Gastrula: Porovnání verzí

'''Gastrula''' je jedno ze stádií [[embryo|embryonálního]]nálního vývoje, kterým prochází vyvíjející se [[zygota|oplozené vajíčko]]. Vytváří se z [[blastula|blastuly]] (resp. z [[blastocysta|blastocysty]]) procesem nazývaným '''gastrulace'''. Gastrula má již dvě vrstvy buněk a obsahuje dutinu (tzv. [[prvostřevo]]), která se otvírá do okolního světa otvorem zvaným [[blastoporus]]. Vrstvy gastruly se postupně transformují v tzv. [[zárodečný list|zárodečné listy]] - [[entoderm]], [[ektoderm]] a [[mezoderm]]. Stadium následující po gastrule se u [[strunatci|strunatců]] někdy nazývá [[neurula]].

Zatímco před gastrulací je zárodek závislý na mateřských [[mRNA]], během ní je již schopen vlastní [[transkripce (DNA)|transkripce]].<ref name="dictionary">{{citace monografie| titul = A Dictionary of Genetics, Seventh Edition | autor = ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN | vydavatel = Oxford University Press| rok=2006}}</ref>

Závisí totiž na typu blastuly, z níž gastrula vzniká. Z coeloblastuly vzniká coelogastrula přibližně tak, jak bylo právě popsáno. Jiná situace nastává u blastul, které obsahují velké množství žloutku nebo například vůbec nejsou duté. V takových případech se uplatňují složitější procesy, při nichž se určitá populace buněk začne množit a prorůstat určitým směrem.<ref name="rocek">{{citace elektronické monografie| url=http://rocek.gli.cas.cz/Courses/courses.htm| titul= Obecná morfologie živočichů, Kapitola 3 Embryonální původ orgánových soustav a tělních dutin| datum přístupu=2009-12-11|jméno=Zbyněk |příjmení=Roček}}</ref>

Gastrulace je u člověka složitý proces, v němž se uplatňuje [[buněčná migrace]], výběrové [[buněčné dělení|dělení]] některých skupin buněk a další mechanismy. Před gastrulací vypadá [[zárodečný terčík]] lidského embrya jako placička tvořená pouhými dvěma vrstvami ([[hypoblast]]em a [[epiblast]]em). Z jedné strany přiléhá zárodečný terčík k [[amniová dutina|amniové dutině]], z druhé strany se nachází [[žloutkový vak]]. Na počátku gastrulace se ale epiblastické buňky začnou soustřeďovat v centrální části epiblastu a vytvoří zde tzv. [[primitivní proužek]]. Následně některé buňky epiblastu získávají lahvovitý tvar a prochází tzv. [[primitivní brázdička|primitivní brázdičkou]], což je podélný otvor v primitivním proužku. Ty buňky, které projdou, vytvoří (v prostoru mezi epiblastem a hypoblastem) základ pro [[Entoderm|endoderm]] a [[mezoderm]] (resp. [[mezenchym]]). Ty buňky, které neprojdou a zůstanou v epiblastu, se nadále označují jako [[ektoderm]]. Je vidět, že všechny tři [[zárodečný list|zárodečné listy]] vznikají z epiblastu a nikoliv z hypoblastu - ten je totiž zatlačen migrujícími epiblastickými buňkami, které vytváří intraembryonální endoderm.<ref name="jelinek">{{citace elektronické monografie| url=http://old.lf3.cuni.cz/histologie/materialy/doc/skripta.pdf| titul=Histologie embryologie| autor=[[Richard Jelínek]], et al| vydavatel=3. lékařská fakulta UK}}</ref>