Fotografie aktu: Porovnání verzí

'''Fotografie aktu''' je umělecký fotografický směr, jehož tématem je zobrazení zcela nahého ([[akt (výtvarné umění)|akt]]) nebo částečně odhaleného [[Lidské tělo|lidského těla]] (poloakt). Vychází z [[malířství|malby]]. Akt (fotografický anebo jiný) je sám o sobě zdrojem estetického zážitku pro vzdělaného diváka, ale také pomůckou pro všechny ostatní diváky, jak usměrnit vztahy k nahému tělu od vulgární [[Sexualita|sexuality]] k estetické reakci. Akt by měl ukázat, jak tělo opravdu vypadá z estetického hlediska, a přiblížit rozdíl mezi nahým tělem ve skutečnosti a jeho obrazem v umění.<ref name="smok">Akt vo fotografii, [[Ján Šmok]], vydavatelství Osveta, 1986</ref>

Pionýrem fotografie aktu byl [[Eadweard Muybridge]] (1830 - 1904), který studoval a dokumentoval [[chronofotografie|pohyb]] ženského i mužského těla a na vědecké bázi spolupracoval s lékaři a fyziology. Průkopníci fotografie aktu zpočátku zobrazovali nahé tělo tak, jak bylo obvyklé v malířství. Například francouzský fotograf [[Félix-Jacques Moulin]] (1802 - 1875) nebo [[Henry Peach Robinson]], který ke svým fotografickým kompozicím dělal nejdříve kreslené náčrtky. Podle nich fotografoval postavy, které vystřihoval a lepil na vhodné pozadí. Celek pak znovu fotografoval.

Mnoho pozdějších novodobých fotografů, jako například [[Edward Weston]], [[Ruth Bernhard]] a [[Jerry Avenaim]], dávali přednost zobrazení linií a křivek těla jako umělecké vyjádření. Snažili se tak vytvořit definici ''erotického umění'' jako opozici k [[erotika|erotice]] a [[pornografie|pornografii]].

* [[Bruno Braquehais]] (1823-1875) se na počátku své tvorby věnoval především portrétům a snímkům ženských aktů,<ref name="commune76">[http://www.communes76.com/celeb1.php?num=28 BRUNO BRAQUEHAIS (1823-1875)]. Commune76.com. Retrieved: 15. února 2012. {{Fr}}</ref> řadu z nich kolorovala jeho žena Laure. Někteří umělečtí kritici poukázali na to, že mnoho z jeho fotografií je přeplněno „rušivými předměty“ (například ''Studie aktu s [[Venuše Mélská|Mélskou Venuší]]''), což způsobuje izolaci modelky.<ref name="hannavy">Frédérique Taubenhaus, John Hannavy (ed.), ''[http://books.google.com/books?id=PJ8DHBay4_EC&pg=PA202&dq=%22Bruno+Braquehais%22+born+dieppe&hl=en&sa=X&ei=gpA1T7eCI4jY0QGwpvTkAg&ved=0CEAQ6AEwAA#v=onepage&q=%22Bruno%20Braquehais%22%20born%20dieppe&f=false Encyclopedia of Nineteenth-Century Photography]'', Vol. 1 (Routledge, 2007), str. 201–202.</ref> V roce 1852 si Braquehais otevřel vlastní ateliér na [[Rue de Richelieu]] v Paříži a v roce 1863 otevřel nové studio s názvem ''Paris Photography'' na [[Boulevard des Italiens]]. Jeho díla byla v roce 1864 vystavena na [[Société française de photographie]] a také na [[Světová výstava 1867|Světové výstavě v roce 1867]].<ref name="hannavy" />

* [[Léopold Reutlinger]] (1863-1937) zdědil dobře postavenou klientelu a zapracované fotografické studio, produkoval velké množství obrazů umělců, hereček nebo divadelních hvězd. Své kabinetní fotografie označoval na horním okraji nápisem REUTLINGER a podpisem na rubové straně. Jeho fotografie se často objevovaly v publikacích a vydával také pohlednice, které [[kolorování|ručně koloroval]].<ref name="luminous">http://www.luminous-lint.com/app/vexhibit/_THEME_Portrait_19thc_Opera_01/2/0/0/</ref>

* [[René Le Bègue (fotograf)|René Le Bègue]] (1857-1914) fotografoval ženské postavy a akty, byl příznivcem piktorialismu.

* [[Félix-Jacques Moulin]] V roce 1849 otevřel fotograf Moulin vlastní obchod na Faubourg-Montmartre v Paříži a začal pořizovat [[daguerrotypie]] mladých dívek ve věku od 14. do 16. let. V roce 1851 byly Moulinovi jeho práce zabaveny a on byl odsouzen na jeden měsíc vězení za "obscénní" charakter jeho snímků - "tak obscénních, že i vyslovení jejich titulů (...) by bylo spáchání obscénnosti".<ref> podle soudního archivu http://www.metmuseum.org/Works_Of_Art/viewOne.asp?dep=19&viewMode=0&item=1997.382.46</ref> Po svém propuštění pokračoval Moulin ve své činnosti více diskrétně. Učil fotografii, prodával fotografické vybavení a měl ve svém obchodě zadní dveře, aby se vyhnul dalším právním problémům...

* [[Jean-Marie Cañellas]]

* [[Marcelin Flandrin]] (1889 Annaba, Alžírsko - 1957 Casablanca, Maroko) byl francouzský fotograf, autor celé řady aktů s orientální tématikou, které pořídil v Maroku.<ref name="ouarzazate">http://www.ouarzazate-1928-1956.com/photographes-reconnus/flandrin.html</ref> Podobně také pracovali [[Charles Naudet]] nebo v Casablance [[F. Viala]].

