Koněspřežná tramvaj v Praze: Porovnání verzí

m
uvozovky kolem identifikátoru reference, kosmetické úpravy za použití AWB
Smazaný obsah Přidaný obsah
m - duplic. slovo
G3robot (diskuse | příspěvky)
m uvozovky kolem identifikátoru reference, kosmetické úpravy za použití AWB
Řádek 2:
[[Soubor:Beer01.jpg|thumb|[[Na Příkopě|Příkopy]] kolem roku 1890.]]
[[Soubor:Konka praha.JPG|thumb|Koňka na [[Národní třída|Národní třídě]] při oslavách 130 let MHD v Praze]]
'''[[Koněspřežná tramvaj]] (Pražská tramway, pražská koňka) v [[Praha|Praze]] a přilehlých městech''' byla v provozu od roku [[1875]], v letech [[1898]] až [[1905]] byla přebudována na elektrickou a sloučena do jedné sítě s elektrickými dráhami v pražské aglomeraci.
 
== Anglo-česká tramwayová společnost ==
V roce [[1873]] založili [[Bernard Kollman]] a [[Zdeněk Kinský|Zdeněk hrabě Kinský]] [[Anglo-česká tramwayová společnost|Anglo-českou tramwayovou společnost]] a ta obdržela [[5. březen|5. března]] 1873 [[koncese|koncesi]] ke stavbě a provozování kolejové pouliční dráhy s koňským pohonem. Z důvodu hospodářské krize však záměr nakonec nebyl realizován.<ref name="crkal">Jiří Crkal ml.: ''Historie MHD, díl druhý, Pražská koňka'', [http://www.praha-klanovice.cz/upload/klanovice12_05.pdf Klánovický zpravodaj 12/2005], str. 12–13</ref>
 
== Otletova koňka ==
První trasu [[Koněspřežná dráha|koněspřežné tramvaje]] uvedl do provozu [[Belgie|belgický]] podnikatel [[Édouard Otlet]] [[23. září]] [[1875]] v 15:15 hodin (stavební povolení získal [[8. březen|8. března]] 1875). Provozovatelem sítě byla oficiálně belgická společnost [[Akciová společnost Pražské tramwaye]],<ref name="crkal" /> resp. [[Generální ředitelství Pražské tramwaye]].
 
Kolejnice koňky byly zpočátku dřevěné, jen pobité plechem, na dřevěných [[železniční pražec|pražcích]]. Tratě byly zpočátku jednokolejné s [[výhybna]]mi. V letech 1876–1883 bylo několik úseků zdvojkoleněno a bylo dostavěno několik výhyben. V té době byly také některé dřevěné kolejnice nahrazeny „vídeňským způsobem“ kovovými traverzami, na nichž byly, přišroubované ploché žlábkové kolejnice, dřevěné pražce byly přitom nahrazeny jen kovovými [[rozpona]]mi ([[rozchodka]]mi).<ref name="crkal" />
 
Linky koňky nebyly číslované, ale označovaly se barevnými čtverci nebo čtverci s barevnými výsečemi, za tmy kruhovými prosvětlovanými terči. Poslední večerní spoj byl označen modrou svítilnou. Linek bylo po dokončení celé sítě celkem šest. Jezdilo se od 6:30 do 22 hodin, základní interval byl 7 minut.<ref name="crkal" /> Průměrná cestovní rychlost byla 8 &nbsp;km/h.<ref name="iv" />
 
[[Vozovna|Vozovnu]] měla koňka nejprve v [[Karlín]]ě u dnešní křižovatky Sokolovská – Šaldova (1875, 10 vozů a 32 koní), od roku 1876 i na Smíchově (smíchovská vozovna byla roku 1883 přemístěna, resp. nahrazena novou, již zděnou vozovnou). Další vozovny pak byly na Žižkově a na vinohradské Zvonařce.<ref name="crkal" />
 
