Otevřít hlavní menu

Změny

Odebrány 4 bajty, před 6 lety
m
uvozovky kolem identifikátoru reference, kosmetické úpravy za použití AWB
| podpis =
}}
'''Jaroslav Šabata''' (* [[2. listopad]]u [[1927]] [[Dolenice]] – [[14. červen|14. června]] [[2012]] [[Brno]]<ref name="idnes">{{Citace elektronického periodika | titul = Zemřel disident a politolog Jaroslav Šabata | periodikum = idnes.cz | odkaz na periodikum = iDNES.cz | datum vydání = 2012-06-14 | datum přístupu = 2012-06-14 | url = http://brno.idnes.cz/zemrel-jaroslav-sabata-07j-/brno-zpravy.aspx?c=A120614_030907_brno-zpravy_cen}}</ref>) byl [[Češi|český]] levicový [[politik]], [[filosofie|filozof]], [[psychologie|psycholog]] a [[politologie|politolog]], do roku 1969 funkcionář [[Komunistická strana Československa|KSČ]], za [[normalizace]] disident, [[Seznam mluvčích Charty 77|mluvčí Charty 77]] a politický vězeň, po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] předák [[Občanské fórum|Občanského fóra]], poslanec [[Sněmovna lidu Federálního shromáždění|Sněmovny lidu]] [[Federální shromáždění|Federálního shromáždění]] a ministr bez portfeje vlády České republiky.
 
== Biografie ==
=== Mládí a kariéra v KSČ ===
Po komunistickém převratu v únoru 1948 byl na Filozofické fakultě brněnské Masarykovy univerzity členem tzv. trojek, jež rozhodovaly o vyloučení studentů, kteří po komunistickém převratu už neměli na studiích co dělat.<ref>Luděk Navara: Dva v jednom, MF DNES 15.6.2012, str. A10</ref> <ref>Dějiny Jaroslava Šabaty (2007), režie: Vít Janeček</ref>
 
V letech [[1953]]-[[1964]] přednášel na katedře marxismu-leninismu [[Masarykova univerzita|University Jana Evangelisty Purkyně v Brně]], pak v období let [[1964]]-[[1968]] vedl katedru psychologie na Filozofické fakultě této školy. V 50. letech [[20. století]] byl aktivním stoupencem stalinistického křídla KSČ, v 60. letech [[20. století]] byl jako funkcionář [[Komunistická strana Československa|KSČ]] stoupencem jejího reformního křídla. V letech 1968-1969 zastával post tajemníka Krajského výboru KSČ pro [[Jihomoravský kraj (od roku 1960)|Jihomoravský kraj]].<ref name="rfr1">{{Citace monografie
 
=== Aktivity v disentu za normalizace ===
V roce [[1969]] byl zbaven všech funkcí a nastoupil jako betonář, později skladový dělník. Roku 1970 byl vyloučen z KSČ. Poté se stal jedním z vedoucích představitelů opozice, za což byl pronásledován a dvakrát vězněn. Na počátku 70. let se okolo něj zformovala skupina nazvaná '''Komunisté v opozici'''. Byl zatčen 20. listopadu 1971 a v létě roku 1972 odsouzen na šest a půl roku. Podmínečně se na svobodu dostal v prosinci 1976. Podepsal [[Charta 77|Chartu 77]] a v letech [[1978]] a [[1981]] byl jejím [[Seznam mluvčích Charty 77|mluvčím]]. Opětovně byl ve vězení v období říjen 1978 - prosinec 1980. Společně s [[Rudolf Battěk|Rudolfem Battěkem]] v roce 1988 inicioval vznik [[Hnutí za občanskou svobodu]].<ref name="rfr1" /><ref name="Šabata"/><ref name="Albertov">{{Citace monografie
| příjmení = Müllerová
| jméno = Alena
| strany =282
| jazyk =
}}</ref>
}}</ref><ref name="rfr1" /><ref name="Šabata"/>
 
Profesně byl k roku 1989 uváděn jako důchodce, bytem [[Brno]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.psp.cz/eknih/1986fs/tisky/t0229_00.htm
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2012-05-28}}</ref>
 
=== Návrat do politiky po roce 1989 ===
| url = http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1986/sb03-86.pdf
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2012-05-28}}</ref> V parlamentu byl zvolen v lednu 1990 do předsednictva FS a předsedal zahraničnímu výboru Sněmovny lidu.<ref name="AlbertovŠabata"/><ref name="ŠabataAlbertov"/>
 
Zastával i vládní post. V letech 1990-1992 působil jako ministr bez portfeje ve [[vláda Petra Pitharta|vládě Petra Pitharta]]. Ve funkci měl na starosti mimo jiné kontakty mezi českou a slovenskou a českou a federální vládou. Podílel se tak na diskuzích o státoprávním uspořádání. Prosazoval vstřícný postoj české vlády ke slovenským tendencím k přesunu kompetencí na národní republiky.<ref>{{Citace monografie
| strany = 591-592
| jazyk = česky
}}</ref> Po rozpadu Občanského fóra roku 1991 byl významným členem [[Občanské hnutí|Občanského hnutí]]. Od července do prosince 1992 zastával post poradce předsedy Federálního shromáždění [[Michal Kováč|Michala Kováče]].<ref name="Šabata"/><ref>{{Citace monografie
| titul = kol. aut.: Politické strany, 1938-2004
| vydavatel = Doplněk
| strany = 1670
| jazyk = česky
}}</ref><ref name="Šabata"/> Jako jeden z mála českých politiků si i v letech 1991-1992 udržel dobré vztahy s [[Vladimír Mečiar|Vladimírem Mečiarem]]. Ještě v září 1992 zorganizoval dvě schůzky mezi Kováčem a představiteli české opozice s cílem vytvořit alternativu k řízenému zániku Československa.<ref>{{Citace monografie
| titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století
| vydavatel = Vyšehrad
138 738

editací