Hasištejn: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m též kat. Hrady v Krušných horách
G3robot (diskuse | příspěvky)
m uvozovky kolem identifikátoru reference, kosmetické úpravy za použití AWB
Řádek 1:
[[Soubor:Burg_hassensteinBurg hassenstein.jpg|thumb|Hrad Hasištejn]]
[[Hrad]] '''Hasištejn''' ([[němčina|německy]] ''Hassenstein'') leží na [[Česko|české]] straně [[Krušné hory|Krušných hor]] na Kadaňsku u královského města [[Kadaň]] nad obcí [[Místo]] v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 627 [[metr]]ů. Je jedním z nejstarších hradů severozápadních Čech, též rodištěm a sídlem významného aristokrata a humanisty [[Bohuslav Hasištejnský|Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic]].
 
== Historie ==
První písemná zmínka o královském hradu byla v [[Majestas Carolina]] z [[14. století]], přestože na tomto místě je zmiňováno opevněné místo už ve století [[12. století|dvanáctém]]. Poskytovalo ochranu obchodní cestě mezi [[Kadaň|Kadaní]] a [[německo|německým]] městem [[Zwickau]]. Pro stavbu byla vybrána oválná plocha nad prudkým svahem k údolí Prunéřovského potoka. Na nejvyšším místě byla vysoká věž s cisternou na vodu, o něco níže obytné budovy a věžovitý palác. Celý areál byl obehnán hradbami a hlubokým příkopem. Součástí hradeb byla obranná válcová věž s břitem mířícím ke vstupu do hradu.
 
[[Soubor:hassenstein ueberblick.jpg|thumb|Pohled na hrad z [[bergfrit]]u]]
Je možné, že gotický hrad zde nechal postavit sám král Václav II. Od roku [[1348]] byl hrad v držení rodu pánů ze [[Schönburg]]u. Císař a král [[Karel IV.]] jim jeho držbu roku [[1351]] prodloužil i s panstvími [[Přísečnice]] a [[Schlettau]]. V jím vydaném zákoníku Majestas Carolina jej uvádí mezi královskými hrady, které panovníci nesmí prodat a zastavit jej směli nanejvýš na 9 let. Od roku [[1392]] jej po dobytí svým vojskem vlastnil král [[Václav IV.]] a ten jej značně poškozený po roce 1418 daroval Mikulášovi z Lobkovic. Jeho vnuk, příslušník rodu Lobkoviců vzdělaný humanista Bohuslav Hasištejnský zde žil trvale od roku 1490<ref name="Sedmička">{{Citace periodika| autor = Vladimír Vacula| titul = Hasištejn. Rozhledna i bašta kumštýřů| periodikum = Mladá fronta - Sedmička Liberec a Jablonec | odkaz na periodikum = www.sedmička.cz | rok = 2010 | měsíc = srpen | ročník = II | číslo = 32
| strany = 22}}</ref>, hrad rozšířil a opatřil hradbami. Pak v něm založil jednu z největších knihoven českého království. Knihovna byla později přestěhována do Chomutova, kde roku 1598 shořela.
 
Po bitvě na Bílé hoře a během třicetileté války se majitelé měnili a stavba začala chátrat. V záznamech z roku 1622 byl hrad uváděn jako opuštěný. Na počátku 18.století zříceninu hradu nechal upravit Emanuel Karsch, postavil zde hostinec. Je na něm pamětní deska, připomínající návštěvu J.W.Goetha v roce 1810.<ref name="Tipy na výlet">{{Citace monografie
Řádek 24:
 
== Dnešní stav ==
Zachovala se velká věž, která slouží jako rozhledna, dále zbytky dvou paláců a část hradeb. Vrch je zčásti zarostlý. Přístup je nejblíže z obce Místo zhruba 1 &nbsp;km vzdálené. Pro cestující vlakem je nejlépe vystoupit na nádraží [[Prunéřov]] a 5 &nbsp;km dojít pěšky. Od motorestu Ušák sem vede modrá značka, z obce Místo žlutá.<ref name="Zříceniny hradů">{{Citace monografie
| příjmení = Autorský kolektiv
| jméno =
Řádek 44:
*[http://www.hasistejn.cz/ Stránky hradu Hasištejn]
*[http://www.hrady.cz/index.php?OID=146 Hasištejn na Hrady.cz]
 
 
{{geo cz|50|26|43|13|15|26}}