Olympiakos Pireus (fotbal): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot odstranil interwiki, které je na Wikidatech: ar, pt; kosmetické úpravy |
m uvozovky kolem identifikátoru reference, kosmetické úpravy za použití AWB |
||
Řádek 57:
'''Olympiakos FC''' ([[Řečtina|Řecky]]: ΠΑΕ Ολυμπιακός), obecně známý také jako '''''Olympiakos Pireus''''' nebo celým jménem ''Olympiakos Syndesmos Filathlon Peiraios'' ([[Řečtina|Řecky]]: Oλυμπιακός Σύνδεσμος Φιλάθλων Πειραιώς, [[Čeština|Česky]]: Olympiakos klub fanoušků z Pirea) je profesionální [[Řecko|řecký]] [[fotbal]]ový klub sídlící městě [[Pireus]], které je součásti aglomerace hlavního města [[Athény|Atény]] <ref>{{citace monografie|příjmení=National Statistical Service of Greece (Πολεοδομικό Συγκρότημα Αθηνών)|url=http://dlib.statistics.gr/Book/GRESYE_01_0002_00054.pdf|titul=Στατιστική Επετηρίδα της Ελλάδος 2002|vydavatel=National Statistical Service of Greece|jazyk='''gr'''|rok=2002|strany=54|odkaz na autora=}}</ref>. Klub tradičně působí v nejvyšší řecké soutěži zvané [[Řecká Superliga]].
Olympiakos je vůbec nejúspěšnějším řeckým klubem historie <ref>[[:en:List of football clubs in Greece by major honours won|Seznam řeckých fotbalových klubů dle počtu vítězství v hlavních domácích soutěžích z EnWiki {{en}}]]</ref>. Na kontě má již 40 mistrovských titulů, 26x triumfoval v ''Řeckém fotbalovém poháru'' a 4x v ''Řeckém Superpoháru'' <ref>[[:en:Olympiacos F.C. honours|Ocenění získaná klubem Olympiakos FC z EnWiki {{en}}]]</ref><ref name="history">{{Citace elektronické monografie|titul=Olympiacos FC HISTORY| url =http://www.olympiacos.org/en/history|jazyk = en| vydavatel = Olympiakos.org| datum vydání = | datum přístupu = 21.09.2011}}</ref>. To je více než kterýkoliv jiný řecký klub. V celoevropských soutěžích pořádaných pod hlavičkou [[UEFA]] doposud žádnou trofej nezískala. Nejlepším umístěním jsou dvě čtvrtfinále - [[Liga mistrů UEFA 1998/99]] a [[Pohár vítězů pohárů 1992/93]].
Domácím stadionem klubu je ''Karaiskakis Stadium'' v [[Pireus|Pireu]] s kapacitou více než 33 tisíc míst. Olympiakos je dle průzkumů z roku 2006 vůbec nejpopulárnějším řeckým klubem se 2,5 miliony fanoušků a v s počtem 86 000 registrovaných členů zaujímá deváté místo na světě <ref>[[:en:Popularity of Greek teams|Průzkum popularity řeckých fotbalových klubů v různých dobách z EnWiki {{en}}]]</ref>. Největším rivalem je jiný klub z [[Athény|Atén]], [[Panathinaikos FC]]. Jejich derby má v angličtině název ''Derby of the eternal enemies'' ([[Řečtina|Řecky]]: Ντέρμπι των αιωνίων αντιπάλων) a je mu přezdíváno Mother of all battles (Matka všech bitev).
Řádek 64:
=== Založení a rychlý úspěch ===
[[Soubor:Olympiakos cfp founders.jpg|thumb|left|Historický sněm zakladatelů klubu.]]
Nejslavnější [[Řecko|řecký]] klub byl založen až v roce [[1925]], tedy v době, kdy například [[SK Slavia Praha]] už slavila 32. výročí své existence. Přesněji 10. března, kdy se ''"Piraikos Podosfairikos Omilos FC"'' a ''"Piraeus Fans Club FC"'', dva amatérské kluby z [[Pireus|Pirea]], dohodli na historickém sloučení. Paradoxně první problém byl už samotný název, na kterém se členové obou táborů nemohli shodnout. Řešení nabídl ''Notis Kamberos'', který se upínal k myšlenkám [[Olympijské hry|Olympismu]], jeho sportovní síle, étosu, ušlechtilé rivalitě a nakonec i samotné Olympijské myšlence, proto '''''Olympiakos'''''.<ref name="history" /> Ústředním symbolem nově vzniklého loga byl profil olympionika.
