První válka v Kašmíru: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m dopl. |
m uvozovky kolem identifikátoru reference, kosmetické úpravy za použití AWB |
||
Řádek 16:
| síla1 =
| síla2 =
| ztráty1 = 1 500 mrtvých<ref name="loc.gov"/><br>3 152 zraněných<ref name="lsqh">[http://164.100.24.219/rsq/quest.asp?qref=60605 Official Government of India Statement giving numbers of KIA – Parliament of India Website]</ref>
| ztráty2 = 1 500<ref name="loc.gov">[http://lcweb2.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field(DOCID+in0189) Library of Congress Country Studies]</ref> až 2 633<ref name="pakdef48">[http://www.pakdef.info/pakmilitary/army/war/48warbattlecasualties.html Battle Casualties of Azad Kashmir Regiment during 1947–1948]</ref> mrtvých<br/>4 668 zraněných<ref name="pakdef48" />
| poznámky =
}}
Řádek 23:
== Pozadí konfliktu ==
Ve dnech 14. až 15. srpna [[1947]] byla vyhlášena nezávislost [[Indie]], z velké části na tom měl podíl [[Mahátma Gándhí]]. Od roku [[1913]] nabádal Indy k [[Politika|politice]] občanské neposlušnosti a pasivní rezistence. V této politice pokračoval i po získání nezávislosti – snažil se především o nenásilné řešení konfliktu mezi [[muslim]]y a [[hinduismus|hinduisty]].
Na území [[Indie]] bylo 565 [[Knížectví|knížecích států]], jejichž vládcové se ještě před osamostatněním Indie měli rozhodnout, zda se chtějí připojit k Pákistánu či k Indii. Hinduistický [[mahárádža]] [[Hari Singh]] se dlouho nemohl rozhodnout, zda se připojit k Pákistánu (v [[Kašmír]]u žilo 65% muslimů) nebo k Indii. Sám mahárádža byl totiž Ind. Když rozdělení proběhlo, doufal, že se mu podaří udržet nezávislost Kašmíru v [[království]], kde by se sám stal [[král]]em. Pákistán a Indie požadovali [[referendum]] obyvatelstva.
Řádek 45:
27. října přistál na letišti v Šrínágaru první letoun [[Douglas DC-3|Dakota C-3]] s příslušníky 1. [[Sikhismus|sikhského]] praporu indické armády pod velením [[podplukovník]]a Raje. Tento den bylo do města přepraveno 329 [[voják]]ů zmíněného praporu. V příštích dnech vykonaly [[letoun]]y přes 100 letů a do města přemístily oddíly 161. pěší brigády.
Od tohoto dne se datuje první kašmírská válka, ve skutečnosti však ani jedna ze stran válku nevyhlásila. [[Paštunové]] se věnovali hlavně útokům proti hinduistům, dokázali však také znemožnit dodávky proudu do velké části oblasti. Boje v prvních dnech spočívaly v budování palebných pozic (hlavně na indické straně). To bylo strategicky výhodnější, kašmírská armáda byla slabá a tvořená příslušníky obou [[náboženství|náboženských]] skupin, takže docházelo k [[dezerce|dezercím]] a rozpadu armády.
Paštunové hinduisty systematicky zabíjeli, ve městečku Baramulla způsobili rozsáhlý [[masakr]]. Všechny domy byly vyrabovány, lidé, kteří neutekli, byli zabiti. Stejný osud postihl i [[klášter]] Panny Marie, ve kterém v době vpádu [[muslim]]ů bylo 14 [[Řeholnice|řádových sester]] evropského původu a několik pacientů. Všechny [[Žena|ženy]] byly [[Znásilnění|znásilněny]] a nakonec spolu s ostatními zavražděny. Klášter byl vypálen. Tato akce zdržela Paštuny v postupu a umožnila indické armádě zbudovat v Šrínágaru opevnění a připravit se odrazit muslimský útok. Muslimové byli odraženi již před Šrínágarem a byli nuceni se vrátit.
Řádek 53:
Následovala návštěva indického zástupce [[Organizace spojených národů|OSN]] s protestem na jednání Pákistánu k [[Rada bezpečnosti OSN|Radě bezpečnosti OSN]]. I přes vítězství Indie zůstalo v oblasti mnoho muslimů, kteří se s nastalou situací nechtěli smířit. Probíhaly stále menší boje a muslimové se pokoušeli rozpoutat náboženskou válku. Muslimské akce však pozastavovala zima. Rada bezpečnosti ustanovila 20.ledna [[1948]] Komisi OSN pro Indii a Pákistán, tzv. UNCIP (United Nations Commision for India and Pakistan). Komise se pokoušela konflikt vyřešit mírovou cestou, ale boje pokračovaly celou první polovinu roku 1948. Útočily obě strany – jak sikhské, tak paštunské jednotky s podporou pákistánské armády. Ta se mezitím zcela osamostatnila od britského vlivu.
30. ledna 1948 byl zavražděn Mahátma Gándhí hinduistickým extrémistou. Gándhí se rovněž snažil o neválečné urovnání konfliktu. Od tohoto okamžiku začala klesat i popularita [[Džaváharlál Néhrú|Džáváharlála Nehrúa]]. Jeho strana [[Indický národní kongres]] byla úzce spojena s aktivitami Gándhího. Po jeho smrti strana konfliktu v [[Kašmír]]u zabránit nedokázala. Pokoušela se ovšem o získání naprosté [[samostatnost]]i Indie (která přišla v roce [[1950]]), Indie byla zatím [[Commonwealth|Britským nezávislým dominiem]].
11. září [[1948]] zemřel na [[tuberkulóza|tuberkulózu]] [[Muhammad Alí Džinnáh]] a jeho strana [[Muslimská síla]] ztratila svého oblíbeného vůdce. Moc brzy převzal dosavadní [[předseda vlády]] [[Líjákát Alí Chán]], faktickou moc měl však velmi malou. V zemi se objevila [[korupce]] a zmatek. Projevily se první pokusy rozdělit Pákistán na východní a západní část, přesto se ji podařilo Alí Chánovi udržet pohromadě jako [[islám]]ský [[stát]].
| |||