Starý paleolit: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Reaperbot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů
G3robot (diskuse | příspěvky)
m uvozovky kolem identifikátoru reference, kosmetické úpravy za použití AWB
Řádek 3:
 
'''Starý paleolit''' je období pravěku datované přibližně mezi 1 000 000 až 300 000 lety před současností. Na jeho přelomu s [[nejstarší paleolit|nejstarším paleotitem]] se lidská společnost rozšířila z [[Afrika|Afriky]] do [[Asie]] a [[Evropa|Evropy]], včetně území dnešní ČR - Bečov, Přezletice, Beroun, Stránská skála.
Nositelem této kultury byl v tomto období [[Homo erectus|člověk vzpřímený]] a [[Homo heidelbergensis]]. Starý paleolit v [[Geologický čas|geologické datování]] spadá do epochy [[Pleistocén|pleistocénupleistocén]]u, respektive do středního pleistocénu - do stupňů Günz/Mindel, Mindel, Mindel/Riss . V jeho mladší fázi došlo k ochlazení v důsledku ledové doby [[mindel]] (500 000/340 000 př. n. l.), v tomto období sahal Skandinávský ledovec až do střední Evropy. V jeho [[Moréna|morénách]] se nacházel pazourek na výrobu nástrojů.
 
Lidské pozůstatky z tohoto období jsou nacházeny v celé Evropě. Přítomnost člověka vzpřímeného je v České republice doložena nálezy nástrojů v [[Praha-Sedlec|Praze-Sedlci]], v [[Přezletice u Prahy|Přezleticích u Prahy]] a na [[Stránská skála|Stránské skále]] (u Brna). Nálezy nástrojů jsou v tomto období hojnější.
 
Nejstarší lokality v Evropě se nacházejí ve Španělsku - Orce<ref name="Orce">O. Oms, J. M. Parés, B. Martínez-Navarro, J. Agustí, I. Toro ,A. Turq, G.Martínez-Fernández: Early human occupation of Western Europe: Paleomagnetic dates for two paleolithic sites in Spain. [http://www.pnas.org/content/97/19/10666.long Dostupné online.]</ref>, v krasové oblasti [[Atapuerca]] - Sima del Elefante <ref name="Sima del Elefante"> [http://archaeology.about.com/od/shthroughsiterms/qt/Sima-Del-Elefante-Spain.htm], Sima del Elefante</ref>, Gran Dolina nebo Sima de los Huesos.
 
Vedle starších valounových nástrojů se typickým nástrojem stává [[pěstní klín]]. Člověk vzpřímený byl mnohem šikovnější než člověk zručný. Výroba pěstních klínů se šířila z Afriky do Evropy. Dále se vyskytují [[polyedr]]y, drasadla, příčné sekáče, špičáky, otloukače a škrabadla a úplně ke konci začíná [[levalloiská technika]].
 
Nejznámější kultury pěstních klínů jsou: [[abbevillien]], již vzpomínaný [[acheuléen]] a [[micoquien]]. Ve východní [[Afrika|Africe]], [[Čína|Číně]] a jižní [[Evropa|Evropě]] se zároveň s [[acheuléen]]em prosadila drobnotvará industrie. U nás se rozlišují i místní kultury jako jsou [[Bohemién]] a [[Přezleticien]].
 
Člověk sbíral plody a lovil drobnou zvěř, ryby, ptáky a větší savce (koně, jeleny, slony, tury). Větší zvířata naopak lovila člověka. Lidé žili v tlupách na savanách a ve stepích a lesostepích v teplém a mírném pásu, ale ne v chladném. Stavěli si jednoduché příbytky.
Řádek 21:
<references />
 
{{Pahýl}}
{{Portály|Pravěk}}
 
 
{{Pahýl}}
 
[[Kategorie:Paleolit]]