Vozy od roku 1876 dodávala firma [[Ringhoffer]], většina vozů koňky byla později přestavěna na vlečné vozy elektrické dráhy.<ref name="crkal" /> V roce 1890 měla koňská dráha 117 vlečných vozů a 528 koní.<ref name="mhdnet">[http://www.mestskadoprava.net/index.php?mod=staticpages_view&page_id=184 Historie MHD v Praze], mestskadoprava.net</ref>
 
== Tratě ==
[[Soubor:UjezdkaBrana.png|thumb|right|Trať od [[Most císaře Františka I.|Řetězového mostu]] na [[Smíchov]] procházející Novou Újezdskou branou]]
První trať, slavnostně zprovozněná [[23. září]] [[1875]] v 15:15 hodin, vedla od [[Most císaře Františka I.|řetězového mostu císaře Františka I.]] (od právě budovaného [[Národní divadlo|Národního divadla]]) do [[Karlín]]a k Invalidovně, zhruba do míst dnešní zastávky Urxova, tedy zhruba ve směru dnešní [[B (linka metra v Praze)|linky metra B]].
 
[[16. květen|16. května]] [[1876]] byla uvedena do provozu navazující trať za [[Most císaře Františka I.|Řetězovým mostem]] přes Újezd k&nbsp;[[Nádraží Praha-Smíchov|nádraží Západní dráhy]] do města [[Smíchov]]a. Řetězový most cestující přecházeli pěšky, protože se vedení dráhy přes most nepodařilo technicky vyřešit.<ref name="iv" /> Vozy z levého břehu Vltavy byly však na větší opravy přetahovány přes most i bez kolejí a opravovány v Karlíně.<ref name="iv" /> [[Palackého most]] byl sice postaven v roce 1878, ale koňka po něm propojila oba břehy Vltavy až v roce 1883.<ref name="iv">[http://www.dpp.cz/index.php?q=cs/130-let-mestske-hromadne-dopravy-v-praze-dil-iv Koňka vládne pražské dopravě], 130 let městské hromadné dopravy v Praze - díl IV., 6. 4. 2005, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s.</ref>
 
V roce [[1882]] uzavřela pražská obec s Otletovou firmou ''Smlouvu o koňskou dráhu pražskou'', která mu povolila použít další ulice pro provoz koňky. Smlouva stanovila přesné termíny pro dokončení nových tratí včetně penále za nedodržení, stanovila nájemné za užívání pozemků i další závazky obou stran. Otletova firma mohla podle smlouvy při stavbě každý den rozkopat jen takový úsek ulice, který byla schopna téhož dne i dokončit.<ref name="iv" />
 
[[28. červen|28. června]] [[1883]] byla otevřena trať od dnešního [[Praha Masarykovo nádraží|Masarykova nádraží]] Dlážděnou, Jindřišskou, Vodičkovou a Myslíkovou ulicí a přes [[Palackého most]] do města [[Smíchov]]a k Andělu. [[1. srpen|1. srpna]] [[1883]] byla prodloužena trať od Národního divadla přes [[Křižovnické náměstí]] a [[Karlův most]] na [[Malostranské náměstí]].
 
[[24. prosinec|24. prosince]] [[1883]] byl zprovozněn úsek přes Staré Město, [[31. prosinec|31. prosince]] [[1883]] celá trať, která vedla ze Žižkova (za usedlostí Bezovka, Chelčického ulice) ulicemi Chelčického, Rokycanovou, Prokopovou a Husitskou, přes Bulhar, Hybernskou ulici, [[Prašná brána|Prašnou bránu]], Celetnou ulici, přes [[Staroměstské náměstí]] a [[Mariánské náměstí]], Platnéřskou ulici na [[Křižovnické náměstí]].<ref name=zi"crkal" /> <ref name="iv" /> <ref name=crkal"zi" /> Roku 1893 byla na Žižkově prodloužena až na místo dnešní křižovatky na Olšanském náměstí<ref name="zi"> Pražský dopravní zeměpis III, 38. část, Žižkov, [http://www.metroweb.cz/dp-kontakt/2004/06_2004.pdf DP kontakt 6/2004], Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., str. 22 </ref> a v roce 1895 byla zrušena nepoužívaná část trati v Táboritské a Vratislavově ulici.
 
