtení takových textů, takže se takováto „velká písmena“ v gruzínštině neujala.<ref name="omn" /> Místo toho Gruzínci raději napíší první písmeno ve větě trochu větší než ostatní.