Keratin: Porovnání verzí

'''Keratin''' (mimo vědu též '''rohovina''') je stavební [[bílkovina]] řazená mezi [[skleroprotein]]y. Keratin je nerozpustný ve [[voda|vodě]] a má vláknitou strukturu, jednotlivé [[monomer]]y mívají délku 400–644&nbsp;aminokyselin, ale větví se do polymerů o velkých rozměrech.<ref name="ency" /> Konečný tvar molekuly - [[terciární struktura|terciární strukturu]] - zajišťují [[disulfidický můstek|disulfidické můstky]]. Při rovnání vlasů teplem se právě tato přirozená struktura ztrácí a ničí se disulfidické můstky. Existují dva typy keratinů:<ref name="ency" />

Keratin patří mezi nejhojnější proteiny v [[epitelová tkáň|epiteliální tkáni]]<ref name="ency">{{citace monografie | editoři = Lennarz,W.J., Lane, M.D. | titul = ENCYCLOPEDIA OF BIOLOGICAL CHEMISTRY, FOUR-VOLUME SET, 1-4| kapitola=Keratins and the skin| autor=Pierre A. Coulombe; Kelsie M. Bernot}}</ref> a v buňkách tvoří tzv. [[intermediární filamentum|intermediární filamenta]], která se podílejí na vzniku [[cytoskelet|buněčné kostry]] (cytoskeletu). Keratin je základní složkou [[vlas]]ů, [[chlup (zoologie)|chlupů]] a vytváří se z něj také [[nehet|nehty]].

Vznik keratinu v buňkách a vznik různých (hlavně [[kůže|kožních]]) struktur bohatých na keratin se nazývá '''keratinizace''' čili '''rohovatění'''. <ref>{{citace monografie| titul=Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition|vydavatel=Oxford university press|isbn=0-19-852917-1|rok=2006| místo=New York| editoři= R. Cammack et al| strany=366}}</ref> Díky rohovatění [[pokožka (živočichové)|pokožky]] se na povrchu kůže vytváří tvrdá a odolná vrstva, která mimo jiné chrání tělo před [[Infekční onemocnění|infekcí]]. Pokud je tato vrstva zničena, člověk do 24 hodin umírá na následky [[dehydratace|ztráty tekutin]].<ref name="shimizu">{{citace monografie| jméno=Hiroshi |příjmení = Shimizu| titul=Shimizu's Textbook of Dermatology|vydavatel= Hokkaido University Press| rok=2007| strany=7-9}}</ref> V průběhu keratinizace v tzv. [[keratinocyt]]ech ve svrchní vrstvě kůže vzniká velké množství keratinů, ale také [[involukrin]]ů, [[lorikrin]]ů a mezibuněčných [[Lipidy|lipid]]ů. Rohovatějící vrstva neustále odspodu přirůstá a na vnějším povrchu pokožky se odlupuje – na vině jsou [[lipáza|lipázy]], [[proteáza|proteázy]] a [[steroid sulfatáza|steroid sulfatázy]], které rozkládají buněčný obsah i [[buněčný spoj|mezibuněčná spojení]].<ref name="shimizu" />