* [[Trude Fleischmann]] (1895-1990) byla rakousko - americká fotografka, která V letech 1913 – 1916 získala vzdělání na Grafickém ústavu ve [[Vídeň|Vídni]]. Po krátké praxi u [[Madame d’Ora]] se zdokonalovala v ateliéru [[Hermann Schieberth|Hermanna Schiebertha]] (1876-1948). Roku [[1920]] si otevřela vlastní ateliér blízko vídeňské radnice. Rychle se stala jednou z nejžádanějších vídeňských portrétních fotografek. V jejím ateliéru se nechávaly fotografovat četné známé osobnosti ze společnosti, umění či kultury. Vznikaly zde i fotografie tance či akty. Proslavila se akty tanečnice [[Claire Bauroff]], které byly považovány za skandální. Fotografie Fleischmannové vycházely ve všech běžných časopisech, jako například [[Berliner Illustrirte Zeitung]], [[Die Bühne]], [[Die Dame]], [[Moderne Welt]], [[Wiener Bilder]], [[Wiener Magazin]] a [[Wiener Mode]]. Po připojení [[Rakousko|Rakouska]] k [[Německo|Německu]] se jí v září [[1938]] podařilo uprchnout s pomocí americké fotografky [[Marion Post Wolcott]], s jejíž sestrou studovala ve Vídni. Nejprve odešla do [[Paříž|Paříže]]e, později do [[Londýn|Londýna]]a a nakonec do [[New York|New Yorku]]u. Roku [[1940]] si otevřela fotostudio na Manhattanu. O dva roky později obdržela americké občanství a i ve své nové vlasti fotografovala známé umělce a intelektuály, mezi nimi byli například [[Richard Coudenhove-Kalergi]], [[Albert Einstein]], [[Otto von Habsburg]], [[Oskar Kokoschka]], [[Lotte Lehmann]] a [[Arturo Toscanini]]. Fotografii se věnovala až do roku 1969.

* [[Herbert Tobias]] (1924-1982) se jako módní fotograf proslavil v padesátých letech. Zvlášť umělecky cenné jsou jeho portréty, ruské snímky z [[druhá světová válka|druhé světové války]] a jeho fotografie mužů s [[homosexualita|homosexuální]] tematikou. V roce 1948 se seznámil s civilním zaměstnancem americké armády a zamiloval se do něj. Odešli spolu do [[Paříž|Paříže]]e. Ve francouzském hlavním městě potkal Tobias známého německého fotografa [[Willy Maywald|Willyho Maywalda]], pro kterého pracoval jako retušér, a ten mu poskytl první kontakty do světa módy. Roku 1953 vyšly první Tobiasovy práce v časopisu [[Vogue]]. Ve stejném roce vystoupil proti razii v pařížské homosexuální scéně, byl vykázán z [[Francie]] a vrátil se do [[Heidelberg|Heidelbergu]]u. Od října 1953 vycházely jeho snímky v německých časopisech a o měsíc později vyhrál mezi 18000 účastníky první místo v soutěži o titulní snímek ''Frankfurter Illustrierten Zeitung''. Přestěhoval se do [[Berlín|Berlína]]a a tam se také konala v listopadu 1954 jeho první samostatná výstava. Díky zveřejňování svých snímků v mnoha renomovaných časopisech se stal od roku 1956 známým v německé módní branži. Jeho kontakty do světa módy a filmu vedly v dalších letech ke vzniku mnoha portrétů, např. [[Hildegard Knef]], [[Zarah Leander]], [[Valeska Gert]], [[Amanda Lear]], [[Klaus Kinski]], [[Tatjana Gsovsky]], [[Jean-Pierre Ponnelle]], [[Andreas Baader]]. Od roku 1960 se stále obtížněji podřizoval disciplíně módního světa, a proto vznikalo stále méně prací.

* [[Lucien Clergue]] (14. srpna, 1934 Arles, Francie)

* [[Yuri Dojč]] (*1946) je [[slovensko]]-kanadský umělecký fotograf, jehož práce zahrnují kromě jiných černobílé [[fotografie aktu|akty]], portréty kanadských veteránů z období [[Druhá světová válka|2. světové války]] a projekty ''American Dreams'', ''Marble Woman'' nebo ''Last Folio''.<ref name="LastFolio1">{{cite web|url=http://www.newyorer.com/online/blogs/books/2011/03/hanishar-or-what-remains.html | last=LEVEY | first=Gregory | title=New Yorker Book Bench: Hanishar, Or What Remains | year=2011 | publisher=NewYorker.com}}</ref>

* [[Sam Haskins]] (1926-2009 Austrálie)

* [[Zdeněk Lhoták]] (1949) se ve své volné fotografické tvorbě zaměřuje na lidské tělo formou autoportrétů v černobílé i barevné škále. Jeho fotografie relativizují pojmy krásy a ošklivosti i ženské a mužské symboliky. V jeho instalacích lze najít humor, parodii i ironickou sebereflexi. Ve svém neuzavřeném cyklu "Autoportrétů" se od roku 1989 ve stále jednodušší formě, zabývá detaily vlastního těla, které se od roku 2000 posunuly z černobílé do barevné škály. V rámci tohoto cyklu v poslední době instaluje do reálných interiérů fotografie figur v životní velikosti adjustované na plechu. Snímky jsou výtvarně stylizované a jejich znakem je abstraktnost, často není zřejmé, o jakou část těla se jedná.<ref name="pacovska">{{Citace elektronické monografie

Zobrazování nahého těla nemá jen výtvarnou problematiku, ale také právní podle trestního zákona (viz [[model release]]).

* {{de}} [http://www.aktgalerie.de/ Aktgalerie.de - Erotische Aktfotografie, zahlreiche Aussteller verschiedenster Stilrichtungen]