Eli Kohen: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Radiosaltbird (diskuse | příspěvky)
m linkfix
G3robot (diskuse | příspěvky)
m uvozovky kolem identifikátoru reference, kosmetické úpravy za použití AWB
Řádek 62:
| datum přístupu = 2013-1-3
| jazyk = anglicky
}}</ref> Dostalo se mu tradičního židovského vzdělání a v mládí toužil být [[rabín]]em a učitelem. Jako dvacetiletý mladík byl v [[Káhira|Káhiře]] v lednu 1945 pohnut při soudním procesu se dvěma příslušníky židovské radikální skupiny [[Lechi]], [[Elijahu Bejt Curi|Elijahu Bejt Curim]]m a [[Elijahu Chakim|Elijahu Chakimem]]em, kteří spáchali atentát na [[antisemitismus|antisemitsky]] smýšlejícího vysokého britského komisaře [[Lord Moyne|lorda Moyna]].<ref name="save-israel">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Save Israel
| titul = Eli Cohen: Hero of Israel
Řádek 91:
| url = http://books.google.cz/books?id=0FTQQQBXHMQC&printsec=frontcover#v=onepage&q&f=false
| jazyk = anglicky
}}</ref> Téhož roku [[alija|přesídlili]] do nově vzniklého [[Izrael]]e jeho rodiče a tři bratři, podobně jako mnoho dalších židovských rodin z Egypta. Kohen však zůstal, aby koordinoval židovské a sionistické aktivity v zemi.<ref name="JVL"/> V roce 1951, kdy v Egyptě došlo k [[Egyptská revoluce (1952)|vojenskému převratu]], byl za své sionistické aktivity zatčen a vyslýchán.
 
V roce 1954 byl kontaktován izraelskou zpravodajskou službou [[Mosad]] a požádán o nápomoc agentům operujícím v Egyptě ([[Lavonova aféra|operace Susannah]]).<ref name="katz111-113">{{Citace monografie
Řádek 143:
}}</ref> Usadil se v [[Damašek|Damašku]] a několik dní po svém příjezdu se vzdal argentinského státního občanství. Během několika let se mu podařilo získat důvěru velkého počtu syrských armádních a vládních úředníků. Když se v roce 1963 strana [[Baas]] dostala k moci, byl již Kohen pevně usazený v syrské „lepší“ společnosti.
 
Do Izraele se pravidelně vracel, aby byl vyslechnut svými řídícími orgány (při reorganizaci v roce [[1964]] byla [[Jednotka 118]] jejímž byl příslušníkem, převedena z Amanu pod pravomoc [[Mosad]]u) a aby se setkal se svou manželkou a dětmi. V listopadu 1964 vyjádřil Kohen obavu ze změn, ke kterým došlo v syrské správě (šéf syrského zpravodajství plukovník Ahmed Su'edani Eliho neměl rád a nevěřil mu) a žádal o ukončení svého nasazení. Na žádost řídících důstojníků z Mosadu se ale ještě jednou do Sýrie vrátil.
 
[[File:Eli Cohen at the Golan Heights.jpg|thumb|left|Kohen (uprostřed) se svými přáteli ze syrské armády na Golanských výšinách s výhledem na Izrael]]
Řádek 167:
Kohen byl kritizován zejména za porušování pravidel konspirace. Vysílačku, s jejíž pomocí předával informace do Izraele používal příliš často (dokonce odvysílal zprávu, v níž dával najevo své zklamání z prohry izraelské fotbalové reprezentace), neměnil frekvence a dokonce vysílal stále ve stejnou dobu (8:30 ráno). Jeho vysílání bylo také neúměrně dlouhé (až devět minut), takže byl později poměrně snadno zaměřen.
 
V lednu 1965 došlo k vystupňování syrských snah o dopadení vysoce postaveného špiona. Bylo nastoleno rádiové ticho a za pomoci sovětského sledovacího zařízení a za asistence sovětských expertů pátráno po nelegálním vysílání. Tak se nakonec Kohena podařilo 24. ledna dopadnout při vysílání do Izraele. Po dopadení byl opakovaně vyslýchán a mučen.<ref name="thomas">Thomas, Gordon: ''Gideon's Spies: The Secret History of the Mossad''</ref>
 
=== Proces a poprava ===
[[File:Eli Cohen, hanged in Damascus.jpg|thumb|Oběšený Eli Kohen na šibenici v Damašku bezprostředně po popravě 18.&nbsp;května 1965]]
Dne 8.&nbsp;května 1965 Kohen stanul v soudním procesu před [[Vojenský soud|vojenským tribunálem]], který mu odepřel právního zástupce, byl shledán vinným ze [[špionáž]]e a odsouzen k [[trest smrti|trestu smrti]] bez možnosti odvolání.<ref name="jspace"/> Izraelská ministryně zahraničních věcí [[Golda Meirová]] po vynesení rozsudku zahájila mezinárodní kampaň za zmírnění Kohenova trestu. Izrael za tímto účelem Sýrii nabídl propuštění všech Syřanů vězněných v Izraeli.<ref name="comay"/> Zároveň naléhal na vlády různých států světa (včetně Sovětského svazu), aby se pokusily přimět Sýrii k přehodnocení trestu.<ref name="thomas" /> Učinili tak například papež [[Pavel VI.]] a vlády [[Francie]], [[Belgie]] či [[Kanada|Kanady]]. Navzdory tomu byl Kohen nakonec 18.&nbsp;května 1965 v Damašku veřejně popraven oběšením na náměstí Mučedníků.<ref name="hammel">{{Citace monografie
| příjmení = Hammel
| jméno = Eric