Vedení klubu se ujala prosperující rodina ''Andrianopoulos'', která v přístavu provozovala obchodní činnost. Bratři Yannis, Dinos, Giorgos, Vassilis a Leonidas za klub nastupovali a dovedli klub na cestu znamenající slávu. Úspěch se dostavil velmi rychle, krátce po založení, kdy se klub stal mistrem oblasti [[Pireus|Pirea]]. Toto dokázal v letech 1925, 1926 a 1927. Legendární bratrská pětice poutala velkou pozornost a fanouškovská základna, složená převážně z dělnické třídy, se brzy rozrostla.<ref name="history" />
V roce [[1926]] byla založena řecká fotbalová federace a pro sezonu 1927/28 se konalo první celořecké fotbalové mistrovství. Účastnili se ho mistři místních lig EPSA ([[Athény]]), EPSP (Piraeus) a EPSM ([[Soluň]]). Olympiakos mezi nimi nebyl a titul získal [[Aris Soluň]]. V následující sezoně ne mistrovství kvůli sporům s klubů s fotbalovou federací nekonalo, ale v sezoně 1929/30 se ho uř účastnil i Olympiakos, který skončil na posledním, třetím místě. V sezoně 1930/31, při oficiálním čtvrtém (ve skutečnosti třetím) mistrovství už slavil Olympiakos titul a odstartoval tím velmi úspěšnou éru.<ref name="history" />
Do roku [[1959]], kdy byla řecká soutěž reorganizována, vyhrál Olympiakos, v systému regionálních kvalifikací, celkem 15 z 23 dokončených ročníků ''"Panhellenického mistrovství"'' a měl tak na kontě suverénně nejvíce titulů. V roce 1947 vyhrál také poprvé národní pohár a do zmíněného roku 1959 úspěch ještě 8x zopakoval. Šňůra šesti titulů mezi lety 1954–59 mu v kombinaci se čtyřmi triumfy v poháru vynesla přezdívku ''Thrylos'', zanmenající legendy.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Olympiacos C.F.P.| url =http://www.soccer-anthems.com/en/europe/34-greece-/47-olympiakos.html| vydavatel = Soccer Anthems| datum vydání = |jazyk = en| datum přístupu = 07.05.2013}}</ref> V této době zde hráli klíčoví hráči jako Andreas Mouratis, Ilias Rossidis, Thanassis Bebis, Elias Yfantis, Kostas Polychroniou, Giorgos Darivas či Savas Theodoridis.
Řádek 78:
Nová kapitola přichází v roce [[1972]], poté co se prezidentem klubu stává Nikos Goulandris. Trenérem je jmenován Lakis Petropoulos o do týmu přichází například Giorgos Delikaris, Yves Triantafyllos, Julio Losada, Milton Viera či Dimitris Persidis. Klub po pěti letech půstu získává opět titul a v sezoně 1974/75 dokončuje zlatý hattrick, čímž zaokrouhluje počet titulů na 20 a nad logem se objevuje druhá hvězda. Vrcholem tohoto období byla sezona 1973/74, kdy tým ustanovil se ziskem 59 bodů nový rekord a vstřelil a rekordních 102 branek. V letech 1973 a 1975 navíc získává domácí pohár. Na mezinárodním poli se mu však stále nedaří přejít přes úvodní kola.
Zkraje 80. let se [[Řecká Superliga|Alpha Ethniki]] stává profesionální soutěží a Olympiakos změna svědčí. Vyhrává čtyřikrát v řadě titul (1980, 1981, 1982, 1983) a zdá se, že se opět stává dominantním řeckým klubem. Ale poté přichází nejtemější období historie klubu. V sezoně 1986/87 získává 25. titul a o rok později mění majitele. Tím se stává George Koskotas, bankovní spekulant a podnikatel ve finančním sektoru. Klub se propadá do průměru a majitel ho posléze opouští ve finanční tísni. Olympiakos je devět let (1988–96) bez zisku titulu, což je nejdelší období v historii. Tomuto období se v anglickém dialektu říká ''Olympiacos' stone years''.<ref name="tit2013en">{{Citace elektronické monografie|titul=OLYMPIACOS, BEHOLD YOUR MAJESTY!| url =http://www.olympiacos.org/en/article/22857/olympiacos-behold-your-majesty| vydavatel = olympiakos.org| datum vydání = 22. dubna 2013|jazyk = en| datum přístupu = 07.05.2013}}</ref>
=== Návrat na výslunní a moderní dominance ===
[[Soubor:Zlatko Zahovic.jpg|thumb|left|150px|Zlatko Zahović]]
V roce [[1996]] už je klub finančně stabilizován a znovu touží po úspěchu. Prezidentem je už třetím rokem ''Sokratis Kokkalis'' a v sezoně 1996/97 se je týmu podaří získat kýžený titul. V sezoně [[Liga mistrů UEFA 1997/98|1997/98]] se navíc poprvé probojoval do základní skupiny [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů]]. Následně vyhrává dalších šest řeckých titulů a v řadě tedy sedm. Tyto úspěchy začínají do klubu přitahovat slavná jména jako Zlatko Zahović, Giovanni, [[Rivaldo]] či Christian Karembeu. V sezoně [[Liga mistrů UEFA 1998/99|1998/99]] zaznamenává Olympiakos největší úspěch v rámci Evropských pohárů, když zvítězil v základní Skupině A [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů]] a poprvé postoupil do čtvrtfinále. V něm narazil na [[Juventus FC]] a o jedinou branku dvojutkání prohrává.
I přes časté změny na trenérském postu se týmu daří vítězit. V sezoně 2003/04 poprvé po sedmi letech o dva body ztrácí titul a ze strachu z návratu hubených let přivádí posily. Jednou z nich je i [[Fotbalista roku (FIFA)|Fotbalista roku 1999]], brazilec [[Rivaldo]]. Velká persona na sklonku kariéry přináší "double" ze sezon 2004/05 a 2005/06, přičemž klub láme řadu rekordů. Díky titulům z domácí soutěže i díky dobrému postavení řecka na žebříčku UEFA, se pravidelně účastní základních skupin Ligy mistrů.
| |||