Ostnokožci: Porovnání verzí

Ostnokožci jsou různorodí tvorové o velikosti těla od méně než 1&nbsp;cm až po různé [[hvězdice]] o velikosti přesahující 1&nbsp;m či [[sumýši|sumýše]] s rozsahem těla převyšujícím 2&nbsp;m. Tělo dospělých ostnokožců je [[radiální symetrie|paprsčitě souměrné]] (v podstatě stavěné na čísle 5). U hvězdic je tento typ tělní stavby dobře patrný, protože z prostřední části (kde je ústní otvor) vybíhá pět [[rameno|ramen]] (tzv. ambulaker, [[jednotné číslo|jedn. č.]] ''[[ambulacrum]]''). Jiní ostnokožci (např. [[sumýši]] nebo [[ježovky]]) nemají svá „ramena“ oddělena, ale při bližším pohledu na stavbu těla je pětičetné uspořádání patrné i u nich.<ref name="brusca">{{citace monografie| titul=Invertebrates| příjmení=Brusca| jméno=Richard C.| jméno2=Gary J.| příjmení2=Brusca| vydání=2| isbn=0878930973| vydavatel=Sinauer| rok=2003}}</ref> Přesto není pětičetné uspořádání dokonalé a je tedy zřejmé, že se vyvinulo až druhotně. Například ústní otvor ([[madreporit]]) se otevírá vždy trochu mimo centrum těla, v oblasti mezi kořeny dvou ramen. Tento prvek nesouměrnosti umožňuje číslovat jednotlivá ramena.<ref name="brusca" />

Uvnitř těla se nachází rozvětvená síť [[coelom]]álních kanálků – tzv. [[ambulakrální systém]], které usnadňují vnitřní koloběh látek a zároveň slouží jako [[hydraulika|hydraulický]] systém, jenž napomáhá pohybu. Původní funkce ambulakrální soustavy byla zřejmě [[trávicí soustava|trávicí]], u dnešních ostnokožců panožky slouží k pohybu, jako smyslový orgán ([[hmat]]) nebo k [[dýchání]].Oběhový systém je tvořen soustavou trubic, která kopíruje vodní kanálky, stejně tak jako nervový systém, který je decentralizovaný. Trávicí soustava je trubicovitá nebo vakovitá, ústní otvor je na spodní části těla. Z orgánů, umožňujících orientaci v prostředí, jsou vyvinuty primitivní hmatové, čichové, polohové ([[sferidium|sferidia]]) a zrakové ústroje (oční destičky rozlišující světlo a tmu). U některých ostnokožců nicméně smyslové orgány zcela chybějí.