Abú al-Hasan Alí ibn Muhammad al-Qalasádí: Porovnání verzí

'''Abú al-Hasan Alí ibn Muhammad al-Qalasádí''' ([[1412]] v [[Baza]], [[Španělsko]] – [[1486]] v [[Béja]], [[Tunis]]) byl arabský matematik a islámský učenec. Žil v [[Granada|Granadě]] v období před koncem španělské [[Reconquista|rekonquist]]y a zánikem posledního arabského emirátu v Jižním Španělsku.

Je znám tím, že značně ovlivnil algebraický zápis výpočtů a vytvořil podmínky pro zavedení algebraického symbolismu. Vytvořil mnoho knih o aritmetice a algebře, z nichž nejvýznamnější jsou ''al-Tabsira fi'lm al-hisab'' (arabsky لتبصير في علم الحساب - "Objasnění nauky o počtech")<ref name="MacTutor">{{MacTutor Biography|id=Al-Qalasadi|title= Abu'l Hasan ibn Ali al Qalasadi}}</ref> a ''Kašf al-mahdžúb minilm al-ghubár'' (Odhalení roušky z vědy ghubár) Ghubár v názvu je synonymum pro písemnou aritmetiku).<ref name="juškevič">Juškevič A. P.: Dějiny matematiky ve středověku, Academia, Praha 1977, str. 266 - 267</ref>

V [[Islámská matematika|islámské matematice]], al-Qalasādī udělal první kroky k vytvoření [[matematický zápis|algebraickému zápisu]]. Jeho práce vyšla dvěstě let po díle [[Ibn al-Banna|Ibn al-Banny]], který sám byl první, který se o toto pokusil od dob [[Diofantes|Diofanta]] a [[Brahmagupta|Brahmagupty]], kteří žili ve starověku.<ref name="MacTutor" />

U zápisů jeho předchůdců chyběly symboly pro [[Operace (matematika)|matematické operace]]. Jeho zápisy byly prvními, které tyto symboly měly.<ref name="Boyer">Boyer 1991, "Revival and Decline of Greek Mathematics" p. 178) "The chief difference between Diophantine syncopation and the modern algebraic notation is the lack of special symbols for operations and relations, as well as of the exponential notation."</ref> Při jejich zápisu používal nejčastěji prvních znaků pro arabská slova související s těmito početními operacemi.