Roku [[1883]] již dosáhla délka všech tratí 19,43&nbsp;[[kilometr]]u.{{Doplňte zdroj}} [[20. květen|20. května]] [[1884]] byl zprovozněn úsek Můstek – Václavské náměstí – Mezibranská – Tylovo náměstí – Nuselské schody (nynější konečná Zvonařka). [[25. červen|25. června]] [[1884]] začal provoz i v úseku Josefské náměstí (dnešní náměstí Republiky) – Marinkova továrna (v Holešovicích u dnešního Veletržního paláce), [[21. březen|21. března]] [[1885]] prodloužený do stanice Stromovka a [[5. duben|5. dubna]] [[1885]] sezonně do [[Královská obora|Královské obory]].<ref name="crkal" /> V roce 1885 tak kompletní síť koňky měřila 18,875 &nbsp;km.<ref name="crkal" />
 
V průběhu října a listopadu 1897 byl ve výluce [[most císaře Františka Josefa]]. Spojení Újezdu s Malostranským náměstím dlouho nebylo možné, protože Karmelitská ulice byla v místě před vyústěním do náměstí (dům U klíčů) příliš úzká. Teprve v roce 1900 byl učiněn průlom, a ačkoliv trať byla budována již pro elektrický provoz, provizorně zde ještě nějaký čas jezdila koňka.<ref name="senat">[http://www.senat.cz/tmp_sqw/3ec20001.DOC Tramvaj ve Valdštejnské ulici?], Bohumil Dušek, kancelář Senátu PČR</ref>
 
== Linky ==
Linky odpovídaly stavebním tratím, pouze mezi Andělem a Smíchovským nádražím byly od [[16. srpen|16. srpna]] [[1883]] dvě linky v souběhu, v roce 1891 jezdily linky v souběhu k výstavišti.
 
Linky nebyly číslované, ale rozlišovaly se barevným symbolem ve speciálním kruhovém reflektoru, barvou tabule s názvem konečné a barvou jízdenek. Nejstarší dvě linky měly atypické označení: nejstarší linka prostý bílý reflektor, její pokračování za řekou bílý reflektor s červeným křížem. Další linky měly terčík čtvrcený do bílo-barevných výsečí, které rozlišovaly žlutou, černou, červenou a zelenou linku.<ref>[http://vetinari.wz.cz/ Historie pražské městské hromadné dopravy] (vetinari.wz.cz)</ref> <ref>František Adolf Borovský: ''Řivnáčův průvodce po Praze a okolí'', Praha 1885, druhé vydání Nakl. Baset, Praha 2002, ISBN 80-86223-34-5</ref>
 
=== Linka Karlín – Staré Město (– Malá Strana) ===
Prostý bílý reflektor, bílé směrové tabule, bílé jízdenky.
 
Od [[23. září]] [[1875]] z Karlína k Národnímu divadlu. [[1. srpen|1. srpna]] [[1883]] byla prodloužena na Malostranské náměstí. [[31. prosinec|31. prosince]] [[1883]] byla zkrácena na Křižovnické náměstí a v úseku na Karlově mostě ji nahradila černá žižkovská linka, ale od [[12. březen|12. března]] [[1885]] se linky prohodily do původního stavu. [[4. září]] [[1890]] byla část Karlova mostu stržena povodní, 19. listopadu 1892 byl provoz koňky obnoven. Od 28. září 1899 byla linka rozdělena na dvě linky, první v trase Národní divadlo – Malá Strana a druhá s trasou Josefské náměstí – Invalidovna, mezi nimi již byla zavedena elektrická tramvaj. Od 7. října 1899 byla karlínská větev připojena k červené lince. Od 28. října 1901 zkrácena do trasy Křižovnické náměstí – Karlův most – Malá Strana. 13. května 1905 provoz této poslední linky pražské koňky definitivně ukončen.
 
