Meskalin: Porovnání verzí

Peyotl, rostlina obsahující meskalin, byl a je tradičně užíván indiány, původními obyvateli Ameriky, a to prokazatelně již před 3000–5000 lety. Halucinace považovali za cestu k porozumění světa. První zprávy o halucinogenních účincích peyotlu podal Evropanům misionář [[Fray Bernardino Sahagun]] v 16. století. Posléze se katolíci snažili užívání meskalinu vykořenit, protože to považovali za [[pohani|pohanský]] zvyk. Přesto však mezi indiány užívání peyotlu nezaniklo. Od 50. a 60. let se dostaly informace o účincích meskalinu do různých knih a došlo ke vzestupu užívání této látky např. na univerzitních [[kampus]]ech. Meskalin byl postupně zakázán, nicméně vedou se spory o tom, zda se zákaz vztahuje i na medicinální užití mezi indiány.<ref name="uxl">{{citace monografie| titul = The UXL Encyclopedia of Drugs & Addictive Substances| jméno=Barbara C. |příjmení=Bigelow| jméno2=Kathleen J. |příjmení2=Edgar| vydavatel=Thomson-Gale| isbn = 1-4144-0444-1| rok=2006}}</ref>

Neexistují oficiální lékařské důvody pro užívání meskalinu, ačkoliv probíhaly jisté vědecké studie. Jeho zneužití jakožto omamné látky je velmi vzácné i z toho důvodu, že izolace z peyotlu by byla velmi drahá. Účinná dávka je poměrně vysoká, až 0,3-0,5&nbsp;g meskalinu. Přípravky, které jsou na ulicích prodávány jako „meskalin“, většinou obsahují jen velmi málo této látky a zpravidla jsou na bázi [[fencyklidin|PCP]], [[LSD]] nebo [[MDMA]]. Peyotl však stále užívají [[Huičolové]] a [[Tarahumarové]].<ref name="uxl" />