KARLÍN, Invalidovna – Karlín, Karlova ulice – Karlín, Jungmannovy sady – Karlín, Viadukt – Poříčí – Jízdecká ulice – Josefské náměstí – Prašná brána – Na Můstku – Platýz – Mikulandská ulice – Národní divadlo – Františkovo nábřeží – Křižovnické náměstí – Karlův most – MALOSTRANSKÉ NÁMĚSTÍ
Řádek 49:
[[28. červen|28. června]] [[1883]] začala být rozlišována červeným křížem. Bílé směrové tabule, modré jízdenky.
 
Od [[16. květen|16. května]] [[1876]] od Újezda k Andělu, [[16. srpen|16. srpna]] [[1883]] prodloužena k smíchovskému nádraží souběžně se „žlutou“ linkou. Od 1. října 1897 byla tato linka v provozu pouze v neděli v návaznosti na vlaky, její dopravní úlohu převzala nová linka se svislým pruhem. Od 16. září 1898 byla linka se svislým pruhem opět zrušena, linka s červeným křížem byla obnovena celotýdenně, avšak opět jen v trase od Újezda k Andělu. Od 22. prosince 1900 byla prodloužena na Malostranské náměstí, namísto bílým reflektorem s červeným křížem značena nově zeleným reflektorem. Od 17. června 1901 zrušena a nahrazena elektrickou tramvají.
 
MALÁ STRANA, Chotkova ulice – U hradu – Smíchov, Kostelní náměstí – Smíchov, Austrie – SMÍCHOV, Plzeňská – SMÍCHOV, Nádraží Západní dráhy
 
=== Linka Nové Město – Smíchovské nádraží (žlutá) ===
Žluté výseče na terčíku, tabule i jízdenky.
 
V provozu od [[28. červen|28. června]] [[1883]]. Od roku 1895 prodloužena do trasy Poříčí - Havlíčkova ulice - Dlažební ulice, od 1. května do konce června 1897 do úseku Havlíčkova – Poříčí zajížděla jen část spojů, od 15. června 1898 byla linka zkrácena do Havlíčkovy ulice. Od 1. října 1897 byla linka ve většině trasy posílena souběžnou linkou se svislým černým pruhem. Od 16. září 1898 byla linka se svislým pruhem zrušena a linka se žlutými výsečemi opět prodloužena až do stanice Poříčí. Od 1. června 1900 prodloužena na Těšnov. Od 18. prosince 1900 byla celá linka zrušena a nahrazena elektrickou tramvají.
 
NOVÉ MĚSTO, Jízdecká ulice – Dlažební ulice – Jindřišská věž – Václavské náměstí – Vyšší dívčí škola – U Myslíků – Myslíkova ulice – Palackého nábřeží – Palackého most – Smíchov, Plzeňská třída – Smíchov, Vltavská ulice – SMÍCHOV, Nádraží Západní dráhy
 
=== Linka Křižovnické náměstí – Žižkov (černá) ===
Černé výseče na terčíku, černé tabule (později červené), černé jízdenky.
 
Od [[24. prosinec|24. prosince]] [[1883]] v trase Nové Město, Modrá hvězda – Staroměstské náměstí – Křižovnické náměstí.
 
Od [[31. prosinec|31. prosince]] [[1883]] z Malostranského náměstí za Bezovku. V úseku na Karlově mostě tato linka nahradila karlínskou, která byla zkrácena na Křižovnické náměstí, ale od [[12. březen|12. března]] [[1885]] se linky prohodily do původního stavu. Roku 1893 na Žižkově prodloužená blokovou smyčkou do stanice Olšany na dnešním Olšanském náměstí. Od 1. května 1897 do konce února 1898 v úseku Křižovnické náměstí – Prašná brána jezdila jen část spojů. Od 26. srpna 1901 zkrácena do trasy Olšany – U Bulhara, ve zbylém úseku, ale i v trase souběžnou ulicí z Olšan zavedena elektrická tramvaj. Od 28. října 1901 linka koňky zrušena.
 
ŽIŽKOV, Olšany – Žižkov, Za Bezovkou – Žižkov, U Bezovky – Žižkov, Vítkova ulice – Žižkov, Husova ulice – Žižkov, Viadukt dráhy císaře Františka Josefa – Hyberňácká ulice – Dlažební ulice – Prašná brána – Ovocný trh – Staroměstské náměstí – Mariánské náměstí – STARÉ MĚSTO, Křižovnické náměstí.
 
=== Linka Můstek – Nuselské schody (červená) ===
Červené výseče na terčíku, tabule i jízdenky.
 
Od [[20. květen|20. května]] [[1884]]. Od roku 1891 byla část spojů linky prodloužena do Královské obory souběžně s pravidelnými linkami, od ledna 1895 začala červená linka částečně nahrazovat souběžnou zelenou linku. Prodloužené spoje mimo letní období končily ve stanici Stromovka. Od 1. října 1897 do 14. června 1898 byla linka ve větší části trasy ve špičkách posílena novou linkou bez označení. Od 15. června 1898 část spojů nezajížděla na Vinohradech až na konečnou, ale končila v zastávce Havlíčkova třída. Od 28. září 1898 všechny spoje jezdily v trase Josefské náměstí – Nuselské schody. Od 28. září 1899 zkrácena do trasy Na Můstku – Nuselské schody, ve zbylém úseku zavedena elektrická tramvaj. Od 7. října 1899 byla linka prodloužena přes Josefské náměstí do Karlína k Invalidovně namísto zrušené větve původní karlínské linky koňky, mezi Můstkem a Josefským náměstím tedy byla koňka v souběhu s elektrickou tramvají. 14. května 1900 je zkrácena do trasy Museum – Nuselské schody, po délce Václavského náměstí byla nahrazena elektrickou tramvají. Od 23. června 1900 byla zrušena a v celé délce nahrazena elektrickou tramvají.
 
NA MŮSTKU (U ŠPINKŮ) – Václavské náměstí – Marianská ulice – Mezibranská ulice – Královské Vinohrady, Havlíčkova třída – Královské Vinohrady, Erbenova ulice – KRÁLOVSKÉ VINOHRADY, Nuselské schody
Řádek 79:
Zelené výseče na terčíku, tabule i jízdenky.
 
Od [[25. červen|25. června]] [[1884]] k Marinkově továrně, [[21. březen|21. března]] [[1885]] prodloužená do stanice Stromovka a [[5. duben|5. dubna]] [[1885]] sezonně do [[Královská obora|Královské obory]] (mimo letní období končí ve stanici Stromovka). Od ledna 1895 do konce dubna 1897 jezdila jen občas, v některých obdobích byla nahrazována souběžnou červenou linkou. Od 15. června 1898 do 27. září 1898 vybrané spoje prodlouženy k Národnímu divadlu. Od 28. září 1898 linka v provozu jen občasně v souběhu s nově zavedenou elektrickou tramvají, od 18. října 1898 je trvale zrušena.
 
JOSEFSKÉ NÁMĚSTÍ – Klimentská ulice – Most císaře Františka Josefa – Belcrediho silnice – U hřbitova – U Vendlerovy továrny – U Martinkovy továrny – STROMOVKA – KRÁLOVSKÁ OBORA
 
=== Dočasná posilová linka Národní divadlo – Můstek – Muzeum – Vinohrady ===
Bez zvláštního označení.
 
Od 1. října 1897 do 14. června 1898, jen ve špičkách. Trasa z větší části kopírovala červenou linku.
 
NÁRODNÍ DIVADLO - Na Můstku - Václavské náměstí - Museum - Mezibranská ulice - KRÁLOVSKÉ VINOHRADY, Havlíčkova třída (uvedeny jen vybrané zastávky)
 
=== Linka Újezd – Havlíčkova (svislý pruh) ===
Označení tmavým svislým pruhem.
 
Zavedena od 1. října 1897, na Malé Straně nahradila linku s červeným křížem, zbytek trasy téměř shodný se žlutou linkou. Od 16 září 1898 linka zrušena.
 
MALÁ STRANA, Chotkova ulice – Smíchov, Plzeňská třída – Palackého nábřeží – Myslíkova ulice – Václavské náměstí – Dlažební ulice – NOVÉ MĚSTO, Havlíčkova ulice.
 
== Elektrizace ==
Otletova Pražská tramway byla městem kritizována za zhoršující se stav infrastruktury a postupně se společnost zapletla do řady [[soudní proces|soudních procesů]] s městem, řešila se například přednostní práva na stavbu tratí. Elektrické podniky nakonec celou síť [[27. červen|27. června]] [[1898]]<ref name="crkal" /> (nebo 30. června<ref name="mhdnet" />) odkoupily a převzatou koňku v období do roku [[1901]] (s výjimkou [[Karlův most|Karlova mostu]]) postupně přebudovaly na elektrickou tramvaj.
 
Elektrizace probíhala v tomto pořadí: <ref name="bilekII">[http://tram.rusign.com/cz/pr-tr-2.htm Tramvaje v Praze 1875–1999, II. epocha - Ve jménu elektřiny (1891–1925)], Český dopravní server, Richard Bílek, 2001</ref>
* 8. září 1898 Josefské náměstí – Královská obora <ref name="bilekII" /> <ref name="crkal2">Jiří Crkal: Historie MHD v Praze, Elektrické podniky královského hlavního města Prahy, díl první, [http://www.praha-klanovice.cz/upload/klanovice7-8_06done.pdf Klánovický zpravodaj, č. 7–8/2006], str. 6–7 </ref>
* 28. září 1899 Josefské náměstí – Můstek – Národní divadlo <ref name="bilekII" /> <ref name="ndkn">[http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2007072801 Trať Národní divadlo-Karlovo náměstí], prazsketramvaje.cz</ref>
* 14. května 1900 Josefské náměstí – Karlín <ref name="pdz12">[http://dp-kontakt.xf.cz/zemepis.htm Pražský dopravní zeměpis, vybrané části]</ref> <ref>[http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2006041632 Trať Balabenka – Palmovka – Těšnov], web Pražské tramvaje
</ref>
* 14. května 1900 Můstek – Muzeum <ref name="bilekII" />
* 23. června 1900 Muzeum – Nuselské schody,<ref name="bilekII" /> současně byla trať na konci přeložena a prodloužena pod [[Nuselské schody]] <ref name="pdz12" />
* 18. prosince 1900 Státní nádraží – Lazarská – Palackého náměstí – Smíchovské nádraží.<ref name="bilekII" /> Současně byly propojeny dosavadní koňská a elektrická dráha u křižovatky Spálená-Lazarská-Myslíkova <ref name="ndkn" /> <ref name="pdz12" />
* 17. června 1901 Újezd – Anděl, současně se zprovozněním nového [[most Legií|mostu Legií]].<ref name="pdz12" />
* 26. srpna 1901 Křižovnické náměstí – Staroměstské náměstí – Prašná brána – Bulhar.<ref name="bilekII" />
* 28. října 1901 Křižovnické náměstí – Národní divadlo <ref name="bilekII" /> <ref name="ndkn" />
* 28. října 1901 Bulhar – Olšanské náměstí (část trati přeložena) <ref name="bilekII" />
* 28. září 1905 Křižovnické náměstí – Malostranské náměstí <ref name="bilekII" />
 
Poslední pravidelná jízda koňské tramvaje v Praze se konala [[12. květen|12. května]] [[1905]],<ref name="senat" /> poslední spoj vyjel v 18 hodin z Křižovnického náměstí.<ref name="crkal2" />
Úsek trati na [[Karlův most|Karlově mostě]] byl v září 1905 elektrizován jako poslední, a to pomocí tzv. spodního přívodu elektrického proudu, který již předtím Křižík odzkoušel [[Elektrická dráha na Letné|na Letné]]. Systém byl sice na svou dobu velmi moderní, ale také velmi poruchový, a&nbsp;v&nbsp;provozu tak vydržel pouhé tři roky a pak byl od 1. května 1908 nahrazen autobusovou linkou, která také dlouho nevydržela.
 
138 738

editací